Ásám zavře muslimské školy. „Potřebujeme více doktorů, policistů, úředníků a učitelů než imámů“

Indický stát Ásám uzavře všechny muslimské náboženské školy, které působí na jeho území. Tamní parlament schválil zákon, který tento krok umožňuje, informovala agentura Reuters. Podle vládních politiků z Indické lidové strany (BJP) vyučování v náboženských školách nedosahuje požadované kvality a je málo zaměřené na praxi. Opozice mluví o útoku na muslimy.

„V muslimské menšině potřebujeme více doktorů, policistů, úředníků a učitelů než imámů pro mešity,“ uvedl při rozpravě v parlamentu ministr školství Himanta Bisva Sarma. Ten je považován za vycházející hvězdu Indické lidové strany premiéra Náréndry Módího, která má blízko k ideologii hinduistického nacionalismu.

Podle ministra školství bude provoz zhruba sedmi set náboženských škol, takzvaných madras, zastaven v dubnu. Vláda je chce přeměnit na běžná zařízení, jejichž vyučování bude mít světštější náplň.

Jeden z poslanců opoziční strany Indický národní kongres protestoval: „Záměrem zákona je vyhnat muslimy.“ Podle opozice je zákon součástí nepřátelského přístupu vlády k náboženské menšině.

Vláda státu Ásám také oznámila úmysl zavést zákaz změny náboženství kvůli sňatku. Obdobný zákon zavedl na začátku prosince nejlidnatější indický stát Uttarpradéš, kde taktéž vládne BJP. Zákon sice platí pro všechny náboženské konverze, zákonodárci však neskrývali úmysl bojovat proti takzvanému džihádu lásky neboli situacím, kdy žena hinduistického vyznání při sňatku s muslimským mužem přejde na jeho víru. Podle agentury Reuters bylo na základě tohoto zákona zadrženo v Uttarpradéši zhruba 30 muslimů.

Napětí

Muslimové jsou největší náboženskou menšinou v převážně hinduistické Indii a představují zhruba 13 procent její populace, která čítá 1,35 miliardy lidí. Odhaduje se, že hinduismus vyznává zhruba 80 procent Indů.

Napětí mezi muslimy a hinduisty panuje také v sousedním Pákistánu. Ve městě Karak na severozápadě země ve středu několikatisícový dav poničil a zapálil hinduistický chrám. Podle světových agentur ho k útoku podnítila kázání duchovních. Pákistánský ministr pro lidská práva útok odsoudil.

Organizace Amnesty International letos kritizovala pákistánskou vládu za to, že dostatečně nechrání práva hinduistické menšiny, která tvoří zhruba dvě procenta pákistánského obyvatelstva. Přes 90 procent obyvatel Pákistánu, kterých je 212 milionů, se hlásí k islámu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Dva mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32AktualizovánoPrávě teď

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 7 mminutami

Netanjahu schválil a utajil zásah proti osadnickému násilí, píší izraelská média

Izraelská vláda v březnu schválila plán na boj proti násilí radikálních židovských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu. Píše to server Times of Israel (ToI) s odkazem na zprávu stanice Channel 13. Premiér Benjamin Netanjahu podle ní označil osadnické násilí za „metastázující rakovinu“. Nakonec ale plán i zmiňovanou kritiku z politických důvodů nařídil utajit, píší izraelská média.
před 8 mminutami

V Chile platí stav katastrofy. Záplavy si vyžádaly již minimálně deset obětí

Chilská vláda vyhlásila v regionech Coquimbo a Huasco stav katastrofy poté, co zemi po silných deštích zasáhly záplavy a sesuvy půdy. Frontální systém posílený jevem El Niño zasáhl deset z šestnácti chilských regionů a zdejší meteorologické úřady uvedly, že v některých oblastech Coquimba byly zaznamenány historické srážky – téměř 20 milimetrů srážek, množství, které zde obvykle spadne za měsíc. Deště mají navíc ještě pokračovat. V zemi byla vážně zasažena infrastruktura – došlo k narušení dodávek pitné vody, výpadkům proudu a byla poškozena řada silnic. Kromě deseti obětí na životech a pohřešovaných uvěznily záplavy v obcích a městech více než 99 tisíc lidí a přes tisíc dalších bylo evakuováno.
před 9 mminutami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 1 hhodinou

Magyarův „Očistný oheň“ spaluje kořeny orbánismu. Budí ale i obavy

Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
před 3 hhodinami

Libanonská armáda po stažení Izraele přebrala další obec

Libanonská armáda v úterý začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody s Izraelem a Spojenými státy z konce června, uvedl podle agentury Reuters jeden z vysoce postavených libanonských bezpečnostních představitelů. Izrael nadále okupuje značnou část jižního Libanonu. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.