Členstvím Ukrajiny v NATO bychom získali nejsilnější evropskou armádu, soudí Breedlove

Nahrávám video

Až válka skončí, ukrajinská armáda bude nejsilnější armádou v Evropě, takže je chceme mít na své straně, řekl v pořadu 90' ČT24 bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip M. Breedlove. Reagoval tak na otázku moderátorky Nikoly Reindlové, co by z vojenského pohledu přineslo členství Kyjeva v NATO.

Generál v pořadu řekl, že nyní mají Ukrajinci druhou nejsilnější armádu v Evropě. „Mají odvážné piloty, kteří se snaží bojovat naplno, a potřebujeme jim pomoct se lépe vybavit,“ uvedl. Vyzdvihl i velký potenciál námořnictva, kterému se daří dobře bojovat s ruskou flotilou. „Takže ukrajinská armáda brzo bude nejsilnější armádou v celé Evropě, až válka skončí, takže je chceme mít samozřejmě na své straně.“

Na případné členství Ukrajiny v NATO panují nyní rozdílné politické názory. Proti je například americký prezident Donald Trump či slovenský premiér Robert Fico a maďarský premiér Viktor Orbán. Pro jsou pak například český prezident Petr Pavel či mnohé vlády v západní Evropě.

V čem se může NATO učit od Ukrajiny a naopak

Breedlove v rozhovoru zdůraznil rovněž to, že Ukrajinci jsou dnes nejlepší v dronech a stávají se jedněmi z nejlepších v protidronové obraně. Připomněl i to, že mění také způsob boje v pozemní válce. Toho všeho dosáhli za situace, kdy budapešťským memorandem z roku 1994 přišli o jaderné zbraně a část letectva. „Na začátku války nebyla ukrajinská armáda připravena tak, jak je dnes. Podařilo se jim vybudovat opravdu úžasnou sílu právě pod tlakem válečných událostí,“ uvedl bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě.

„Musíme se od nich učit. Posíláme tam týmy, které se učí, jak bojovat s drony. Chceme využít zkušenosti, které už mají.“ Zmínil, že Severoatlantická aliance neměla logistické systémy ani výrobu munice dostatečně připraveny na tuto válku. „Zjistili jsme, že v mnoha věcech jsme připraveni nebyli. Musíme na tom více zapracovat.“

Ukrajina se pak podle generála může od NATO učit, „jak více rozvíjet své letectvo či námořnictvo, které máme v rámci NATO a Ameriky nejlepší na světě“.

USA chtějí, aby se Evropa více zapojila do své vlastní obrany

Breedlove v pořadu také uvedl, že NATO nikdy nebude útočnou aliancí. „Minulost a budoucnost NATO je stejná, je to obranná aliance, která má zajišťovat bezpečí evropských národů a evropského teritoria,“ uvedl, když hovořil o zájmech Evropy a USA. „Největší rozdíl je nyní v tom, že Spojené státy se začínají více zaměřovat také na Čínu, a proto chtějí, aby Evropa byla více zapojena do své vlastní obrany,“ dodal.

Na případnou aktivaci článku 5 (princip kolektivní obrany) v souvislosti s děním na východní hranici zatím podle generála nejsou velitelé NATO připraveni. Připomenul, že v letech po pádu Berlínské zdi (1989) a rozpadu Sovětského svazu (1991) přestala Evropa investovat do své obrany a nakupovat zbraně. Vybírala si tak mírovou dividendu.

„Až v roce 2008, kdy Rusko podniklo invazi do Gruzie a v roce 2014 invazi na Ukrajinu, jsme si uvědomili, že to byla chyba. Že Rusko není partnerem pro mír.“ Od té doby se proto NATO znovu začalo připravovat a znovu vybavovat své armády. „Nicméně tato práce ještě není u konce. I když jsme na tom lépe než v roce 2014, když Rusko poprvé napadlo Ukrajinu.“

Breedlove: Mě Putinova agrese nepřekvapila, Západ ano

Právě v roce 2014 byl Breedlove velitelem ozbrojených sil v Evropě. V rozhovoru pro ČT nyní řekl, že nebyl tehdy překvapen agresí ze strany ruského vláce Vladimira Putina. S mnoha svými kolegy se shodoval, že Putin nikdy nebude dobrý spojenec nebo dobrý partner. „Ale Západ byl z vojenského pohledu překvapen,“ dodal. Od roku 2014 se tak generál podílel na restrukturalizaci sil NATO a zvyšování jeho připravenosti. „Rusko (tehdy) prokázalo, že je nepřítel, do té doby jsme Rusko nikdy za nepřítele neoznačovali. Teď už si všichni uvědomují, že Rusko je nepřítelem Evropy. Tomu se přizpůsobujeme strukturou sil a jejich rozmístěním.“

V pořadu také zmínil, že Putin udělal velkou chybu tím, že pokračuje v invazích do sousedních zemí, protože to vedlo ke vstupu Švédska a Finska do NATO. „Mají kvalitní armády, jsou to skvělí spojenci. Už dříve cvičili s NATO, takže byli od prvního dne svého členství připraveni, aby byli plnohodnotnou součástí obrany Evropy.“ Tím Severoatlantická aliance okamžitě posílila, doplnil.

Breedlove poskytl ČT rozhovor i v červnu 2023, více než rok od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy oceňoval, že Ukrajinci měli „hluboce naplánovanou obranu, která zajistila strategickou porážku Ruska na sever od Kyjeva a na severovýchod od Charkova“. Věřil také v úspěch tehdy plánované ukrajinské protiofenzivy, která se však později nezdařila.

Generál tenkrát také řekl, že do konce roku 2024 existuje možnost, že Ukrajina získá kontrolu nad většinou svého území, o které přišla. „Nebude asi zpátky až u hranic, ale já doufám, že bude mít pod kontrolou velkou část tohoto území.“ Od té doby se však naopak daří ruské okupační armádě téměř každý den postupovat na ukrajinském území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 20 mminutami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 2 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 9 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 9 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 11 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 11 hhodinami
Načítání...