Napětí v Libanonu se zvyšuje. Několik desítek lidí utrpělo zranění při potyčkách s policií, které v sobotu vypukly během protestů v Bejrútu. Demonstranti se střetli nejen s policií, ale také se stoupenci šíitského hnutí Hizballáh. Proti davům v ulicích použily tamní pořádkové síly poprvé gumové projektily. Libanon zažívá od poloviny října demonstrace proti vládnoucí elitě, která přivedla zemi do nejhorší ekonomické krize za poslední desítky let.
Rozděleným Libanonem zmítají nepokoje. Policie použila gumové projektily, jsou desítky zraněných
Události: Rozdělený Libanon znovu protestoval (zdroj: ČT24)
Protestující se snažili prolomit kovové bariéry blokující přístup k parlamentu a sídlu vlády, někteří z nich házeli kameny po policistech. V ulicích bylo velké množství příslušníků policejních oddílů pro boj s výtržníky. Na demonstranty stříkali slzný plyn a některé z nich pronásledovali, bili a zadržovali, vypověděli podle agentury Reuters svědci.
Zranění utrpělo více než 130 lidí, nikdo však nebyl zraněn těžce.
Vlna protestů se v Libanonu zvedla v říjnu a stojí za ní dlouhodobá naštvanost lidí kvůli vysokým životním nákladům, nezaměstnanosti, kvalitě veřejných služeb nebo korupci. Politici si podle nich s těmito nešvary nedokážou poradit. Nespokojenost překročila sektářské rozdělení země a protestů se účastní lidé ze všech částí společnosti.
„Ještě v listopadu demonstrovaly poklidně rodiny s dětmi, teď jsou tu dva nové trendy: jednak sami protivládní demonstranti se radikalizují, jednak proti nim stále častěji vystupují šiítské bojůvky,“ všímá si zpravodaj ČT David Borek. Zatímco hlavně křesťané a sunnité demonstrují za odchod stávající politické gardy, podstatná část šiítů to vidí jinak.
Šíitské hnutí Hizballáh začínalo jako guerillové hnutí, teď je ale součástí establishmentu, má poslance i ministry a nechce přijít o vliv. Duch protivládních protestů narazil na skutečnost, že Libanon stále není jednotným národem, podotkl Borek.
Libanon se potýká s nejhorší hospodářskou krizí od občanské války v letech 1975–1990 a patří k nejzadluženějším státům na světě. Protesty vedly k rezignaci premiéra Saada Harírího, ale jednání o vytvoření nové vlády uvázla na mrtvém bodě, píše britská BBC.