Hamás povede hlavní strůjce říjnového útoku na Izrael

Novým vůdcem Hamásu se stane dosavadní šéf palestinského teroristického hnutí v Pásmu Gazy a muž číslo dva celé organizace Jahjá Sinvár. V čele hnutí tak nahradí Ismáíla Haníju, který nepřežil atentát v Teheránu z konce července. Podle Hamásu a Íránu stál za nastraženou bombou Izrael, který se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil. Sinvár byl hlavním strůjcem útoků na Izrael z loňského 7. října a Hamás se jeho jmenováním drží tvrdé linie nastolené tímto bezprecedentním teroristickým aktem, píše agentura Reuters.

„Hnutí islámského odporu Hamás oznamuje, že do čela politického byra hnutí byl vybrán velitel Jahjá Sinvár,“ uvedlo teroristické hnutí. Několik minut po oznámení nového šéfa Hamásu byla z území Pásma Gazy vypálena salva raket směrem na Izrael, k níž se přihlásily brigády Kasám, ozbrojené křídlo hnutí.

Tato volba je „silným vzkazem (izraelské) okupaci, že Hamás pokračuje v odporu“, řekl představitel hnutí agentuře AFP pod podmínkou zachování anonymity.

Sinvár stojí od roku 2017 v čele části hnutí, která vládne v Pásmu Gazy. Ve funkci tehdy vystřídal Haníju, který se stal lídrem celého islamistického hnutí.

Dvě dekády v izraelském vězení

Když v roce 1987 vypukla v uprchlickém táboře na severu Pásma Gazy první intifáda (povstání proti izraelské okupaci), Sinvár se brzy připojil k nově založenému Hamásu. V pouhých 25 letech již vedl jeho zpravodajskou jednotku s názvem Organizace džihádu a kázání, která trestala „kolaboranty“, tedy Palestince spolupracující s izraelským nepřítelem.

V roce 1988 založil vnitřní bezpečnostní službu Hamásu Madžd, poté však skončil v izraelském vězení, když byl odsouzen za teroristické vraždy na čtyři doživotí. Na svobodu se dostal po dvaadvaceti letech díky výměně palestinských vězňů za izraelského vojáka Gilada Šalita, kterého palestinští ozbrojenci zatkli v roce 2006.

Tři roky před propuštěním byl Sinvárův život za mřížemi ohrožen zhoubným nádorem na mozku. Izraelští doktoři mu náročnou operací zachránili život.

Sinvár je ostře proti samotné existenci židovského státu a je považován za jednoho z hlavních hybatelů brutálního útoku na Izrael ze 7. října. Ve funkci ho v květnu 2021 potvrdilo hlasování islamistické rady a právě v tomto období zřejmě příprava posledního velkého útoku začala.

„Zasypeme vás nekonečným počtem raket, přijdeme k vám s nekonečným počtem vojáků. Přijdeme v milionech,“ hlásal v prosinci loňského roku.

Život v úkrytu

Sinvár se od loňského 7. října neobjevil na veřejnosti. Ozbrojenci Hamásu a dalších militantních skupin tehdy v izraelském pohraničí povraždili téměř dvanáct set lidí a dalších 251 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Vypukla tak nová válka v Pásmu Gazy, která si podle úřadů ovládaných Hamásem vyžádala životy téměř 40 tisíc Palestinců včetně ozbrojených členů hnutí. Podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

„Byla to jeho strategie, on připravil tuto operaci,“ řekla agentuře AFP výzkumná pracovnice pařížského Arabského centra politických výzkumů a studií Leila Seuratová s tím, že Sinvár útok plánoval jeden až dva roky. Asketický muž s bílými vlasy a tmavým obočím podle ní „ostatní přesvědčil ve snaze změnit poměr sil v oblasti a překvapit svět“.

Sinvár, který má podle některých „vizáž ďábla“ a podle izraelské armády je od 7. října „mrtvý muž“, proslul svou plamennou rétorikou a vychvalováním teroristických útoků v Izraeli i na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle listu The Wall Street Journal se nový lídr Hamásu domnívá, že trvalého příměří s Izraelem docílí skrze krveprolití a „nezbytné oběti“.

Izraelská armáda předpokládá, že se dosud skrývá v komplexu podzemních tunelů pod Pásmem Gazy, pravděpodobně obklopen některými ze zbývajících zhruba 115 rukojmí.

Čekání na odvetu

Sinvár a další z vedení Hamásu v Pásmu Gazy jsou nejvyššími cíli masivní izraelské operace. K atentátu na Haníju se Jeruzalém zatím oficiálně nepřiznal. Teherán i Hamás ale slibují odvetu, na kterou nyní čeká nejen Izrael, ale i zbytek světa. Rostou totiž obavy, že se konflikt v Pásmu Gazy rozšíří na celý Blízký východ.

Na Izrael má v současné době spadeno i libanonská teroristická organizace Hizballáh. Židovský stát totiž otevřeně zlikvidoval vysoce postaveného velitele hnutí Fuáda Šukra. Ten zahynul minulý týden při útoku na jižním předměstí Bejrútu. Hizballáh od té doby zintenzivnil raketové útoky na svého jižního souseda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 3 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 4 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Putin chce vše, stěžuje si dle WSJ v soukromí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjadřuje v soukromí frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři Trumpa s jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během prvních sto dní vlády hájí.
před 11 hhodinami
Načítání...