Ismáíl Haníja, který byl zabit při atentátu, v Teheránu vedl politické křídlo Hamásu. Ve struktuře hnutí stál na samém vrcholu, byl jeho nejvyšším vůdcem. Kromě něj však ve vedení Hamásu působí další vlivní velitelé, jejichž význam s válkou v Pásmu Gazy stoupl. Jde především o šéfy právě gazánského křídla v čele s Jahjá Sinvárem.
Haníja stál v čele politického křídla Hamásu, v Pásmu Gazy velí Sinvár
„Samozřejmě byl klíčovým mužem, protože alespoň formálně vzato byl nejdůležitějším člověkem v Hamásu. Takže z hlediska Hamásu je to zásadní věc, byla odstraněna jeho hlava,“ konstatoval komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland.
„Na druhou stranu, je to také trochu sporné,“ poukázal na spekulace o tom, do jaké míry Haníja řídil či zda vůbec jeho lidé věděli o útocích ze 7. října, které zosnovalo vedení Hamásu z Pásma Gazy.
„Spekuluje se o tom, že probíhala dlouhodobě rivalita, nebo dokonce přímo boj mezi lidmi Hamásu v Gaze a lidmi Hamásu v exilu, tedy především v Kataru nebo v Turecku, a že Haníja neměl úplnou kontrolu nad tím, co se v Gaze děje,“ dodal Fingerland.
Nejvyšší vůdce: Haníja
Haníja byl nejvyšším vůdcem Hamásu, hlavou jeho politického křídla, které působí v exilu. Haníja se do čela hnutí dostal v roce 2017 a právě tehdy – či podle jiných údajů možná už rok předtím – opustil Pásmo Gazy a zamířil do Kataru.
V minulosti si odseděl v izraelských věznicích necelé čtyři roky, poté byl několik let v čele islamistické vlády v Pásmu Gazy, kde vlastní rozsáhlé pozemky. Z Kataru schvaloval teroristické operace proti Izraeli a řídil finance, které teroristickému hnutí poskytuje Írán, Katar či Turecko.
V den útoku na Izrael loni 7. října byl Haníja v tureckém Istanbulu. Na záběrech Hamásu z onoho dne bylo vidět, jak Haníja radostně rozmlouval s dalšími vůdci teroristického hnutí při sledování reportáže arabské televize o tom, jak se komanda Hamásu zmocnila izraelských armádních džípů a následně rukojmí.
V projevu tehdy odsoudil izraelskou blokádu Pásma Gazy či těžkou situaci palestinských uprchlíků a řekl, že Izrael „se nedokáže ochránit tváří v tvář odpůrcům“ a že „žádná dohoda, která je s touto entitou podepsána, nemůže vyřešit palestinský konflikt“.
Podle některých pozorovatelů byl nicméně považován za relativně umírněného ve srovnání s tvrdšími členy hnutí Hamás.
Vládci Gazy: Sinvár a Dajf
Pod politické vedení Hamásu formálně spadají další struktury a vůdci hnutí, jako jsou složky pro záležitosti Západního břehu Jordánu, diaspory či Pásma Gazy. Právě v čele té části hnutí, která vládne v Pásmu Gazy, stojí od roku 2017 Jahjá Sinvár.
Veterán izraelských věznic, kde skončil za teroristické vraždy na čtyři doživotí, se na svobodu dostal po dvaadvaceti letech díky výměně palestinských vězňů za izraelského vojáka Gilada Šalita, kterého palestinští ozbrojenci zatkli v roce 2006.
Sinvár je ostře proti samotné existenci židovského státu a je považován za jednoho z hlavních hybatelů útoku ze 7. října. Ve funkci ho v květnu 2021 potvrdilo hlasování islamistické rady, a právě v tomto období zřejmě příprava posledního velkého útoku na Izrael začala.
Dalším důležitým mužem gazánského křídla Hamásu je Muhammad Dajf, velitel ozbrojeného křídla hnutí.
Během války posílil vliv vojenských vůdců v Pásmu Gazy
Analytici a komentátoři upozorňují, že i když byl Haníja nejvyšším šéfem Hamásu, současná situace spojená s válkou v Pásmu Gazy postavení exilového vůdce ovlivnila.
„V tuto chvíli sledujeme válku a často se mluvilo o tom, že větší slovo ve vývoji mají vůdci Hamásu žijící přímo v Gaze, velitelé, kteří tam velí palestinskému ozbrojenému křídlu, než Haníja, který pobýval v zahraničí a vyjednával,“ podotkl analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.
„Stál za vyjednáváními o propuštění rukojmí. Těžko říct, do jaké míry ovlivňoval dění v samotné Gaze, protože tam je hlavním šéfem Jahjá Sinvár,“ dodal politický geograf Vladimir Baar.
„On byl spíš exilovou tváří hnutí Hamás, což ho nijak nevyviňuje z útoku ze 7. října. Ale byl spíš mezinárodní tváří a sami Arabové ho považovali za pragmatičtějšího vyjednavače, než jsou hamásisté z Gazy,“ shrnul Pavel Novotný z Hospodářských novin. „Patřil k pragmatičtějším vůdcům Hamásu ve srovnání s Jahjá Sinvárem a vojenskými vůdci, kteří operují v Pásmu Gazy,“ uzavřel publicista.