Šéf teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár krátce poté, co se v srpnu ujal funkce, nařídil obnovit sebevražedné atentáty proti Izraeli, píše americký deník The Wall Street Journal s odkazem na zdroje z tajných služeb arabských zemí. Rozkaz ale údajně vyvolal rozpaky mezi některými vysokými představiteli organizace, která přestala sebevražedné útoky ve větší míře využívat na začátku století.
Šéf Hamásu nařídil návrat k sebevražedným útokům, píše WSJ
Sinvár podle listu oznámil rozkaz znovu začít používat sebevražedné útoky novému šéfovi Hamásu na Západním břehu Jordánu Zahíru Džabarínovi. Rozhodnutí podle deníku vyvolalo mezi veliteli teroristické organizace rozpaky, nikdo se mu však otevřeně nevzepřel.
Hamás a některé další palestinské ozbrojené organizace využívaly ve větší míře sebevražedné útoky v době druhé intifády v letech 2000 až 2005. Tento způsob boje proti Izraeli ale neměl uvnitř skupiny jednomyslnou podporu. Část vedení se obávala, že sebevražedné útoky mohou poškodit legitimitu organizace v očích arabských států a zkomplikovat naplnění cíle teroristické skupiny, jímž je vznik palestinského státu.
Sebevražedné útoky jsou sporné i z hlediska islámské víry, která sebevraždu zakazuje. Zastánci tohoto druhu boje tvrdí, že se jedná o mučednickou smrt. Hamás přestal kvůli ne zcela jasným důvodům používat sebevražedné útoky po druhé intifádě.
Sinvár převzal vedení Hamásu v srpnu poté, co při úderu, který je připisován Izraeli, zemřel tehdejší šéf hnutí Ismáíl Haníja. Sinvár patří mezi představitele radikálnějšího křídla Hamásu a jako lídr skupiny v Pásmu Gazy nesl hlavní zodpovědnost za organizaci útoků na Izrael ze sedmého října loňského roku. Ačkoliv se schovává v Pásmu Gazy, kde ho chce izraelská armáda zabít, s ostatními představiteli organizace je podle tisku stále schopen komunikace.
Hamás se v poslední době přihlásil ke dvěma útokům na izraelském území. Jeden se stal u Tel Avivu, kde dva útočníci zabili sedm lidí, a další ve městě Beer Ševa, kde zemřela příslušnice izraelské armády. Na konci srpna se pak odpálil v Tel Avivu Palestinec ze Západního břehu Jordánu, který ve videu na rozloučenou citoval heslo Hamásu. Při výbuchu ale kromě útočníka nikdo nezemřel.
Hamás se Sinvárem v čele bude zřejmě radikálnější
„Pod vedením Sinvára bude Hamás mnohem více fundamentalistickou organizací,“ sdělil Matthew Levitt z think-thanku Washingtonský institut, který o skupině napsal knihu. Nový lídr Hamásu se v posledních letech se svým předchůdcem dostával stále častěji do sporů. To se projevilo třeba v červenci roku 2023, kdy Egypt zorganizoval setkání za cílem sjednotit Hamás s konkurenčními palestinskými frakcemi. Sinvár se ale údajně odmítl zúčastnit z důvodu obav, že by politické vedení organizace v čele s Haníjou mohlo využít jeho nepřítomnosti v Pásmu Gazy a odvolat ho.
Neshody se měly projevit i po útoku na Izrael z loňského října. Představitelé politického vedení Hamásu sice útok veřejně podpořili, avšak v soukromí prý považovali Sinvárovy kroky za příliš megalomanské a unáhlené. Rozdílné postoje měli zaujmout oba významní představitelé teroristické skupiny i po pozemní invazi židovského státu do Pásma Gazy. Zatímco Haníja měl být podle deníku otevřený možnosti dohody o demilitarizaci a příměří, Sinvár něco takového jednoznačně odmítal.
Po tom, co se Sinvár dostal do čela Hamásu, začal plánovat další kroky. Podle The Wall Street Journal spočívá jeho plán v úsilí o přežití izraelského vojenského náporu v Gaze a ve snaze opustit úkryt, aby se mohl naplno ujmout velení a pokračovat ve snahách o zničení Izraele. Po uplynutí čtyřicetidenního období smutku, které následovalo po smrti Haníji, rozeslal Sinvár dopisy Hizballáhu, jemenským hútíům i dalším skupinám, které Hamás podporují. V jednom z dopisů měl podle tisku konstatovat, že organizace je připravena na dlouhou opotřebovací válku.
