Lídr politického křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja byl zabit v Íránu, uvedla tato skupina v prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters. Podle íránských představitelů se Haníja v Teheránu stal terčem atentátu, za který nese odpovědnost Izrael. Podle New York Times již tamní vůdce Alí Chameneí vydal příkaz k úderům na izraelské území. Tiskový úřad jeruzalémské vlády se k útoku nevyjádřil, na svůj Facebook přidal fotografii Haníji s razítkem „eliminován“. Příspěvek však již není dostupný. Hamás uvedl, že Haníja bude mít ve čtvrtek pohřeb v Teheránu, jeho tělo pak bude převezeno do Kataru, kde dlouhodobě pobýval.
Íránské Revoluční gardy informovaly, že spolu s Haníjou zemřel jeden z jeho osobních strážců a že se případ vyšetřuje. K odpovědnosti za atentát se zatím nikdo nepřihlásil, ale podezření okamžitě padlo na Izrael, jehož představitelé slibovali Haníju a další šéfy Hamásu zabít v odvetě za teroristický útok na Izrael z loňského 7. října.
Izrael účast na atentátu oficiálně nepotvrdil. Web The Times of Israel napsal, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal pokyn své vládě, aby se k věci nevyjadřovala. Podle britské televize BBC izraelská armáda několika médiím, včetně americké televize CNN či francouzské agentury AFP sdělila, že nebude reagovat na zahraniční reportáže o Haníjově smrti. Krajně pravicový ministr Amichaj Elijahu útok nicméně označil za „správnou věc“.
Haníja na fotografii na facebookovém účtu tiskového úřadu izraelské vlády měl červené razítko na čele s nápisem „eliminován“. Ke snímku byl připojen popisek: „Eliminován: Ismáíl Haníja, nejvyšší lídr Hamásu, byl zabit při přesném úderu v íránském Teheránu“.
„Je vysoce pravděpodobné, že za tím atentátem stojí izraelské tajné služby,“ míní analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. „Nedokážu si představit nikoho jiného, kdo by na exilového šéfa Hamásu dokázal provést letecký útok tímto způsobem,“ dodal publicista Pavel Novotný z Hospodářských novin. Spojené státy nebyly zapojeny do útoku na Haníju ani o něm nevěděly, řekl šéf americké diplomacie Anthony Blinken.
„Políček“ pro Írán
Haníja se v úterý v íránské metropoli zúčastnil slavnosti, při které složil přísahu nový íránský prezident Masúd Pezeškján. „Je to velmi nečekané. Zaútočit přímo na Teherán, a to ještě několik hodin poté, co složil přísahu nový prezident, je velmi smělé,“ míní Novotný. Podle některých blízkovýchodních expertů citovaných katarskou televizí al-Džazíra Izrael zabitím Haníji, navíc v Íránu, zašel příliš daleko.
„Je to velké selhání íránského bezpečnostního aparátu, že Írán a jeho tajné služby nedokázaly takového prominentního hosta ochránit. Svého druhu je to i útok na Írán,“ dodal Tureček. „K atentátu byl zvolen Írán, protože to je nepřátelská země Izraele. Kdyby měl být zavražděn v Turecku, Kataru či Egyptě, tak by to výrazně poškodilo vztahy Izraele s těmito státy, které Izrael z různých důvodů potřebuje.“
„Je to obrovský políček pro Írán,“ upozornil bývalý zahraniční zpravodaj ČT v Izraeli Jakub Szántó. „Takto precizní útok naznačuje, že bylo potřeba mít na místě někoho, kdo bude schopný bezprostředně potvrdit, že Ismáíl Haníja je v daném objektu,“ dodal. Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Matouše Horčičky se jedná o „výrazné narušení“ reputace revolučních gard, které měly zajistit Haníjovu bezpečnost.
„Íránci budou muset pečlivě vyvážit, aby ta odpověď byla dostatečně rázná, aby si zachovali tvář, ale aby zároveň nerozpoutali nějaký větší konflikt. Íránská vláda je na tom nyní velice špatně nejen ekonomicky, ale i tváří v tváří domácí veřejnosti, protože lidem se nedaří dobře a nedávno byly protesty kvůli smrti Mahsy Amíniové,“ míní komentátor českého rozhlasu Jan Fingerland.
Reakce Teheránu
V Íránu bude platit třídenní národní smutek a ve středu se sešla nejvyšší bezpečnostní rada, které se zúčastní i velitel íránských revolučních gard. Deník New York Times s odkazem na své zdroje ve středu večer informoval, že na tomto zasedání nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vydal příkaz k úderům na izraelské území. Konkrétní provedení úderů prý íránští armádní velitelé teprve zvažují.
Nový íránský prezident Masúd Pezeškján k napjaté situaci uvedl, že Írán bude bránit svou územní celistvost i čest a přiměje „teroristické okupanty“, jimiž mínil zřejmě Izrael, litovat „atentátu na Haníju“.
Íránský první viceprezident Mohammad Rezá Áref nicméně podle íránských médií, které citovala agentura Reuters, uvedl, že Teherán nemá v úmyslu eskalovat konflikt na Blízkém východě. Chameneí je však v Íránu nejvýše postavenou osobou a má poslední slovo ve všech státních záležitostech, včetně zahraniční politiky. Mluvčí íránské diplomacie Náser Kanání řekl, že zabití Haníji jen posílí vzájemné vztahy mezi Palestinci a Íránci.
Výzvy ke generální stávce a masovým demonstracím
Vysoký představitel Hamásu Músa abú Marzúk řekl, že jde „o zbabělý čin, který nezůstane nepotrestán“. Jde podle něj o zásadní eskalaci. Také další vysoce postavený představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí označil zabití Haníji za „vážnou eskalaci (konfliktu), kterou (Izrael) nedosáhne svých cílů“. Hamás podle něj bude pokračovat ve válce a je připraven „zaplatit jakoukoli cenu“. Izraelský premiér Netanjahu označuje za cíl své vlády úplné zničení Hamásu, což ale i někteří izraelští činitelé považují za nereálné.
Také předseda palestinské autonomie Mahmúd Abbás zabití Haníji důrazně odsoudil. Označil čin za „zbabělou vraždu“ a vyzval Palestince, aby „stáli vzpřímeně a ukázali jednotu, trpělivost a stabilitu tváří v tvář izraelské okupaci“. Palestinské skupiny vyzvaly ke generální stávce a masovým demonstracím.
Čin ostře odsoudilo Turecko, podle nějž bylo cílem útoku rozšířit válku v Pásmu Gazy na regionální úroveň, i Rusko, které mluví o „naprosto nepřijatelné politické vraždě“. Také Čína zabití Haníji odsoudila a varovala, že by tento čin mohl dále zvýšit nestabilitu regionu. Atentát odsoudil též Katar, který je jedním z prostředníků mezi Izraelem a Hamásem v jednání o příměří v Pásmu Gazy, přičemž čin označil za nebezpečnou eskalaci.
Noční atentát na lídra politického křídla Hamásu odsoudily také Jordánsko, Egypt, Irák a Sýrie. Podle jordánského ministerstva zahraničí jde o porušení mezinárodního práva a mezinárodního humanitárního práva. Podle Káhiry atentát naznačuje, že v Izraeli není politická vůle k uzavření dohody o příměří. Zabití Haníji kritizovalo i libanonské teroristické hnutí Hizballáh, které je spojencem Hamásu i Íránu.
Zabití Haníji odsoudil i Muhammad Hindí, zástupce šéfa teroristické skupiny Palestinský islámský džihád, která je spojencem Hamásu v Pásmu Gazy a loni 7. října se podílela na teroristickém útoku na Izrael, jímž začala válka v Pásmu Gazy. „Tato vražda není namířena jen proti hnutí palestinského odporu a proti Hamásu, ale přímo i proti Íránu,“ řekl Hindí podle katarské televize al-Džazíra.
Jemenští povstalci hútíové, kteří od loňského listopadu ostřelují v Rudém moři obchodní lodě, jež jsou podle nich nějak napojeny na Izrael nebo země, které jej podporují, označili útok na Haníju za „ohavný teroristický čin“ a „očividné porušení zákonů“.
Haníja žil v Kataru
Haníja Pásmo Gazy před několika lety opustil a zamířil do exilu v Kataru. Hlavním šéfem hnutí v Pásmu Gazy je Jahjá Sinvár, který zosnoval útoky ze 7. října. Kolik toho o těchto plánech věděl Haníja, není podle agentury Reuters jasné. V dubnu při izraelském náletu v Gaze zemřeli tři Haníjovi synové a čtyři vnoučata. Řekl tehdy, že Hamás se touto událostí nenechá dotlačit k tomu, aby změkčil své pozice při vyjednávání o příměří s Izraelem.
„Průzkumy v posledních letech opakovaně ukazovaly, že kdyby byly v Palestině demokratické volby, tak by byl Haníja zvolen prezidentem. Takže to bude mít dopad na celou palestinskou společnost. A může to mít dopady i na jednání (o příměří v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmí), které Izrael s Hamásem vede,“ doplnil analytik Tureček.
„Žil v zahraničí a jak připomínají všechny arabské zdroje, na rozdíl od vůdců Hamásu v Gaze byl velmi pravděpodobně pragmatičtější a nakloněn případné dohodě,“ dodal Novotný.
„V Gaze je hlavním šéfem Jáhjá Sinvár. Myslím, že i on má nyní velké obavy o svůj život, protože pokud Izrael bude v těchto akcích pokračovat, tak on by měl být tou hlavní postavou na území Gazy, jako vojenský velitel,“ uvedl politický a kulturní geograf Vladimír Baar.
Izrael tvrdě oplatí jakoukoliv agresi, vzkázal Netanjahu
Informace o Haníjově smrti přišla jen několik hodin poté, co izraelská armáda oznámila, že v Bejrútu zabila významného velitele libanonského hnutí Hizballáh Fuáda Šukra. Jeho smrt ve středu hnutí oficiálně potvrdilo. Íránem podporovaný Hizballáh je spojencem Hamásu.
O tom, že Izrael v posledních dnech zasadil zdrcující rány spojencům Íránu v regionu a je připraven tvrdě oplatit jakoukoli agresi vůči židovskému státu, ať už přijde odkudkoli, mluvil ve středečním večerním projevu k národu izraelský premiér Benjamin Netanjahu, aniž by se však výslovně o Haníjově zabití zmínil.
Ve svém prvním veřejném vystoupení od vzdušného úderu na šéfa Hamásu Netanjahu dodal, že Izrael je připraven na všechny scénáře a čekají jej náročné dny.
Při útoku ze 7. října, za který Izrael slíbil Hamásu odvetu v podobě zabití Haníji a dalších šéfů hnutí, zabili ozbrojenci Hamásu v izraelském pohraničí dvanáct set lidí a dalších 250 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Tímto útokem začala válka v Pásmu Gazy, kde si izraelská odveta vyžádala podle tamních úřadů kontrolovaných Hamásem životy téměř čtyřiceti tisíc Palestinců. Hamás nerozlišuje mezi zabitými ozbrojenci a civilisty a jeho údaje byly už dříve zpochybněny.
Izrael považuje Írán za největší hrozbu, především kvůli jeho jadernému programu. Íránský režim Izrael neuznává a viní ho z vražd íránských vědců a představitelů. Izrael podobná obvinění obvykle nepopírá, ani nepotvrzuje.
