Rakušané si v neděli zvolí nový parlament a podle průzkumů by mohla poprvé v poválečné historii sestavovat vládu pravicová strana Svobodní (FPÖ). O prvenství soupeří s vládnoucími lidovci (ÖVP), sondáže zvěstují těsný souboj. Pokud lidovci získají post kancléře, mohli by upřednostnit spolupráci s FPÖ před trojkoalicí. Lídr Svobodných Herber Kickl se netají kritikou EU, oblibou nacistické symboliky a náklonností k Rusku.
Krajně pravicová Svobodná strana Rakouska sice může podle průzkumů v nedělních parlamentních volbách poprvé v poválečné historii země zvítězit, pravděpodobně však nezíská absolutní většinu ve 183členné dolní komoře tamního parlamentu, aby mohla vládnout sama. Vyjednat koaliční dohodu o vytvoření kabinetu však nemusí být snadné, jelikož většina ostatních stran účast na vládě pod vedením FPÖ odmítá.
Svobodní se s 27 až 29 procenty již několik měsíců drží v čele průzkumů před vládnoucí konzervativní Rakouskou lidovou stranou (ÖVP). Třetí jsou v průzkumech středoleví sociální demokraté (SPÖ) s přibližně 21 procenty. Kolem deseti procent by mohli získat Zelení a liberální NEOS, do parlamentu by se přes čtyřprocentní hranici mohla probojovat také Pivní strana či komunisté, kteří však od padesátých let nezískali v parlamentu jediné křeslo.
Nejnovější průzkumy však ukazují, že prvenství Svobodných se těsně před volbami pohybuje na hranici statistické chyby. Situaci mohly ovlivnit nedávné rozsáhlé povodně, během kterých byly zrušeny předvolební mítinky, zatímco současný lidovecký kancléř Karl Nehammer byl v centru dění – předsedal schůzkám o řešení mimořádných událostí a navštívil zaplavené oblasti.
Dva průzkumy provedené po nejhorších záplavách ukázaly, že Nehammerovi lidovci se na Svobodné, kteří v průzkumech veřejného mínění vedou již více než rok, dotahují.
Rakousko trápí drahota, migrace a ruský plyn
Vláda lidovců v koalici se Zelenými ale musela v poslední době kromě povodní, které zvýraznily téma klimatické změny, řešit i další palčivé problémy.
Rakušany trápí hlavně vysoké životní náklady. Celková inflace se v zemi sice pozvolně zmírňuje, ale již téměř dva roky se drží nad průměrem Evropské unie, zatímco růst ekonomiky je podprůměrný. I kvůli tomu, že se nedaří ani největšímu obchodnímu partnerovi Rakouska – Německu.
Rakousko je navíc silně závislé na ruském plynu a je pod rostoucím tlakem, aby diverzifikovalo své zdroje, a nad budoucí energetickou bezpečností Rakouska bez dodávek ruské ropy a plynu tak panuje nejistota.
V poslední době vláda také zpřísnila imigrační pravidla a bezpečnostní opatření, a to i v souvislosti s tím, že policie v srpnu zmařila útok na koncert Taylor Swift ve Vídni, který plánovali tři mladíci z přistěhovaleckých rodin. Celkový počet imigrantů přicházejících do Rakouska ale podle aktuálně dostupných dat v loňském roce oproti předchozím výrazně klesl.
Svobodným, kteří prosazují program s názvem „Rakousko na prvním místě“, ale vadí nejen lidé přicházející do Rakouska, ale i lidé s přistěhovaleckým pozadím, kteří v zemi již žijí. Strana totiž prosazuje totiž takzvanou „reemigraci“, tedy navracení lidí do zemí, odkud jejich rodiny původně pocházely, a to zejména v případě porušování zákonů. Program FPÖ počítá také s omezením příspěvků pro neregulérní migranty a žadatele o azyl na minimum a zablokováním principu slučování rodin migrantů, kteří již v Rakousku pobývají.
Kickl koketuje s nacismem
Šéf FPÖ Herbert Kickl, který letos v červnu dovedl stranu k triumfu ve volbách do Evropského parlamentu, proslul silnými výroky a několikrát byl obviněn i z toho, že čerpá z nacistických vzorů.
Jeho rétorická zdatnost mu pomohla k pozici antiestablishmentového kandidáta, ačkoli ještě v roce 2019 působil jako ministr vnitra. V úřadu například navrhoval „koncentrovat“ uprchlíky na jednom místě. „Rád prolamuje tabu, posouvá hranice toho, co se smí říkat. A když následuje pobouření, tak se brání tím, že ho média a političtí rivalové úmyslně dezinterpretují,“ uvedla novinářka a autorka sbírky Kicklových citátů Nina Horaczek.
Kickl své Svobodné představuje jako jediné zástupce lidu stojící proti systému, který přesně nedefinuje. Rád koketuje s nacistickou rétorikou. Současného kancléře například považuje za „kancléře systému“ a sám sebe v budoucnu za „kancléře lidu“ (Volkskanzler), přičemž toho slovní spojení používal již Adolf Hitler, který tím protestoval proti Výmarské republice.
Poslanci za jeho stranu loni odmítli tleskat, když rakouský prezident Alexander van der Bellen v předvečer Mezinárodního dne památky obětí holocaustu pronesl, že v Rakousku se k moci už nikdy nesmí dostat nacismus.
Spolupráce s Putinovou stranou
Kickl je tvrdým kritikem Evropské unie a po letošních volbách do Evropského parlamentu, které jeho strana vyhrála, uzavřel spojenectví s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a jeho stranou Fidesz a vstoupil do nové politické aliance s názvem Patrioti pro Evropu, jejímž cílem je bojovat proti migraci, Green Dealu a údajnému diktátu evropských úředníků.
O nevyprovokované ruské invazi na Ukrajinu Kickl tvrdí, že za ni společně nesou vinu Rusko i NATO, a odmítá sankce proti Moskvě i podporu Ukrajiny. Když v rakouském parlamentu loni v březnu pronesl projev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Kickl se spolu s dalšími poslanci Svobodných před jeho začátkem zvedl a demonstrativně odešel ze sálu. Svobodní dokonce podepsali a obnovili dohodu o spolupráci se stranou Jednotné Rusko Vladimira Putina.
Většina politické elity ho tak vnímá jako příliš blízkého Rusku a většina stranických lídrů slíbila, že pod ním (ne s ním) nebudou pracovat. Pokud by však byl ochoten nechat premiérem někoho jiného, jako to letos učinil nizozemský nacionalista Geert Wilders, mohlo by to otevřít dveře první vládě vedené FPÖ, a posunout tak Rakousko doprava. K tomu však zatím Kickl neprojevil žádnou ochotu.
Do hry ještě může vstoupit postoj prezidenta Alexandera van der Bellena, který Kickla v minulosti kritizoval a poznamenal, že v případě vítězství FPÖ není povinen ho jmenovat kancléřem.
Trojkoalice bez Svobodných by stranu mohla do budoucna posílit
Jediným reálným koaličním partnerem Svobodných se zdají být druzí nejsilnější, konzervativní lidovci. Kdyby ale v parlamentních volbách lidovci vyhráli, zmařili by tak sice Kicklovu snahu o získání kancléřského křesla, ale zřejmě by to zvýšilo pravděpodobnost spojenectví s FPÖ jakožto druhou nejsilnější stranou. Obě uskupení spolu v minulosti již dvakrát vládla, v obou případech však jen po část volebního období.
Zmíněné nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačují, že vítězem voleb se stanou spíše lidovci, a budou si tak moci vybrat mezi koalicí se Svobodnými, nebo zformováním první rakouské trojkoalice se sociálními demokraty a liberální NEOS nebo Zelenými, kteří jsou v současné vládě juniornějšími partnery ÖVP.
Zkušenosti ze sousedního Německa, které se do své první trojkoalice pustilo v roce 2021, však ukazují, že je těžkopádná a nepopulární, což ještě zvyšuje podporu politických extrémů. Zopakování této situace v Rakousku, které má za sebou řadu krátkých vlád, by nakonec mohlo spíše oslabit budoucí koaliční vládní strany a antisystémové Svobodné do budoucna naopak posílit.
Ať už zvítězí Svobodní, či lidovci, zdá se, že budoucí vláda bude trvat na přísnějších imigračních pravidlech. Kombinace FPÖ či ÖVP by otevřela dveře ke snížení daní, zatímco centrističtější kombinace by mohla urychlit přechod od ruského plynu, píše Reuters.
