Palestinské frakce včetně Hamásu a Fatahu podepsaly dohodu o Pásmu Gazy

Nahrávám video

Čínský ministr zahraničí Wang I oznámil, že palestinské hnutí Fatah, teroristický Hamás a dalších dvanáct palestinských frakcí v Číně podepsalo dohodu o vytvoření takzvané prozatímní vlády národního usmíření v Pásmu Gazy, až na tomto palestinském území skončí válka. Hamás mluví v souvislosti s dohodou o „odhodláni završit cestu národní jednoty“. Hnutí Fatah a Hamás jsou znesvářena od roku 2007, kdy se Hamás násilně chopil moci v Pásmu Gazy. Od té doby podepsaly obě strany už několik dohod o usmíření, žádná ale nebyla realizována.

Cílem Fatahu i Hamásu je podle televizní stanice al-Džazíra vytvoření palestinského státu s hranicemi z roku 1967. Frakce však zůstávají rozdělené v názoru na prostředky, jak toho dosáhnout – Fatah se přiklání k vyjednávání, zatímco Hamás obhajuje ozbrojený boj proti Izraeli. Obě skupiny jsou dlouhodobě znesvářené.

Z dosavadních informací není jasné, zda je Hamás ochotný definitivně se vzdát boje jako prostředku k vytvoření palestinského státu. Při rozhovorech v Káhiře a Dauhá o příměří s Izraelem dalo teroristické hnutí najevo, že by po skončení války mohla Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu spravovat vláda složená z nestraníků, což by otevřelo cestu k uspořádání všeobecných palestinských voleb, píše list The New York Times (NYT).

Nahrávám video

Vláda národní jednoty

„Dnes (v úterý) podepisujeme dokument, který vyzývá k národní jednotě, a jsme odhodláni završit cestu národní jednoty,“ řekl al-Džazíře vysoký představitel Hamásu Músa abú Marzúk. Vláda národní jednoty bude podle dalšího vysoce postaveného představitele Hamásu Husáma Badrána spravovat záležitosti Palestinců v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu, dohlížet na obnovu a připravovat podmínky pro volby.

Za Hamás v Pekingu jednal vůdce politického křídla hnutí Ismáíl Haníja a za stranu Fatah její místopředseda Mahmúd Alúl. Představitel Hamásu Badrán vyzdvihl roli Číny v pořádání rozhovorů. Agentura Reuters v této souvislosti poukázala na rostoucí čínský vliv na Blízkém východě a označila nejnovější vývoj z pohledu Pekingu za „diplomatický převrat“. Loni Čína zprostředkovala mírovou dohodu mezi Saúdskou Arábií a Íránem.

Oficiální reakce izraelské vlády na dohodu je odmítavá. „Vláda premiéra Benjamina Netanjahua dlouhodobě odmítá, že by hnutí Hamás mělo mít jakýkoliv podíl na budoucí správě jakéhokoliv z palestinských území, a mnohokrát se v minulosti dala slyšet, že chce hnutí Hamás zničit jako vojenskou i politickou sílu,“ vysvětlil z Tel Avivu zpravodaj ČT Václav Černohorský. „Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac se opřel do prezidenta palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. Řekl doslova, že Abbás ukázal svou pravou tvář tím, že se spojil s teroristickým hnutím Hamás.“

Také Západ se staví negativně k jakémukoli podílu Hamásu na vládě, pokud toto hnutí neuzná existenci státu Izrael, dodal Černohorský.

Dohoda mezi Fatahem a Hamásem přináší potenciální průlom v době, kdy Izrael a Hamás patrně dosahují pokroku v jednáních o příměří v Pásmu Gazy. Spolupráci obou palestinských hnutí považuje řada expertů za klíčovou pro poválečnou obnovu Gazy, podotýkají NYT. Frakce v Pekingu naposledy jednaly v dubnu, kdy ale pokusy o usmíření selhaly.

Konflikt Fatahu a Hamásu

Hnutí Hamás a Fatah jsou znesvářena od krvavého převratu z roku 2007, při kterém Hamás převzal v Pásmu Gazy moc od dosud vládnoucího Fatahu. Ozbrojené střety, při kterých i přes opakovaně vyhlášená příměří zemřely desítky lidí, začaly poté, co Hamás porazil Fatah v parlamentních volbách v lednu 2006.

Boje vyvrcholily v červnu 2007. Hnutí Hamás tehdy ovládlo Pásmo Gazy, když dobylo hlavní bašty hnutí Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse a násilím jeho samosprávu z regionu vyhnalo. Od té doby v Pásmu Gazy Hamás vládne, zatímco Západní břeh Jordánu kontroluje Fatah.

Za sedmnáct let konfliktu podepsaly obě strany už několik dohod o usmíření – například v Alžíru, Káhiře, Kataru či Moskvě – žádná ale nebyla realizována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled