Islám strana 4 z 5

Izraelská armáda v noci na pondělí zesílila bombardování palestinského Pásma Gazy. Podle armádního prohlášení bylo zničeno patnáct kilometrů tunelů a domy devíti velitelů radikálního hnutí Hamás. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze oznámilo, že o život přišel další Palestinec, izraelská armáda tvrdí, že zabila jednoho z velitelů skupiny Islámský džihád. Také Hamás pokračoval v noci s ostřelováním izraelského území. USA už potřetí v OSN zablokovaly rezoluci vyzývající k ukončení bojů. Dávají zatím Izraeli podporu i čas.

Čína od roku 2014 zadržela nejméně 630 imámů nebo dalších náboženských osobností v provincii Sin-ťiang na západě země. Informoval o tom britský zpravodajský web BBC s odvoláním na průzkum organizace Uyghur Human Rights Project (UHRP). Sdružení rovněž nalezlo důkazy o tom, že osmnáct zatčených duchovních zemřelo ve vazbě či krátce poté.

Francouzský Senát chce zpřísnit nový zákon proti takzvanému islámskému separatismu. Vedle posílení dohledu nad extremistickými imámy a komunitami, které ignorují ústavu, chce v případě nezletilých omezit nošení nápadných náboženských symbolů na veřejnosti. Deset let od zákazu pokrývek hlavy plně zakrývajících obličej se tak spor „republikánské hodnoty versus svoboda vyznání“ opět vyhrotil.

Útok nožem, při kterém jižně od Paříže přišla o život policejní úřednice, vyšetřuje francouzská protiteroristická prokuratura. Pachatel tuniského původu bez policejního záznamu si podle ní místo útoku předem obhlížel, což svědčí o tom, že vše pečlivě plánoval.

Bývalý pražský imám Samer Shehadeh si za pomoc k teroristickému útoku a financování terorismu odpyká 14,5 roku ve vězení. Shehadeh v úterý uzavřel se státním zástupcem dohodu o vině a trestu, kterou následně potvrdil pražský městský soud. Bývalý imám byl už loni pravomocně odsouzen za podobné činy k desetiletému trestu, rozhodnutí soudu ho tedy o 4,5 roku prodlužuje.

V Indonésii, Malajsii a dalších asijských zemích začal společnými modlitbami muslimský postní měsíc ramadán. Zatímco v loňském roce zůstaly mešity kvůli šíření koronaviru uzavřené, letos do nich mají věřící při dodržování společenských rozestupů přístup, napsala agentura AP.

Po knihách o Africe, Izraeli, Palestině nebo Mexiku se spisovatelka, novinářka a cestovatelka Pavla Jazairiová znovu vrátila do Indie. V Interview ČT24 mluvila o další knize, která bude o globalizované Indii, již podle ní řadovým Indům „ukradly“ bohaté monopoly. Podle cestovatelky také v zemi začíná vřít náboženské napětí mezi hinduisty a muslimy.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

Projednávaný zákon o separatismu vzbuzuje ve Francii kritiku. Legislativa má přimět muslimskou komunitu, aby respektovala zákony republiky a sama bojovala proti radikálním islamistům. Pravice ale považuje text návrhu za příliš mírný, podle ní nepostihuje například aktivity radikálních islamistů na univerzitách.

Papež František zahájil druhý den své návštěvy v Iráku setkáním s významným šíitským duchovním Alím Sistáním. Islámský duchovní papeži řekl, že křesťanům musí být v Iráku zaručena práva jako ostatním Iráčanům. Alí Sistání má velký vliv na iráckou politiku a na šíitské věřící i za hranicemi této země. Při setkání na pláni u starověkého Uru se papež vymezil vůči nábožensky motivovanému terorismu a vyzval k míru v Sýrii.

Přesně za devět dní vstoupí na iráckou půdu vůbec poprvé papež. Do země, která se pomalu vzpamatovává z několik let trvajícího brutálního sektářského násilí, se vydá s poselstvím o mírovém soužití všech náboženství. František se setká i s vlivným představitelem šíismu – velkým ajatolláhem Alím Sistáním. Jedna z hlavních modliteb se uskuteční na symbolickém místě – v historickém městě Ur.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

Zákon o separatismu, který je ve francouzském Národním shromáždění, má přimět muslimskou komunitu, aby respektovala zákony republiky a sama bojovala proti radikálním islamistům. Návrh zákona uspíšily nedávné teroristické útoky.

Městský soud v Praze pravomocně zastavil kauzu muslimské studentky, které pražská střední zdravotnická škola v roce 2013 nedovolila nosit při vyučování šátek. Potvrdil tak rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10. Informaci ČT zjistila z justiční databáze. Studentka loni v dubnu svou žalobu stáhla. Zdůvodnila to obavami z nenávistných útoků, kterým kvůli kauze čelí. Škola se ale chtěla soudit dál a proti zastavení řízení se odvolala.

Indický stát Ásám uzavře všechny muslimské náboženské školy, které působí na jeho území. Tamní parlament schválil zákon, který tento krok umožňuje, informovala agentura Reuters. Podle vládních politiků z Indické lidové strany (BJP) vyučování v náboženských školách nedosahuje požadované kvality a je málo zaměřené na praxi. Opozice mluví o útoku na muslimy.

Rakouská vláda ve středu představila první část chystaného protiteroristického balíku opatření. Ohlášený zákaz politického islámu má být v zákoně definován jako zákaz nábožensky motivovaných styků s extremisty. Zákon tak bude v souladu s ústavou zaručovat základní práva, řekla ve středu na tiskové konferenci po zasedání vlády podle agentury DPA rakouská ministryně spravedlnosti Alma Zadicová.

Maroko je čtvrtý muslimský stát, který letos přistoupil na normalizaci vztahů s Izraelem. Důležitou roli přitom sehrály USA. Americký prezident Donald Trump podle agentury Reuters severoafrickému státu slíbil, že Spojené státy uznají jeho nároky svrchovanosti nad sousední Západní Saharou. Marocký královský dvůr oznámil, že USA otevřou v Západní Sahaře svůj konzulát. Izrael letos normalizoval vztahy také se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Súdánem.

Okresní soud v Nymburce podmíněně propustil Jaromíra Baldu, který byl odsouzený na čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem, řekl Baldův advokát Aleš Tolnay. Balda pokácel stromy na trať na Mladoboleslavsku, stal se prvním člověkem odsouzeným v České republice za teroristický útok.

Francouzské úřady začaly prověřovat mešity, v nichž mají podezření na radikální výklad islámu. Kontrolou bezpečnostních složek jich má projít až osmdesát. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že Francie nemá problém s islámem, ale s extremisty. Podle něj musí věřící všech náboženství respektovat odluku státu a církve. Příští týden by měl být předložen i zákon o separatismu, jak vláda nazývá úsilí radikálních muslimů o vytvoření jiné společnosti vně republiky.

Ve Francii odpoledne začnou kontroly v 76 mešitách a dalších muslimských modlitebnách, které jsou podezřelé z radikalismu. Během rozhovoru se stanicí RTL to oznámil ministr vnitra Gérald Darmanin. Celkem osmnácti mešitám hrozí prakticky okamžité uzavření, dalších 58 projde podrobnou administrativní kontrolou, píše deník Libération.

Francouzský prezident Emmanuel Macron stupňuje v rámci tažení proti radikálnímu islamismu svůj tlak na muslimské lídry v zemi. Za týden vyprší jeho ultimátum, které dal Francouzské radě muslimské víry (CFCM), aby představila takzvanou chartu republikánských hodnot, kterou se zaváže dodržovat.

Třetího člověka zadržela francouzská policie v souvislosti s teroristickým útokem v bazilice v Nice. Policie jej přistihla na místě, kde bydlí další ze zadržených. Při čtvrtečním útoku zahynuli tři lidé, muž podezřelý z jeho spáchání je ve vážném stavu v nemocnici. Kritiku zatím vzbudila slova toulouského arcibiskupa, podle kterého by měla mít svoboda slova hranice a karikatury islámského proroka by se neměly používat při výuce ve škole.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přirovnal postoj k muslimům v některých evropských zemích ke způsobu, jakým se v Evropě zacházelo se Židy před druhou světovou válkou. Vyzval také spoluobčany, aby nekupovali francouzské zboží. Reagoval tak na nedávná vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který hájil právo na otištění karikatur proroka Mohameda a který hovořil o nezbytnosti reformy islámu ve Francii. Podobnou kritiku vyjádřili i další představitelé islámských zemí. Pákistán si předvolal francouzského velvyslance.

Francie kvůli výrokům tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana odvolala svého velvyslance ke konzultacím. Erdogan v sobotu doporučil svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi, aby se podrobil psychiatrickému vyšetření. Reagoval tak na Macronovo rozhodnutí zpřísnit boj proti radikálnímu islámu a hrozbou zakročit vůči části muslimů žijících ve Francii.