Íránská vláda má v plánu ve veřejné dopravě využívat technologii rozpoznávání obličejů, aby identifikovala ženy, jež nedodržují přísné nařízení, které se týká povinného nošení hidžábu. Informoval o tom zpravodajský list The Guardian. Hidžáb je šátek, jímž si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena a dekolt.
Tajemník íránského úřadu pro podporu ctnosti a prevenci neřestí v nedávném rozhovoru oznámil, že íránská vláda plánuje využívat sledovací technologii vůči ženám na veřejných místech. Děje se tak poté, co konzervativní prezident Ebráhím Raísí 15. srpna podepsal nový dekret, který ještě více zpřísňuje, jak se ženy v islámské republice mohou oblékat.
Podle nařízení bude porušení pravidel trestáno pokutou, zatímco vládní zaměstnankyně dostanou výpověď, pokud jejich profilové fotky na sociálních sítích nebudou odpovídat islámským zákonům.
V Íránu od islámské revoluce z roku 1979 zákon ženám ukládá nosit na veřejnosti hidžáb. V průběhu let však mnoho íránských žen toto pravidlo porušilo a zároveň posunulo hranice toho, co představitelé íránských úřadů považují za přijatelné oblečení.
Nové nařízení vstoupilo v platnost měsíc po Národním dni hidžábu a cudnosti, který vyvolal rozsáhlé protesty žen, jež na sociálních sítích sdílely videa, na nichž se objevují v ulicích, autobusech a ve vlacích bez pokrývky hlavy. Íránské úřady na protesty v posledních týdnech reagovaly zatýkáním, zadržováním a vynucováním doznání v televizi.
„Íránská vláda si již dlouho pohrává s myšlenkou využívat rozpoznávání obličejů k identifikaci osob, které porušují zákon,“ uvedla podle The Guardian Azáde Akbaríová, která je výzkumnou pracovnicí na Twentské univerzitě v nizozemském Enschede. „Režim kombinuje násilné ‚staromódní‘ formy totalitní kontroly převlečené do nových technologií,“ dodala.
Obtěžování a bití
Některé z žen, které byly zatčeny za porušení nového nařízení, byly identifikovány poté, co byla na internetu zveřejněna videa zachycující, jak jsou ve veřejné dopravě obtěžovány kvůli tomu, že neměly správně nasazený hidžáb.
Osmadvacetiletá Sepíde Rašnová byla zatčena poté, co se na sociálních sítích rozšířilo video, ve kterém kvůli „nevhodnému oblečení“ čelí nadávkám spolucestující. Tu pak další spolucestující vytlačí z autobusu. Podle skupiny pro lidská práva Hrana byla Rašnová po zatčení zbita a následně donucena omluvit se v televizi cestující, která jí nadávala.
Nejde přitom o první podobný případ. V roce 2014 bylo šest Íránců – tři muži a tři ženy – odsouzeno k jednomu roku vězení a 91 ranám bičem poté, co video, na němž v Teheránu tančí na píseň Happy od Pharrella Williamse, získalo více než 150 tisíc zhlédnutí.
Vláda sbírá biometrické údaje
Od roku 2015 íránská vláda postupně zavádí biometrické průkazy totožnosti, jejichž součástí je čip, který uchovává údaje, jako jsou snímky oční duhovky, otisky prstů a snímky obličeje. Výzkumníci se obávají, že tyto informace budou nyní spolu s technologií rozpoznávání obličejů využívány k identifikaci osob, které porušují nařízení ohledně oblékání, a to jak na ulicích, tak v kyberprostoru.
„V této národní bance biometrických údajů je nyní velká část íránské populace, protože mnoho veřejných služeb začíná být závislých na biometrických průkazech totožnosti,“ řekla Akbaríová. „Vláda tak má přístup ke všem tvářím; ví, odkud lidé pocházejí, a může je snadno najít. Osoba na virálním videu může být identifikována během několika sekund,“ dodala.
„Ebráhím Raísí je skutečný ideolog,“ řekla Annabelle Srebernyová, emeritní profesorka Centra íránských studií na londýnské univerzitě SOAS. „Írán čelí strašlivým ekonomickým a ekologickým problémům. Míra inflace sice nyní dosahuje padesát procent, ale vláda se rozhodla zaměřit na práva žen,“ pokračovala. „Myslím si, že je to nedílná součást selhávající vlády, která tyto obrovské infrastrukturní, ekonomické a environmentální problémy prostě neřeší. A ženy jsou považovány za měkký cíl,“ uzavřela.
