Islám strana 3 z 5

Britského spisovatele indického původu Salmana Rushdieho, který byl v pátek pobodán, odpojili od ventilátoru. Dokáže už také mluvit. Na Twitteru to uvedl jeho kolega Aatish Taseer. Spisovatelova rodina zprávu o odpojení od ventilátoru přijala s úlevou, podle syna je však jeho otec nadále v kritickém stavu. Rushdieho agent Andrew Wylie podle agentury Reuters uvedl, že se stav zraněného ubírá dobrým směrem.

Britský spisovatel indického původu Salman Rushdie byl napaden na pódiu při vystoupení v New Yorku. Podle reportéra agentury AP, který byl na místě, na pódium vtrhnul muž a začal Rushdieho bodat nožem. Podle policie spisovatel utrpěl bodnou ránu do krku a byl vrtulníkem převezen do nemocnice, kde podstupuje operační zákrok. Útočníka policisté zadrželi, nyní je ve vazbě. Spisovatel dostával kvůli své tvorbě léta výhrůžky smrtí.

Cesta do Číny nebyla vyšetřováním životních podmínek menšinových Ujgurů, uvedla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Kritikům svého šestidenního pobytu v zemi obviňované z utlačování muslimských Ujgurů i dalších menšin Bacheletová vzkázala, že jejich námitky bere na vědomí a s vedením komunistické země jednala „otevřeně“.

Nejvyšší rada vládců Spojených arabských emirátů (SAE) v sobotu zvolila nového prezidenta této země – korunního prince Abú Zabí Muhammada bin Zajda Nahajána. Ten je bratrem zesnulého prezidenta šajcha Chalífy bin Zajda Nahajána a v posledních letech byl faktickým vládcem v zemi, napsala agentura AFP.

Kampaň před prezidentskými volbami ve Francii míří do finále. O postupu současné hlavy státu Emmanuela Macrona z nedělního prvního kola pochybuje málokdo. Průzkumy ale teď naznačují, že o druhé místo by se s nacionalistkou Marine Le Penovou ještě mohl poprat radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon. Ten svou kampaň cílí i na problematické čtvrti na okrajích velkých měst.

Několik škol v indickém státu Karnátaka zakázalo nošení hidžábů ve třídách, což vyvolalo protesty místní muslimské komunity. Vláda nicméně zákaz podpořila a nepřímo rozšířila. Podle kritiků tím omezuje svobodu vyznání, podle zastánců vytlačuje náboženství ze škol, které podle nich mají být sekulární.

Zástupci světových náboženství připomněli památku obětí pandemie. Na pražských Hradčanech vystoupil kněz Tomáš Halík, biskup Václav Malý, rabín Karol Sidon a představitelé pražské muslimské obce. Věřící poté vyzvali k očkování proti covidu-19 a k dodržování opatření. Mluvili také o sjednocení rozdělené společnosti a nutnosti vzájemného pochopení.

Vláda islamistického hnutí Taliban zveřejnila vyhlášku, podle níž ženy v Afghánistánu nemají být považovány za majetek a musí souhlasit se sňatkem. Dekret nicméně pomíjí přístup žen a dívek ke vzdělání nebo možnost pracovat mimo domov, poznamenala agentura Reuters. Některé přední Afghánky krok přivítaly, i ony však upozornily na nezodpovězené otázky. Taliban je od léta, kdy se dostal opět k moci, kvůli nedodržování ženských práv pod tlakem mezinárodního společenství.

Násilí proti muslimům v Indii roste a pohání i ho nové zákony, které cílí na segregaci náboženství. Ve většinově hinduistické zemi útočí extrémní nacionalisté třeba na muslimy, kteří mají za partnerku hinduistku. Terčem jsou ale i umělci nebo firmy. Miliardové zemi hrozí náboženský rozkol.

Talibanské úřady vyzvaly afghánské televize, aby přestaly vysílat seriály, kde vystupují ženy. Novinářky na obrazovkách mají nosit závoj. Příslušné nařízení, označované za „náboženskou směrnici“, podle agentury AFP vydalo v neděli talibanské ministerstvo pro podporu ctnosti a prevenci neřesti. Je to podle AFP poprvé, co se tato státní instituce snaží regulovat televizi od doby, kdy se radikální hnutí Taliban vrátilo v polovině srpna k moci.

Islamistický Taliban ženám v Afghánistánu stejně jako před dvaceti lety brání ve vzdělání, vyhazuje je z práce a nutí je se zahalovat. Afghánky žijící v Česku se na situaci doma dívají s obavami, nečinně sedět ale nechtějí. Pro 168 hodin o nich natáčel Martin Mikule.

Před deseti lety zemřel dlouholetý vůdce Libye Muammar Kaddáfí. Zemi vládl přes čtyřicet let. Jeho smrt ukončila více než osmiměsíční občanskou válku, zbraně ale v Libyi neutichly na dlouho.

Norská policie pochybuje o tom, že muž, kterého podezřívá ze středeční vraždy pěti lidí v norském městě Kongsberg, bral vážně svůj obrat na islámskou víru. Podle policie dosavadní vyšetřování posiluje hypotézu, že útok lukem a šípy souvisel se špatným duševním stavem muže. Norská tajná služba PST dříve uvedla, že útok nese znaky teroristického činu.

Téměř tři čtvrtiny médií v Afghánistánu přestaly po návratu Talibanu k moci fungovat. Většina novinářů tak přišla o práci. Řada z nich se profese vzdala z obav o bezpečnost, další utekli do zahraničí. Radikální hnutí tvrdí, že média mohou v činnosti pokračovat, musí se ale řídit právem šaría.

Dvaadvacetiletá Somálka Kafiya Mahdi dorazila do Maďarska jako nezletilá uprchlice v roce 2014. Ze své rodné země utekla před nuceným sňatkem. Její vlastní otec ji chtěl ve čtrnácti letech prodat o generaci staršímu muži. Dnes je z ní známá maďarská modelka a lidskoprávní aktivistka. Nedávno navštívila s filmovým dokumentem, který o ní vznikl, festival v Jilemnici.

Ženy v Afghánistánu budou moci i nadále studovat na univerzitách, podmínkou budou oddělené třídy vyhrazené pro ženy a oblečení odpovídající islámskému právu. Podle agentury AP to uvedl ministr vyššího vzdělání Abdul Baki Hakkání, kterého do funkce jmenovalo radikální islamistické hnutí Taliban po svém srpnovém nástupu k moci.

Útoky z 11. září 2001 obnažily patologickou povahu řady blízkovýchodních režimů, jenže i když se džihádismus zpočátku vysvětloval jako důsledek absence demokracie, revoluce arabského jara zproblematizovaly i tu – a jako nejstabilnější se nakonec jeví konzervativní monarchie a teokracie v Íránu. O siločarách blízkovýchodní politiky po útoku na Světové obchodní centrum píše blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek.

Teroristické útoky na newyorské Světové obchodní centrum nebyly úspěšné, protože nemobilizovaly řadové muslimy a celebrity arabského světa je odsoudily. Prostor pro radikální politický islám poskytla až přehnaná reakce Spojených států a jejich invaze do Iráku, která země proměnila v kolbiště pan-islámských zájmů, píše ve své analýze k důsledkům 11. září expert na blízkovýchodní konflikty Karel Černý.

Velká Británie vyzve Spojené státy, aby pokračovaly v evakuacích z Afghánistánu i po 31. srpnu, což je termín stanovený pro odchod amerických vojáků z afghánského území. Uvedl to náměstek britského ministra obrany James Heappey. Více času na dokončení evakuací žádá také Francie. Pro prodloužení pobytu zahraničních jednotek v Afghánistánu ale bude zapotřebí i souhlas Talibanu. Hnutí přitom prohlásilo, že lhůtu pro odchod západních sil z Afghánistánu, stanovenou na konec srpna, neprodlouží. Podle zdrojů Reuters z řad Talibanu o to žádná ze západních vlád nepožádala.

Taliban, který ovládá už většinu Afghánistánu, zavádí na svém území řadu změn. Patří mezi ně i odmítání očkování proti covidu-19.

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.

Svátek oběti v arabštině známý jako Eid al-Adha je jeden ze dvou nejvýznamnějších muslimských svátků. Jeho datum není pevně dáno a mění se každým rokem. Pro letošek to byl 20. červenec. Porážejí se obětní zvířata a jejich maso rozdává potřebným. V tento den rovněž vrcholila pouť do Mekky, kterou muslimové označují termínem Hadždž.  Pouť do Mekky se koná druhý rok s omezeným počtem věřících.

V tomto týdnu probíhá hadždž, tradiční pouť muslimů do jejich nejposvátnějšího místa, do saúdskoarabské Mekky. Ačkoliv letos je počet účastníků kvůli koronaviru výrazně omezen, jindy se tohoto pětidenního svátku účastní kolem dvou milionů lidí. Takové množství poutníků na jednom místě může působit určité problémy a v minulosti už bylo i důvodem několika tragédií. A k nim může – pro někoho možná překvapivě – přispět i specifické podnebí této oblasti, přičemž jeho negativní projevy změna klimatu nejspíš dál prohloubí.

V Kodani zemřel ve věku 86 let dánský kreslíř Kurt Westergaard, jehož karikatura proroka Mohameda spolu s dalšími satirickými obrázky vyvolala před lety rozsáhlé protesty v řadě muslimských zemí. Karikaturista podle místních médií zemřel po dlouhé nemoci 14. července, den po svých narozeninách.