Maroko s Izraelem nalezly dialog. Dohodu o normalizaci vztahů zprostředkovaly USA

Maroko je čtvrtý muslimský stát, který letos přistoupil na normalizaci vztahů s Izraelem. Důležitou roli přitom sehrály USA. Americký prezident Donald Trump podle agentury Reuters severoafrickému státu slíbil, že Spojené státy uznají jeho nároky svrchovanosti nad sousední Západní Saharou. Marocký královský dvůr oznámil, že USA otevřou v Západní Sahaře svůj konzulát. Izrael letos normalizoval vztahy také se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Súdánem.

„Dnes další historický průlom! Naši dva velcí přátelé Izrael a Marocké království se dohodli na navázání diplomatických styků – zásadní průlom pro mír na Blízkém východě!“ informoval ve čtvrtek Trump ve svém tweetu.

Podle Bílého domu obě země navážou diplomatické a další styky, navzájem si otevřou styčné úřady v Rabatu a Tel Avivu a v budoucnu možná také velvyslanectví. Součástí dohody je také povolení provozu leteckých společností obou zemí nad územím toho druhého a přímé lety mezi Izraelem a Marokem.

Trump souhlasil s uznáním marockých nároků na Západní Saharu. Toto území spravuje Maroko, k němuž byla tato někdejší španělská kolonie připojena roku 1975. Osvobozenecká fronta Polisario ale anexi odmítá a s podporou Alžírska usiluje o nezávislost Západní Sahary.

Netanjahu označil dohodu za historickou, Palestinci jsou proti

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dohodu v televizi označil za historickou a poděkoval marockému králi za vstřícnost. Podle Palestinců, kteří kritizovali už minulé dohody se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem, je to „nepřijatelné“ ujednání, které povzbudí Izrael v jeho popírání práv Palestinců.   

Izraelský tisk připomíná, že Trump dohodu ohlašuje v době, kdy mu zbývá v Bílém domě jen několik týdnů. Maroko a Izrael navázaly vztahy na nižší úrovni už v 90. letech po podpisu izraelsko-palestinských dohod z Osla.

V době palestinského protiizraelského povstání v roce 2000 tyto kontakty ustaly, ale později byly znovu obnoveny. Podle odhadů jezdí do Maroka každoročně 50 tisíc Izraelců za poznáním tamní židovské komunity a také za objevením svých rodinných kořenů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 20 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 30 mminutami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Sjezd nicméně začal podle plánu, velká část delegátů podle mluvčího strany na místo dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Dílčí údaje o účasti nejsou známé, média výraznější zájem lidí o hlasování nezaznamenala. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude právě kvůli nízké účasti neplatné.
před 4 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 6 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 8 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled