Zákon proti islamismu opomíjí působení radikálů na univerzitách, kritizuje francouzská opozice

8 minut
Horizont ČT24: Schvalování zákona o separatismu ve Francii
Zdroj: ČT24

Projednávaný zákon o separatismu vzbuzuje ve Francii kritiku. Legislativa má přimět muslimskou komunitu, aby respektovala zákony republiky a sama bojovala proti radikálním islamistům. Pravice ale považuje text návrhu za příliš mírný, podle ní nepostihuje například aktivity radikálních islamistů na univerzitách.

Zákon o separatismu cílí na islamismus, podle opozice ale stále nemíří proti jeho podstatě a proto požaduje jeho zpřísnění. Pravice poukazuje na to, že nechává téměř bez povšimnutí činnost asociací, které na pařížských předměstích pod hlavičkou sportovních oddílů či kulturních institucí skrývají aktivity radikálních islamistů. Některé vznikají přímo na univerzitní půdě.

„Ministerstvo už zřídilo komisi, která zjišťuje, na jakých univerzitách dochází k propojení radikální levice s islámem,“ říká odborník na religiózní studia Philippe Portier.

„Islamisté se zaměřují na školství, na vzdělávání. Pokud je někdo označen za islamofoba, jako učitel z pařížského předměstí, může být terčem útoku,“ zmiňuje expertka na sociální otázky a problematiku islamismu Céline Pinaová případ Samuela Patyho, který byl zavražděn poté, co se svými studenty hovořil o karikaturách proroka Mohameda.

V zemi také stoupá počet antisemitských útoků, podle židovských organizací údajně za tichého přihlížení radnic. „Města, která jsou v rukou komunistů či krajní levice, zaujímají často vyloženě protiizraelské pozice,“ tvrdí Sammy Ghozlan z Úřadu pro boj proti antisemitismu.

Tři miliony na mešitu ve Štrasburku

Vláda už rozhodla o dočasném uzavření několika mešit. Polemiku ve Francii ale vzbuzují jejich stavby. Městská rada ve Štrasburku rozhodla o téměř třímilionové subvenci pro svatostánek, který zřizují asociace spojené s Tureckem. Projekt vyvolal v samotném městě vlnu odporu. Na jihu Francie v Montpelliére ale rozšíření stávající mešity radnice odmítla. Až třicet procent z dvou a půl tisíce mešit ve Francii je financováno ze zahraničí.

Senátoři chtějí, aby se v textu zákona objevil zákaz nošení náboženských symbolů na veřejnosti. Plánují i podnítit debatu o přistěhovalectví, která podle nich s islamizací země a situací na předměstích úzce souvisí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars údery židovského státu cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelský vojenský zdroj podle agentury AFP později údery v Isfahánu potvrdil. Terčem byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 35 mminutami

V sobotu poletí druhý repatriační let Čechů z Izraele

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn.
09:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 13 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 14 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 15 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 17 hhodinami
Načítání...