Ásám zavře muslimské školy. „Potřebujeme více doktorů, policistů, úředníků a učitelů než imámů“

Indický stát Ásám uzavře všechny muslimské náboženské školy, které působí na jeho území. Tamní parlament schválil zákon, který tento krok umožňuje, informovala agentura Reuters. Podle vládních politiků z Indické lidové strany (BJP) vyučování v náboženských školách nedosahuje požadované kvality a je málo zaměřené na praxi. Opozice mluví o útoku na muslimy.

„V muslimské menšině potřebujeme více doktorů, policistů, úředníků a učitelů než imámů pro mešity,“ uvedl při rozpravě v parlamentu ministr školství Himanta Bisva Sarma. Ten je považován za vycházející hvězdu Indické lidové strany premiéra Náréndry Módího, která má blízko k ideologii hinduistického nacionalismu.

Podle ministra školství bude provoz zhruba sedmi set náboženských škol, takzvaných madras, zastaven v dubnu. Vláda je chce přeměnit na běžná zařízení, jejichž vyučování bude mít světštější náplň.

Jeden z poslanců opoziční strany Indický národní kongres protestoval: „Záměrem zákona je vyhnat muslimy.“ Podle opozice je zákon součástí nepřátelského přístupu vlády k náboženské menšině.

Vláda státu Ásám také oznámila úmysl zavést zákaz změny náboženství kvůli sňatku. Obdobný zákon zavedl na začátku prosince nejlidnatější indický stát Uttarpradéš, kde taktéž vládne BJP. Zákon sice platí pro všechny náboženské konverze, zákonodárci však neskrývali úmysl bojovat proti takzvanému džihádu lásky neboli situacím, kdy žena hinduistického vyznání při sňatku s muslimským mužem přejde na jeho víru. Podle agentury Reuters bylo na základě tohoto zákona zadrženo v Uttarpradéši zhruba 30 muslimů.

Napětí

Muslimové jsou největší náboženskou menšinou v převážně hinduistické Indii a představují zhruba 13 procent její populace, která čítá 1,35 miliardy lidí. Odhaduje se, že hinduismus vyznává zhruba 80 procent Indů.

Napětí mezi muslimy a hinduisty panuje také v sousedním Pákistánu. Ve městě Karak na severozápadě země ve středu několikatisícový dav poničil a zapálil hinduistický chrám. Podle světových agentur ho k útoku podnítila kázání duchovních. Pákistánský ministr pro lidská práva útok odsoudil.

Organizace Amnesty International letos kritizovala pákistánskou vládu za to, že dostatečně nechrání práva hinduistické menšiny, která tvoří zhruba dvě procenta pákistánského obyvatelstva. Přes 90 procent obyvatel Pákistánu, kterých je 212 milionů, se hlásí k islámu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 33 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 58 mminutami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 1 hhodinou

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...