Islám strana 4 z 5

Zaměstnavatelé mají za určitých okolností právo zakázat muslimským ženám zakrývat si v práci hlavu či obličej v souladu s požadavky jejich víry. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie, který řešil spor dvou německých muslimek postihovaných zaměstnavateli za nošení šátků. Soud zákazy islámských šátků umožnil již prvním podobným verdiktem v roce 2017. Nyní soudci konstatovali, že národní soudy mohou při rozhodování sporů přihlížet ke specifickým místním podmínkám, které mohou být například vůči projevům víry vstřícnější.

Čtyři Íránci byli obviněni z plánování únosu novinářky žijící v New Yorku, oznámilo podle stanice BBC americké ministerstvo spravedlnosti. Obžaloba neupřesnila, koho se íránští občané snažili unést. Autorka a aktivistka Masih Alinejadová, která se narodila v Íránu a žije v newyorském Brooklynu, uvedla, že terčem byla ona.

Před pěti lety najel Francouz tuniského původu nákladním autem do davu lidí oslavujících státní svátek v Nice. Útok si vyžádal 86 obětí. Od té doby se bezpečnostní situace ve Francii částečně zklidnila, po letošním dubnovém útoku na policistku ve městě Rambouillet ale francouzská vláda představila nový protiteroristický zákon, který nyní čeká na schválení Senátu.

V pákistánském Péšávaru v současné době prodejci dobytka zažívají vrchol obchodní sezony. Na největším trhu v zemi se nakupující snaží zajistit ty nejlepší obětní kusy pro nadcházejíci svátek Eid al-Adha. Během něj si muslimští věřící připomínají biblický příběh Abraháma (Ibrahíma). Jde o jeden z oficiálních islámských svátků, který vyvrcholí v den obětování Bohu. Datum Svátku oběti se mění a letos se uskuteční 20. července.

Kanaďan stíhaný za vraždu kvůli úmyslnému najetí autem do muslimské rodiny v kanadském městě London, při čemž čtyři lidi zabil, nově čelí také obvinění z terorismu. S odkazem na pondělní oznámení prokurátorů o tom informovala agentura Reuters.

V Rakousku budí kontroverze projekt interaktivní mapy islámu, která ukazuje přes šest set mešit, modliteben či muslimských spolků působících v zemi. Podle tvůrců má poskytnout přehled o tom, které z nich šíří potenciálně nebezpečný výklad islámu. Část domácích i zahraničních kritiků ji má za rasistickou. Ministryně pro integraci čelí po čtvrteční prezentaci vyhrůžkám na sociálních sítích, vedoucí projektu dostal policejní ochranu, uvedla agentura APA.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan slavnostně otevřel novou monumentální mešitu na náměstí Taksim v centru Istanbulu. To bývá centrem demonstrací lidí s liberálními názory. Splnil tak svůj desítky let starý slib. Informovala o tom agentura Reuters.

Na předměstí francouzského Nantes v pátek dopoledne vešel neznámý muž na policejní komisařství a pobodal policistku. Přibližně čtyřicetiletá žena má četná zranění, zejména na nohou a na rukou, není však v ohrožení života. Policie muže odpoledne zadržela na základě informací od svědků útoku. Muž byl při policejním zátahu postřelen, později svým zraněním podlehl. Motiv útoku je zatím nejasný, ministr vnitra Gérald Darmanin však uvedl, že podezřelý byl v hledáčku policie kvůli své příklonnosti k radikálnímu islámu a že rovněž trpěl psychickými problémy.

Z šesti let nepodmíněně na tříletou podmínku snížil odvolací soud trest Benediktu Čermákovi, který v internetové diskusi schvaloval teroristický útok v novozélandském Christchurchi z roku 2019. Proti původnímu verdiktu se odvolal i státní zástupce. Podle soudu byl původní verdikt nepřiměřeně přísný i vzhledem k tomu, jaká trestní sazba hrozí za dokonaný teroristický útok.

Izraelská armáda v noci na pondělí zesílila bombardování palestinského Pásma Gazy. Podle armádního prohlášení bylo zničeno patnáct kilometrů tunelů a domy devíti velitelů radikálního hnutí Hamás. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze oznámilo, že o život přišel další Palestinec, izraelská armáda tvrdí, že zabila jednoho z velitelů skupiny Islámský džihád. Také Hamás pokračoval v noci s ostřelováním izraelského území. USA už potřetí v OSN zablokovaly rezoluci vyzývající k ukončení bojů. Dávají zatím Izraeli podporu i čas.

Čína od roku 2014 zadržela nejméně 630 imámů nebo dalších náboženských osobností v provincii Sin-ťiang na západě země. Informoval o tom britský zpravodajský web BBC s odvoláním na průzkum organizace Uyghur Human Rights Project (UHRP). Sdružení rovněž nalezlo důkazy o tom, že osmnáct zatčených duchovních zemřelo ve vazbě či krátce poté.

Francouzský Senát chce zpřísnit nový zákon proti takzvanému islámskému separatismu. Vedle posílení dohledu nad extremistickými imámy a komunitami, které ignorují ústavu, chce v případě nezletilých omezit nošení nápadných náboženských symbolů na veřejnosti. Deset let od zákazu pokrývek hlavy plně zakrývajících obličej se tak spor „republikánské hodnoty versus svoboda vyznání“ opět vyhrotil.

Útok nožem, při kterém jižně od Paříže přišla o život policejní úřednice, vyšetřuje francouzská protiteroristická prokuratura. Pachatel tuniského původu bez policejního záznamu si podle ní místo útoku předem obhlížel, což svědčí o tom, že vše pečlivě plánoval.

Bývalý pražský imám Samer Shehadeh si za pomoc k teroristickému útoku a financování terorismu odpyká 14,5 roku ve vězení. Shehadeh v úterý uzavřel se státním zástupcem dohodu o vině a trestu, kterou následně potvrdil pražský městský soud. Bývalý imám byl už loni pravomocně odsouzen za podobné činy k desetiletému trestu, rozhodnutí soudu ho tedy o 4,5 roku prodlužuje.

V Indonésii, Malajsii a dalších asijských zemích začal společnými modlitbami muslimský postní měsíc ramadán. Zatímco v loňském roce zůstaly mešity kvůli šíření koronaviru uzavřené, letos do nich mají věřící při dodržování společenských rozestupů přístup, napsala agentura AP.

Po knihách o Africe, Izraeli, Palestině nebo Mexiku se spisovatelka, novinářka a cestovatelka Pavla Jazairiová znovu vrátila do Indie. V Interview ČT24 mluvila o další knize, která bude o globalizované Indii, již podle ní řadovým Indům „ukradly“ bohaté monopoly. Podle cestovatelky také v zemi začíná vřít náboženské napětí mezi hinduisty a muslimy.

Mešity ve Francii jsou znovu středem pozornosti. Po šesti měsících například opět funguje svatostánek u Paříže, který úřady zavřely kvůli přílišné radikálnosti. Právě tu se snaží francouzští senátoři řešit v rozporuplném zákoně proti separatismu, který věnuje největší pozornost náboženským institucím. V nich totiž může často docházet k radikalizaci. Vláda se normou snaží bojovat proti šíření extrémních postojů v zemi, avšak není vyloučeno, že zákon neprojde.

Projednávaný zákon o separatismu vzbuzuje ve Francii kritiku. Legislativa má přimět muslimskou komunitu, aby respektovala zákony republiky a sama bojovala proti radikálním islamistům. Pravice ale považuje text návrhu za příliš mírný, podle ní nepostihuje například aktivity radikálních islamistů na univerzitách.

Papež František zahájil druhý den své návštěvy v Iráku setkáním s významným šíitským duchovním Alím Sistáním. Islámský duchovní papeži řekl, že křesťanům musí být v Iráku zaručena práva jako ostatním Iráčanům. Alí Sistání má velký vliv na iráckou politiku a na šíitské věřící i za hranicemi této země. Při setkání na pláni u starověkého Uru se papež vymezil vůči nábožensky motivovanému terorismu a vyzval k míru v Sýrii.

Přesně za devět dní vstoupí na iráckou půdu vůbec poprvé papež. Do země, která se pomalu vzpamatovává z několik let trvajícího brutálního sektářského násilí, se vydá s poselstvím o mírovém soužití všech náboženství. František se setká i s vlivným představitelem šíismu – velkým ajatolláhem Alím Sistáním. Jedna z hlavních modliteb se uskuteční na symbolickém místě – v historickém městě Ur.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

Zákon o separatismu, který je ve francouzském Národním shromáždění, má přimět muslimskou komunitu, aby respektovala zákony republiky a sama bojovala proti radikálním islamistům. Návrh zákona uspíšily nedávné teroristické útoky.

Městský soud v Praze pravomocně zastavil kauzu muslimské studentky, které pražská střední zdravotnická škola v roce 2013 nedovolila nosit při vyučování šátek. Potvrdil tak rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10. Informaci ČT zjistila z justiční databáze. Studentka loni v dubnu svou žalobu stáhla. Zdůvodnila to obavami z nenávistných útoků, kterým kvůli kauze čelí. Škola se ale chtěla soudit dál a proti zastavení řízení se odvolala.

Indický stát Ásám uzavře všechny muslimské náboženské školy, které působí na jeho území. Tamní parlament schválil zákon, který tento krok umožňuje, informovala agentura Reuters. Podle vládních politiků z Indické lidové strany (BJP) vyučování v náboženských školách nedosahuje požadované kvality a je málo zaměřené na praxi. Opozice mluví o útoku na muslimy.