Hamás povede hlavní strůjce říjnového útoku na Izrael

Novým vůdcem Hamásu se stane dosavadní šéf palestinského teroristického hnutí v Pásmu Gazy a muž číslo dva celé organizace Jahjá Sinvár. V čele hnutí tak nahradí Ismáíla Haníju, který nepřežil atentát v Teheránu z konce července. Podle Hamásu a Íránu stál za nastraženou bombou Izrael, který se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil. Sinvár byl hlavním strůjcem útoků na Izrael z loňského 7. října a Hamás se jeho jmenováním drží tvrdé linie nastolené tímto bezprecedentním teroristickým aktem, píše agentura Reuters.

„Hnutí islámského odporu Hamás oznamuje, že do čela politického byra hnutí byl vybrán velitel Jahjá Sinvár,“ uvedlo teroristické hnutí. Několik minut po oznámení nového šéfa Hamásu byla z území Pásma Gazy vypálena salva raket směrem na Izrael, k níž se přihlásily brigády Kasám, ozbrojené křídlo hnutí.

Tato volba je „silným vzkazem (izraelské) okupaci, že Hamás pokračuje v odporu“, řekl představitel hnutí agentuře AFP pod podmínkou zachování anonymity.

Sinvár stojí od roku 2017 v čele části hnutí, která vládne v Pásmu Gazy. Ve funkci tehdy vystřídal Haníju, který se stal lídrem celého islamistického hnutí.

Dvě dekády v izraelském vězení

Když v roce 1987 vypukla v uprchlickém táboře na severu Pásma Gazy první intifáda (povstání proti izraelské okupaci), Sinvár se brzy připojil k nově založenému Hamásu. V pouhých 25 letech již vedl jeho zpravodajskou jednotku s názvem Organizace džihádu a kázání, která trestala „kolaboranty“, tedy Palestince spolupracující s izraelským nepřítelem.

V roce 1988 založil vnitřní bezpečnostní službu Hamásu Madžd, poté však skončil v izraelském vězení, když byl odsouzen za teroristické vraždy na čtyři doživotí. Na svobodu se dostal po dvaadvaceti letech díky výměně palestinských vězňů za izraelského vojáka Gilada Šalita, kterého palestinští ozbrojenci zatkli v roce 2006.

Tři roky před propuštěním byl Sinvárův život za mřížemi ohrožen zhoubným nádorem na mozku. Izraelští doktoři mu náročnou operací zachránili život.

Sinvár je ostře proti samotné existenci židovského státu a je považován za jednoho z hlavních hybatelů brutálního útoku na Izrael ze 7. října. Ve funkci ho v květnu 2021 potvrdilo hlasování islamistické rady a právě v tomto období zřejmě příprava posledního velkého útoku začala.

„Zasypeme vás nekonečným počtem raket, přijdeme k vám s nekonečným počtem vojáků. Přijdeme v milionech,“ hlásal v prosinci loňského roku.

Život v úkrytu

Sinvár se od loňského 7. října neobjevil na veřejnosti. Ozbrojenci Hamásu a dalších militantních skupin tehdy v izraelském pohraničí povraždili téměř dvanáct set lidí a dalších 251 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Vypukla tak nová válka v Pásmu Gazy, která si podle úřadů ovládaných Hamásem vyžádala životy téměř 40 tisíc Palestinců včetně ozbrojených členů hnutí. Podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

„Byla to jeho strategie, on připravil tuto operaci,“ řekla agentuře AFP výzkumná pracovnice pařížského Arabského centra politických výzkumů a studií Leila Seuratová s tím, že Sinvár útok plánoval jeden až dva roky. Asketický muž s bílými vlasy a tmavým obočím podle ní „ostatní přesvědčil ve snaze změnit poměr sil v oblasti a překvapit svět“.

Sinvár, který má podle některých „vizáž ďábla“ a podle izraelské armády je od 7. října „mrtvý muž“, proslul svou plamennou rétorikou a vychvalováním teroristických útoků v Izraeli i na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle listu The Wall Street Journal se nový lídr Hamásu domnívá, že trvalého příměří s Izraelem docílí skrze krveprolití a „nezbytné oběti“.

Izraelská armáda předpokládá, že se dosud skrývá v komplexu podzemních tunelů pod Pásmem Gazy, pravděpodobně obklopen některými ze zbývajících zhruba 115 rukojmí.

Čekání na odvetu

Sinvár a další z vedení Hamásu v Pásmu Gazy jsou nejvyššími cíli masivní izraelské operace. K atentátu na Haníju se Jeruzalém zatím oficiálně nepřiznal. Teherán i Hamás ale slibují odvetu, na kterou nyní čeká nejen Izrael, ale i zbytek světa. Rostou totiž obavy, že se konflikt v Pásmu Gazy rozšíří na celý Blízký východ.

Na Izrael má v současné době spadeno i libanonská teroristická organizace Hizballáh. Židovský stát totiž otevřeně zlikvidoval vysoce postaveného velitele hnutí Fuáda Šukra. Ten zahynul minulý týden při útoku na jižním předměstí Bejrútu. Hizballáh od té doby zintenzivnil raketové útoky na svého jižního souseda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 37 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...