Všichni nelegální migranti kromě muslimů jsou vítáni. Indický zákon o občanství spustil bouři

V Dillí, Bombaji, Haidarábádu, Kalkatě a dalších velkých indických městech protestovaly tisíce lidí proti kontroverznímu novému zákonu o občanství. Umožní získat indické občanství nemuslimským obyvatelům, kteří do země přišli nelegálně z Pákistánu, Bangladéše a z Afghánistánu. Podle kritiků je zákon z náboženského hlediska diskriminační a ohrožuje sekulární charakter státu. Nepokoje si vyžádaly od čtvrtka šest mrtvých. Premiér Naréndra Módí vyzval občany ke klidu.

Návrh zákona o občanství předložila vláda vedená hinduistickými nacionalisty a premiérem Módím po jeho přesvědčivém vítězství v květnových volbách. Minulý týden normu schválil indický parlament.

V Dillí v úterý zaplavily ulice tisíce studentů muslimské univerzity, kteří si stěžovali na policejní brutalitu a zatýkání svých kolegů. Stalo se tak po neklidné noci, během níž policisté vtrhli do univerzitních prostor, zasáhli slzným plynem proti studentům, kteří házeli kamení, a 35 lidí zatkli.

Podle zpráv místních médií utrpělo při srážkách zranění 100 lidí. Demonstranti také zapálili nejméně tři autobusy a několik motocyklů.

Protesty kvůli novému zákonu o občanství v Indii místy přerostly v nepokoje
Zdroj: Adnan Abidi/Reuters

V Kalkatě ve státě Bangla (Západní Bengálsko) se zapojily desítky tisíc lidí do demonstrace vedené politickou stranou Západobengálský kongres Trinamúl, která státu vládne. V severoindickém městě Lakhnaú ve státě Uttarpradéš policie uzavřela brány místní univerzity, aby z ní studenti nemohli vyjít a zúčastnit se protestu. Studenti na ně v odvetě házeli kamení.

Svědky zatím největších protestů byl v posledních dnech pohraniční stát Ásám, kde se místní obávají především toho, že v důsledku přijetí nového zákona o občanství zaplaví oblast migranti, připraví je o půdu a pracovní místa a změní místní kulturu a společnost.

Podle bezpečnostních zdrojů policisté od minulého týdne zastřelili při protestech v největším ásámském městě Guváhátí pět demonstrantů. Dalších 1500 lidí bylo zatčeno s obviněním z násilností, žhářství či vandalismu. Až do 22. prosince zůstanou v Ásámu zavřené školy, dál platí zákaz vycházení a blokován je také internet.

Módí: Zákon cílí na pronásledované

Indický premiér Módí se v úterý na Twitteru snažil obavy lidí rozptýlit. „Ujišťuji své indické spoluobčany, že zákon o občanství nebude mít negativní dopad na žádného občana Indie, ať je jakéhokoli vyznání. Je určen těm, kteří léta čelili pronásledování v zahraničí a nemají kam jinam jít než do Indie,“ napsal Módí na Twitteru a vyzval přitom k „míru, jednotě a bratrství“.

Podle agentury Reuters by na indické občanství měli mít právo na základě nového zákona hinduisté, buddhisté, křesťané a vyznavači dalších náboženství vyjma islámu, kteří do Indie přišli nezákonně ze tří velkých sousedních muslimských zemí – Pákistánu, Bangladéše a z Afghánistánu. Podle indické vlády totiž nemuslimové čelí v těchto zemích pronásledování.

Indické občanství by tito lidé mohli získat po šesti letech pobytu v Indii, píše BBC. Zákony dosud zakazovaly udělit občanství těm imigrantům, kteří vstoupili do země ilegálně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 46 mminutami

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 2 hhodinami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...