Před největší mešitou ve Stockholmu ve středu muž roztrhal a spálil výtisk koránu. Uspořádání akce přitom švédská policie povolila teprve ten samý den. Setkání bylo svolané na první den muslimského svátku íd al-adhá, informovala agentura AFP. Čin odsoudil turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který Švédsko kritizoval, že takové počínání umožňuje. Ankara blokuje vstup severské země do NATO, mezi důvody zmiňovala v minulosti i pálení koránu na veřejnosti.
Před mešitou ve Stockholmu muž spálil korán. Uvažujme nad zájmy Švédska, vyzval premiér
Svolavatel akce Salwan Momika nejprve na svatou knihu muslimů položil slaninu, která patří mezi potraviny zakázané islámem. Pak z knihy vytrhl několik stránek a zapálil ji. Policie na místě zatkla jednoho muže, který se pokoušel házet kameny, napsal švédský list Aftonbladet.
Momika o sobě v nedávném rozhovoru s médii prohlásil, že je irácký uprchlík, který se snaží prosadit zákaz koránu, napsal Reuters. Policie shromáždění povolila, protože bezpečnostní riziko spojené se spálením koránu není takové povahy, aby si vyžádalo zrušení akce, odůvodnila policie své rozhodnutí. Okolí mešity je pod policejním dohledem.
„Je to legální, ale nevhodné,“ komentoval ve středu pálení koránu švédský premiér Ulf Kristersson. Dodal, že rozhodnutí je na policii. „Domnívám se, že žijeme v době, kdy je potřeba zůstat v klidu a uvažovat o tom, co je nejlepší pro dlouhodobé zájmy Švédska,“ uvedl Kristersson citovaný agenturou Reuters.
Středeční akci ve Stockholmu odsoudil turecký ministr zahraničí Fidan. „Je nepřijatelné, že tyto činy proti islámu jsou povoleny pod záminkou svobody slova,“ uvedl šéf turecké diplomacie. Podobné výhrady z Ankary zazněly i v únoru poté, co v lednu protiislámský aktivista spálil ve Stockholmu korán. Tehdy turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Turecko neratifikuje švédskou žádost o vstup do NATO, pokud tamní úřady budou dovolovat pálení koránu na veřejnosti.
Dvě obdobná shromáždění svolaná na 6. a 9. února přitom policie zakázala kvůli možnému narušení veřejného pořádku. Demonstranti se proti rozhodnutí odvolali a správní soud jim na začátku dubna dal za pravdu. Verdikt pak v polovině tohoto měsíce potvrdil i odvolací správní soud, podle něhož bezpečnostní riziko zmiňované policií „nemá dostatečně jasnou souvislost“ se shromážděními. Na základě tohoto názoru soudu se policie rozhodla středeční akci povolit.
Švédský vstup do NATO
Švédsko požádalo o vstup do NATO s další dlouho neutrální skandinávskou zemí Finskem po napadení Ukrajiny ruskou armádou loni v únoru. Záměr vstoupit do Aliance ideálně ještě před summitem NATO, který se uskuteční v litevském Vilniusu od 11. do 12. července, nebo během něj, během středy zopakoval Kristersson. Vstup Švédska do NATO blokuje Ankara a Budapešť.
Turecká vláda viní Stockholm z toho, že dlouhodobě poskytuje útočiště disidentům, které Ankara označuje za teroristy kvůli jejich údajným vazbám na organizaci Strana kurdských pracujících (PKK).
Švédská vláda se snaží přesvědčit Ankaru, aby ratifikaci vstupu do NATO schválila. Kvůli tomu například prosadila protiteroristický zákon. Norma přitom ve Švédsku vyvolala obavy o svobodu slova a další základní práva, podle švédského ministra spravedlnosti Gunnara Strömmera ale svobodu slova neohrozí.