Hamás povede hlavní strůjce říjnového útoku na Izrael

Novým vůdcem Hamásu se stane dosavadní šéf palestinského teroristického hnutí v Pásmu Gazy a muž číslo dva celé organizace Jahjá Sinvár. V čele hnutí tak nahradí Ismáíla Haníju, který nepřežil atentát v Teheránu z konce července. Podle Hamásu a Íránu stál za nastraženou bombou Izrael, který se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil. Sinvár byl hlavním strůjcem útoků na Izrael z loňského 7. října a Hamás se jeho jmenováním drží tvrdé linie nastolené tímto bezprecedentním teroristickým aktem, píše agentura Reuters.

„Hnutí islámského odporu Hamás oznamuje, že do čela politického byra hnutí byl vybrán velitel Jahjá Sinvár,“ uvedlo teroristické hnutí. Několik minut po oznámení nového šéfa Hamásu byla z území Pásma Gazy vypálena salva raket směrem na Izrael, k níž se přihlásily brigády Kasám, ozbrojené křídlo hnutí.

Tato volba je „silným vzkazem (izraelské) okupaci, že Hamás pokračuje v odporu“, řekl představitel hnutí agentuře AFP pod podmínkou zachování anonymity.

Sinvár stojí od roku 2017 v čele části hnutí, která vládne v Pásmu Gazy. Ve funkci tehdy vystřídal Haníju, který se stal lídrem celého islamistického hnutí.

Dvě dekády v izraelském vězení

Když v roce 1987 vypukla v uprchlickém táboře na severu Pásma Gazy první intifáda (povstání proti izraelské okupaci), Sinvár se brzy připojil k nově založenému Hamásu. V pouhých 25 letech již vedl jeho zpravodajskou jednotku s názvem Organizace džihádu a kázání, která trestala „kolaboranty“, tedy Palestince spolupracující s izraelským nepřítelem.

V roce 1988 založil vnitřní bezpečnostní službu Hamásu Madžd, poté však skončil v izraelském vězení, když byl odsouzen za teroristické vraždy na čtyři doživotí. Na svobodu se dostal po dvaadvaceti letech díky výměně palestinských vězňů za izraelského vojáka Gilada Šalita, kterého palestinští ozbrojenci zatkli v roce 2006.

Tři roky před propuštěním byl Sinvárův život za mřížemi ohrožen zhoubným nádorem na mozku. Izraelští doktoři mu náročnou operací zachránili život.

Sinvár je ostře proti samotné existenci židovského státu a je považován za jednoho z hlavních hybatelů brutálního útoku na Izrael ze 7. října. Ve funkci ho v květnu 2021 potvrdilo hlasování islamistické rady a právě v tomto období zřejmě příprava posledního velkého útoku začala.

„Zasypeme vás nekonečným počtem raket, přijdeme k vám s nekonečným počtem vojáků. Přijdeme v milionech,“ hlásal v prosinci loňského roku.

Život v úkrytu

Sinvár se od loňského 7. října neobjevil na veřejnosti. Ozbrojenci Hamásu a dalších militantních skupin tehdy v izraelském pohraničí povraždili téměř dvanáct set lidí a dalších 251 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Vypukla tak nová válka v Pásmu Gazy, která si podle úřadů ovládaných Hamásem vyžádala životy téměř 40 tisíc Palestinců včetně ozbrojených členů hnutí. Podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

„Byla to jeho strategie, on připravil tuto operaci,“ řekla agentuře AFP výzkumná pracovnice pařížského Arabského centra politických výzkumů a studií Leila Seuratová s tím, že Sinvár útok plánoval jeden až dva roky. Asketický muž s bílými vlasy a tmavým obočím podle ní „ostatní přesvědčil ve snaze změnit poměr sil v oblasti a překvapit svět“.

Sinvár, který má podle některých „vizáž ďábla“ a podle izraelské armády je od 7. října „mrtvý muž“, proslul svou plamennou rétorikou a vychvalováním teroristických útoků v Izraeli i na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle listu The Wall Street Journal se nový lídr Hamásu domnívá, že trvalého příměří s Izraelem docílí skrze krveprolití a „nezbytné oběti“.

Izraelská armáda předpokládá, že se dosud skrývá v komplexu podzemních tunelů pod Pásmem Gazy, pravděpodobně obklopen některými ze zbývajících zhruba 115 rukojmí.

Čekání na odvetu

Sinvár a další z vedení Hamásu v Pásmu Gazy jsou nejvyššími cíli masivní izraelské operace. K atentátu na Haníju se Jeruzalém zatím oficiálně nepřiznal. Teherán i Hamás ale slibují odvetu, na kterou nyní čeká nejen Izrael, ale i zbytek světa. Rostou totiž obavy, že se konflikt v Pásmu Gazy rozšíří na celý Blízký východ.

Na Izrael má v současné době spadeno i libanonská teroristická organizace Hizballáh. Židovský stát totiž otevřeně zlikvidoval vysoce postaveného velitele hnutí Fuáda Šukra. Ten zahynul minulý týden při útoku na jižním předměstí Bejrútu. Hizballáh od té doby zintenzivnil raketové útoky na svého jižního souseda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 1 hhodinou

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
12:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 4 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 6 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 7 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.