Členstvím Ukrajiny v NATO bychom získali nejsilnější evropskou armádu, soudí Breedlove

Nahrávám video
O budoucnosti NATO s bývalým vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě Philipem M. Breedlovem
Zdroj: ČT24

Až válka skončí, ukrajinská armáda bude nejsilnější armádou v Evropě, takže je chceme mít na své straně, řekl v pořadu 90' ČT24 bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip M. Breedlove. Reagoval tak na otázku moderátorky Nikoly Reindlové, co by z vojenského pohledu přineslo členství Kyjeva v NATO.

Generál v pořadu řekl, že nyní mají Ukrajinci druhou nejsilnější armádu v Evropě. „Mají odvážné piloty, kteří se snaží bojovat naplno, a potřebujeme jim pomoct se lépe vybavit,“ uvedl. Vyzdvihl i velký potenciál námořnictva, kterému se daří dobře bojovat s ruskou flotilou. „Takže ukrajinská armáda brzo bude nejsilnější armádou v celé Evropě, až válka skončí, takže je chceme mít samozřejmě na své straně.“

Na případné členství Ukrajiny v NATO panují nyní rozdílné politické názory. Proti je například americký prezident Donald Trump či slovenský premiér Robert Fico a maďarský premiér Viktor Orbán. Pro jsou pak například český prezident Petr Pavel či mnohé vlády v západní Evropě.

V čem se může NATO učit od Ukrajiny a naopak

Breedlove v rozhovoru zdůraznil rovněž to, že Ukrajinci jsou dnes nejlepší v dronech a stávají se jedněmi z nejlepších v protidronové obraně. Připomněl i to, že mění také způsob boje v pozemní válce. Toho všeho dosáhli za situace, kdy budapešťským memorandem z roku 1994 přišli o jaderné zbraně a část letectva. „Na začátku války nebyla ukrajinská armáda připravena tak, jak je dnes. Podařilo se jim vybudovat opravdu úžasnou sílu právě pod tlakem válečných událostí,“ uvedl bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě.

„Musíme se od nich učit. Posíláme tam týmy, které se učí, jak bojovat s drony. Chceme využít zkušenosti, které už mají.“ Zmínil, že Severoatlantická aliance neměla logistické systémy ani výrobu munice dostatečně připraveny na tuto válku. „Zjistili jsme, že v mnoha věcech jsme připraveni nebyli. Musíme na tom více zapracovat.“

Ukrajina se pak podle generála může od NATO učit, „jak více rozvíjet své letectvo či námořnictvo, které máme v rámci NATO a Ameriky nejlepší na světě“.

USA chtějí, aby se Evropa více zapojila do své vlastní obrany

Breedlove v pořadu také uvedl, že NATO nikdy nebude útočnou aliancí. „Minulost a budoucnost NATO je stejná, je to obranná aliance, která má zajišťovat bezpečí evropských národů a evropského teritoria,“ uvedl, když hovořil o zájmech Evropy a USA. „Největší rozdíl je nyní v tom, že Spojené státy se začínají více zaměřovat také na Čínu, a proto chtějí, aby Evropa byla více zapojena do své vlastní obrany,“ dodal.

Na případnou aktivaci článku 5 (princip kolektivní obrany) v souvislosti s děním na východní hranici zatím podle generála nejsou velitelé NATO připraveni. Připomenul, že v letech po pádu Berlínské zdi (1989) a rozpadu Sovětského svazu (1991) přestala Evropa investovat do své obrany a nakupovat zbraně. Vybírala si tak mírovou dividendu.

„Až v roce 2008, kdy Rusko podniklo invazi do Gruzie a v roce 2014 invazi na Ukrajinu, jsme si uvědomili, že to byla chyba. Že Rusko není partnerem pro mír.“ Od té doby se proto NATO znovu začalo připravovat a znovu vybavovat své armády. „Nicméně tato práce ještě není u konce. I když jsme na tom lépe než v roce 2014, když Rusko poprvé napadlo Ukrajinu.“

Breedlove: Mě Putinova agrese nepřekvapila, Západ ano

Právě v roce 2014 byl Breedlove velitelem ozbrojených sil v Evropě. V rozhovoru pro ČT nyní řekl, že nebyl tehdy překvapen agresí ze strany ruského vláce Vladimira Putina. S mnoha svými kolegy se shodoval, že Putin nikdy nebude dobrý spojenec nebo dobrý partner. „Ale Západ byl z vojenského pohledu překvapen,“ dodal. Od roku 2014 se tak generál podílel na restrukturalizaci sil NATO a zvyšování jeho připravenosti. „Rusko (tehdy) prokázalo, že je nepřítel, do té doby jsme Rusko nikdy za nepřítele neoznačovali. Teď už si všichni uvědomují, že Rusko je nepřítelem Evropy. Tomu se přizpůsobujeme strukturou sil a jejich rozmístěním.“

V pořadu také zmínil, že Putin udělal velkou chybu tím, že pokračuje v invazích do sousedních zemí, protože to vedlo ke vstupu Švédska a Finska do NATO. „Mají kvalitní armády, jsou to skvělí spojenci. Už dříve cvičili s NATO, takže byli od prvního dne svého členství připraveni, aby byli plnohodnotnou součástí obrany Evropy.“ Tím Severoatlantická aliance okamžitě posílila, doplnil.

Breedlove poskytl ČT rozhovor i v červnu 2023, více než rok od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy oceňoval, že Ukrajinci měli „hluboce naplánovanou obranu, která zajistila strategickou porážku Ruska na sever od Kyjeva a na severovýchod od Charkova“. Věřil také v úspěch tehdy plánované ukrajinské protiofenzivy, která se však později nezdařila.

Generál tenkrát také řekl, že do konce roku 2024 existuje možnost, že Ukrajina získá kontrolu nad většinou svého území, o které přišla. „Nebude asi zpátky až u hranic, ale já doufám, že bude mít pod kontrolou velkou část tohoto území.“ Od té doby se však naopak daří ruské okupační armádě téměř každý den postupovat na ukrajinském území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 21 mminutami

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 24 mminutami

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 44 mminutami

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 58 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...