Haníja stál v čele politického křídla Hamásu, v Pásmu Gazy velí Sinvár

Ismáíl Haníja, který byl zabit při atentátu, v Teheránu vedl politické křídlo Hamásu. Ve struktuře hnutí stál na samém vrcholu, byl jeho nejvyšším vůdcem. Kromě něj však ve vedení Hamásu působí další vlivní velitelé, jejichž význam s válkou v Pásmu Gazy stoupl. Jde především o šéfy právě gazánského křídla v čele s Jahjá Sinvárem.

„Samozřejmě byl klíčovým mužem, protože alespoň formálně vzato byl nejdůležitějším člověkem v Hamásu. Takže z hlediska Hamásu je to zásadní věc, byla odstraněna jeho hlava,“ konstatoval komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland.

„Na druhou stranu, je to také trochu sporné,“ poukázal na spekulace o tom, do jaké míry Haníja řídil či zda vůbec jeho lidé věděli o útocích ze 7. října, které zosnovalo vedení Hamásu z Pásma Gazy.

„Spekuluje se o tom, že probíhala dlouhodobě rivalita, nebo dokonce přímo boj mezi lidmi Hamásu v Gaze a lidmi Hamásu v exilu, tedy především v Kataru nebo v Turecku, a že Haníja neměl úplnou kontrolu nad tím, co se v Gaze děje,“ dodal Fingerland.

Nejvyšší vůdce: Haníja

Haníja byl nejvyšším vůdcem Hamásu, hlavou jeho politického křídla, které působí v exilu. Haníja se do čela hnutí dostal v roce 2017 a právě tehdy – či podle jiných údajů možná už rok předtím – opustil Pásmo Gazy a zamířil do Kataru.

V minulosti si odseděl v izraelských věznicích necelé čtyři roky, poté byl několik let v čele islamistické vlády v Pásmu Gazy, kde vlastní rozsáhlé pozemky. Z Kataru schvaloval teroristické operace proti Izraeli a řídil finance, které teroristickému hnutí poskytuje Írán, Katar či Turecko.

V den útoku na Izrael loni 7. října byl Haníja v tureckém Istanbulu. Na záběrech Hamásu z onoho dne bylo vidět, jak Haníja radostně rozmlouval s dalšími vůdci teroristického hnutí při sledování reportáže arabské televize o tom, jak se komanda Hamásu zmocnila izraelských armádních džípů a následně rukojmí.

V projevu tehdy odsoudil izraelskou blokádu Pásma Gazy či těžkou situaci palestinských uprchlíků a řekl, že Izrael „se nedokáže ochránit tváří v tvář odpůrcům“ a že „žádná dohoda, která je s touto entitou podepsána, nemůže vyřešit palestinský konflikt“.

Podle některých pozorovatelů byl nicméně považován za relativně umírněného ve srovnání s tvrdšími členy hnutí Hamás.

Vládci Gazy: Sinvár a Dajf

Pod politické vedení Hamásu formálně spadají další struktury a vůdci hnutí, jako jsou složky pro záležitosti Západního břehu Jordánu, diaspory či Pásma Gazy. Právě v čele té části hnutí, která vládne v Pásmu Gazy, stojí od roku 2017 Jahjá Sinvár.

Veterán izraelských věznic, kde skončil za teroristické vraždy na čtyři doživotí, se na svobodu dostal po dvaadvaceti letech díky výměně palestinských vězňů za izraelského vojáka Gilada Šalita, kterého palestinští ozbrojenci zatkli v roce 2006.

Sinvár je ostře proti samotné existenci židovského státu a je považován za jednoho z hlavních hybatelů útoku ze 7. října. Ve funkci ho v květnu 2021 potvrdilo hlasování islamistické rady, a právě v tomto období zřejmě příprava posledního velkého útoku na Izrael začala.

Dalším důležitým mužem gazánského křídla Hamásu je Muhammad Dajf, velitel ozbrojeného křídla hnutí.

Během války posílil vliv vojenských vůdců v Pásmu Gazy

Analytici a komentátoři upozorňují, že i když byl Haníja nejvyšším šéfem Hamásu, současná situace spojená s válkou v Pásmu Gazy postavení exilového vůdce ovlivnila.

„V tuto chvíli sledujeme válku a často se mluvilo o tom, že větší slovo ve vývoji mají vůdci Hamásu žijící přímo v Gaze, velitelé, kteří tam velí palestinskému ozbrojenému křídlu, než Haníja, který pobýval v zahraničí a vyjednával,“ podotkl analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

„Stál za vyjednáváními o propuštění rukojmí. Těžko říct, do jaké míry ovlivňoval dění v samotné Gaze, protože tam je hlavním šéfem Jahjá Sinvár,“ dodal politický geograf Vladimir Baar.

„On byl spíš exilovou tváří hnutí Hamás, což ho nijak nevyviňuje z útoku ze 7. října. Ale byl spíš mezinárodní tváří a sami Arabové ho považovali za pragmatičtějšího vyjednavače, než jsou hamásisté z Gazy,“ shrnul Pavel Novotný z Hospodářských novin. „Patřil k pragmatičtějším vůdcům Hamásu ve srovnání s Jahjá Sinvárem a vojenskými vůdci, kteří operují v Pásmu Gazy,“ uzavřel publicista.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 7 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 1 hhodinou

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 6 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 10 hhodinami
Načítání...