Haníja stál v čele politického křídla Hamásu, v Pásmu Gazy velí Sinvár

Ismáíl Haníja, který byl zabit při atentátu, v Teheránu vedl politické křídlo Hamásu. Ve struktuře hnutí stál na samém vrcholu, byl jeho nejvyšším vůdcem. Kromě něj však ve vedení Hamásu působí další vlivní velitelé, jejichž význam s válkou v Pásmu Gazy stoupl. Jde především o šéfy právě gazánského křídla v čele s Jahjá Sinvárem.

„Samozřejmě byl klíčovým mužem, protože alespoň formálně vzato byl nejdůležitějším člověkem v Hamásu. Takže z hlediska Hamásu je to zásadní věc, byla odstraněna jeho hlava,“ konstatoval komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland.

„Na druhou stranu, je to také trochu sporné,“ poukázal na spekulace o tom, do jaké míry Haníja řídil či zda vůbec jeho lidé věděli o útocích ze 7. října, které zosnovalo vedení Hamásu z Pásma Gazy.

„Spekuluje se o tom, že probíhala dlouhodobě rivalita, nebo dokonce přímo boj mezi lidmi Hamásu v Gaze a lidmi Hamásu v exilu, tedy především v Kataru nebo v Turecku, a že Haníja neměl úplnou kontrolu nad tím, co se v Gaze děje,“ dodal Fingerland.

Nejvyšší vůdce: Haníja

Haníja byl nejvyšším vůdcem Hamásu, hlavou jeho politického křídla, které působí v exilu. Haníja se do čela hnutí dostal v roce 2017 a právě tehdy – či podle jiných údajů možná už rok předtím – opustil Pásmo Gazy a zamířil do Kataru.

V minulosti si odseděl v izraelských věznicích necelé čtyři roky, poté byl několik let v čele islamistické vlády v Pásmu Gazy, kde vlastní rozsáhlé pozemky. Z Kataru schvaloval teroristické operace proti Izraeli a řídil finance, které teroristickému hnutí poskytuje Írán, Katar či Turecko.

V den útoku na Izrael loni 7. října byl Haníja v tureckém Istanbulu. Na záběrech Hamásu z onoho dne bylo vidět, jak Haníja radostně rozmlouval s dalšími vůdci teroristického hnutí při sledování reportáže arabské televize o tom, jak se komanda Hamásu zmocnila izraelských armádních džípů a následně rukojmí.

V projevu tehdy odsoudil izraelskou blokádu Pásma Gazy či těžkou situaci palestinských uprchlíků a řekl, že Izrael „se nedokáže ochránit tváří v tvář odpůrcům“ a že „žádná dohoda, která je s touto entitou podepsána, nemůže vyřešit palestinský konflikt“.

Podle některých pozorovatelů byl nicméně považován za relativně umírněného ve srovnání s tvrdšími členy hnutí Hamás.

Vládci Gazy: Sinvár a Dajf

Pod politické vedení Hamásu formálně spadají další struktury a vůdci hnutí, jako jsou složky pro záležitosti Západního břehu Jordánu, diaspory či Pásma Gazy. Právě v čele té části hnutí, která vládne v Pásmu Gazy, stojí od roku 2017 Jahjá Sinvár.

Veterán izraelských věznic, kde skončil za teroristické vraždy na čtyři doživotí, se na svobodu dostal po dvaadvaceti letech díky výměně palestinských vězňů za izraelského vojáka Gilada Šalita, kterého palestinští ozbrojenci zatkli v roce 2006.

Sinvár je ostře proti samotné existenci židovského státu a je považován za jednoho z hlavních hybatelů útoku ze 7. října. Ve funkci ho v květnu 2021 potvrdilo hlasování islamistické rady, a právě v tomto období zřejmě příprava posledního velkého útoku na Izrael začala.

Dalším důležitým mužem gazánského křídla Hamásu je Muhammad Dajf, velitel ozbrojeného křídla hnutí.

Během války posílil vliv vojenských vůdců v Pásmu Gazy

Analytici a komentátoři upozorňují, že i když byl Haníja nejvyšším šéfem Hamásu, současná situace spojená s válkou v Pásmu Gazy postavení exilového vůdce ovlivnila.

„V tuto chvíli sledujeme válku a často se mluvilo o tom, že větší slovo ve vývoji mají vůdci Hamásu žijící přímo v Gaze, velitelé, kteří tam velí palestinskému ozbrojenému křídlu, než Haníja, který pobýval v zahraničí a vyjednával,“ podotkl analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

„Stál za vyjednáváními o propuštění rukojmí. Těžko říct, do jaké míry ovlivňoval dění v samotné Gaze, protože tam je hlavním šéfem Jahjá Sinvár,“ dodal politický geograf Vladimir Baar.

„On byl spíš exilovou tváří hnutí Hamás, což ho nijak nevyviňuje z útoku ze 7. října. Ale byl spíš mezinárodní tváří a sami Arabové ho považovali za pragmatičtějšího vyjednavače, než jsou hamásisté z Gazy,“ shrnul Pavel Novotný z Hospodářských novin. „Patřil k pragmatičtějším vůdcům Hamásu ve srovnání s Jahjá Sinvárem a vojenskými vůdci, kteří operují v Pásmu Gazy,“ uzavřel publicista.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 43 mminutami

USA znovu zaútočily na Írán, Trump slíbil další tvrdé údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy podniknou v noci na pátek velmi tvrdé údery proti Íránu a v blízké budoucnosti obsadí íránský ostrov Charg a zmocní se íránské ropné infrastruktury. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech.
00:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 1 hhodinou

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 1 hhodinou

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

NYT: Trumpův tým se kvůli Epsteinovi scházel v situační místnosti Bílého domu

Nejbližší spolupracovníci prezidenta Donalda Trumpa se loni v létě snažili zažehnat rostoucí krizi ohledně spisů o sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi na schůzkách v situační místnosti Bílého domu. Setkání, kterých se účastnil viceprezident JD Vance či personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová, se tak konala v prostorech s utajením běžně používaných při krizích souvisejících s národní bezpečností. Trump na nich nebyl přítomen, vyplývá z úryvku nové knihy reportérů The New York Times (NYT).
před 3 hhodinami

Polsko je největším producentem syntetických drog v EU, ukazuje zpráva

Polsko je dle nedávno zveřejněné výroční zprávy Evropské unie o drogách největším producentem syntetických narkotik v EU. Zpráva zároveň varuje, že kokain je v Evropě dostupnější než kdykoli dříve.
před 3 hhodinami
Načítání...