Palestinské frakce včetně Hamásu a Fatahu podepsaly dohodu o Pásmu Gazy

Nahrávám video

Čínský ministr zahraničí Wang I oznámil, že palestinské hnutí Fatah, teroristický Hamás a dalších dvanáct palestinských frakcí v Číně podepsalo dohodu o vytvoření takzvané prozatímní vlády národního usmíření v Pásmu Gazy, až na tomto palestinském území skončí válka. Hamás mluví v souvislosti s dohodou o „odhodláni završit cestu národní jednoty“. Hnutí Fatah a Hamás jsou znesvářena od roku 2007, kdy se Hamás násilně chopil moci v Pásmu Gazy. Od té doby podepsaly obě strany už několik dohod o usmíření, žádná ale nebyla realizována.

Cílem Fatahu i Hamásu je podle televizní stanice al-Džazíra vytvoření palestinského státu s hranicemi z roku 1967. Frakce však zůstávají rozdělené v názoru na prostředky, jak toho dosáhnout – Fatah se přiklání k vyjednávání, zatímco Hamás obhajuje ozbrojený boj proti Izraeli. Obě skupiny jsou dlouhodobě znesvářené.

Z dosavadních informací není jasné, zda je Hamás ochotný definitivně se vzdát boje jako prostředku k vytvoření palestinského státu. Při rozhovorech v Káhiře a Dauhá o příměří s Izraelem dalo teroristické hnutí najevo, že by po skončení války mohla Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu spravovat vláda složená z nestraníků, což by otevřelo cestu k uspořádání všeobecných palestinských voleb, píše list The New York Times (NYT).

Nahrávám video

Vláda národní jednoty

„Dnes (v úterý) podepisujeme dokument, který vyzývá k národní jednotě, a jsme odhodláni završit cestu národní jednoty,“ řekl al-Džazíře vysoký představitel Hamásu Músa abú Marzúk. Vláda národní jednoty bude podle dalšího vysoce postaveného představitele Hamásu Husáma Badrána spravovat záležitosti Palestinců v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu, dohlížet na obnovu a připravovat podmínky pro volby.

Za Hamás v Pekingu jednal vůdce politického křídla hnutí Ismáíl Haníja a za stranu Fatah její místopředseda Mahmúd Alúl. Představitel Hamásu Badrán vyzdvihl roli Číny v pořádání rozhovorů. Agentura Reuters v této souvislosti poukázala na rostoucí čínský vliv na Blízkém východě a označila nejnovější vývoj z pohledu Pekingu za „diplomatický převrat“. Loni Čína zprostředkovala mírovou dohodu mezi Saúdskou Arábií a Íránem.

Oficiální reakce izraelské vlády na dohodu je odmítavá. „Vláda premiéra Benjamina Netanjahua dlouhodobě odmítá, že by hnutí Hamás mělo mít jakýkoliv podíl na budoucí správě jakéhokoliv z palestinských území, a mnohokrát se v minulosti dala slyšet, že chce hnutí Hamás zničit jako vojenskou i politickou sílu,“ vysvětlil z Tel Avivu zpravodaj ČT Václav Černohorský. „Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac se opřel do prezidenta palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. Řekl doslova, že Abbás ukázal svou pravou tvář tím, že se spojil s teroristickým hnutím Hamás.“

Také Západ se staví negativně k jakémukoli podílu Hamásu na vládě, pokud toto hnutí neuzná existenci státu Izrael, dodal Černohorský.

Dohoda mezi Fatahem a Hamásem přináší potenciální průlom v době, kdy Izrael a Hamás patrně dosahují pokroku v jednáních o příměří v Pásmu Gazy. Spolupráci obou palestinských hnutí považuje řada expertů za klíčovou pro poválečnou obnovu Gazy, podotýkají NYT. Frakce v Pekingu naposledy jednaly v dubnu, kdy ale pokusy o usmíření selhaly.

Konflikt Fatahu a Hamásu

Hnutí Hamás a Fatah jsou znesvářena od krvavého převratu z roku 2007, při kterém Hamás převzal v Pásmu Gazy moc od dosud vládnoucího Fatahu. Ozbrojené střety, při kterých i přes opakovaně vyhlášená příměří zemřely desítky lidí, začaly poté, co Hamás porazil Fatah v parlamentních volbách v lednu 2006.

Boje vyvrcholily v červnu 2007. Hnutí Hamás tehdy ovládlo Pásmo Gazy, když dobylo hlavní bašty hnutí Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse a násilím jeho samosprávu z regionu vyhnalo. Od té doby v Pásmu Gazy Hamás vládne, zatímco Západní břeh Jordánu kontroluje Fatah.

Za sedmnáct let konfliktu podepsaly obě strany už několik dohod o usmíření – například v Alžíru, Káhiře, Kataru či Moskvě – žádná ale nebyla realizována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kvůli bombě z druhé světové války se evakuovalo ve Pforzheimu třicet tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa muselo v neděli ráno opustit své byty a domy 27 tisíc až třicet tisíc lidí. Odpoledne byla bomba zneškodněna, obyvatelé se pak mohli vrátit do svých domovů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskvu a přilehlý region zasáhl velký ukrajinský dronový útok

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast, potvrdil ho i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo. Ruské telegramové kanály a ukrajinská SBU uvádějí, že zasaženy byly průmyslové podniky s vazbami na armádu. Ukrajinské úřady také informují o ruských úderech a uvádějí zraněné.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Krátí se čas.“ Trump znovu pohrozil Íránu zničením

Americký prezident Donald Trump v neděli na sociální síti opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.
před 3 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 3 hhodinami

V areálu jaderné elektrárny v Emirátech vypukl po útoku dronu požár

Po zásahu dronu vypukl požár ve vnějším areálu jaderné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech (SEA), jediné v arabském světě. Ministerstvo obrany uvedlo, že úřady vyšetřují původ útoku. Podle dosavadních informací si incident nevyžádal zraněné ani nevedl k úniku radioaktivity, informovaly tiskové agentury s odvoláním na místní úřady.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 5 hhodinami

Z osmi zraněných v Modeně zůstává pět v nemocnici, stav jedné ženy je kritický

Z osmi lidí, do nichž v sobotu odpoledne v italské Modeně najel muž autem, zůstává pět hospitalizováno a stav jedné ženy je kritický, informovala agentura ANSA. Zraněné navštívili ve dvou nemocnicích italský prezident Sergio Mattarella a premiérka Giorgia Meloniová, která kvůli tomu zrušila nedělní návštěvu Kypru. Čtyři zranění jsou členové jedné polské rodiny, která žije v Itálii, a mezi zraněnými je i devětašedesátiletá německá turistka, jejíž stav je vážný, ale stabilizovaný.
před 7 hhodinami

Demonstranti v Bolívii blokují zásobování La Pazu, policie zadržela desítky lidí

Po střetech s policií při sobotních blokádách silnic vedoucích do bolivijské metropole La Pazu bylo zadrženo nejméně padesát sedm demonstrantů žádajících zejména zvýšení platů. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na oficiální zdroje. Blokády, které brání zásobování La Pazu, trvají už dva týdny. V La Pazu sídlí bolivijská vláda, oficiálním hlavním městem země je Sucre.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...