Členstvím Ukrajiny v NATO bychom získali nejsilnější evropskou armádu, soudí Breedlove

Nahrávám video

Až válka skončí, ukrajinská armáda bude nejsilnější armádou v Evropě, takže je chceme mít na své straně, řekl v pořadu 90' ČT24 bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip M. Breedlove. Reagoval tak na otázku moderátorky Nikoly Reindlové, co by z vojenského pohledu přineslo členství Kyjeva v NATO.

Generál v pořadu řekl, že nyní mají Ukrajinci druhou nejsilnější armádu v Evropě. „Mají odvážné piloty, kteří se snaží bojovat naplno, a potřebujeme jim pomoct se lépe vybavit,“ uvedl. Vyzdvihl i velký potenciál námořnictva, kterému se daří dobře bojovat s ruskou flotilou. „Takže ukrajinská armáda brzo bude nejsilnější armádou v celé Evropě, až válka skončí, takže je chceme mít samozřejmě na své straně.“

Na případné členství Ukrajiny v NATO panují nyní rozdílné politické názory. Proti je například americký prezident Donald Trump či slovenský premiér Robert Fico a maďarský premiér Viktor Orbán. Pro jsou pak například český prezident Petr Pavel či mnohé vlády v západní Evropě.

V čem se může NATO učit od Ukrajiny a naopak

Breedlove v rozhovoru zdůraznil rovněž to, že Ukrajinci jsou dnes nejlepší v dronech a stávají se jedněmi z nejlepších v protidronové obraně. Připomněl i to, že mění také způsob boje v pozemní válce. Toho všeho dosáhli za situace, kdy budapešťským memorandem z roku 1994 přišli o jaderné zbraně a část letectva. „Na začátku války nebyla ukrajinská armáda připravena tak, jak je dnes. Podařilo se jim vybudovat opravdu úžasnou sílu právě pod tlakem válečných událostí,“ uvedl bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě.

„Musíme se od nich učit. Posíláme tam týmy, které se učí, jak bojovat s drony. Chceme využít zkušenosti, které už mají.“ Zmínil, že Severoatlantická aliance neměla logistické systémy ani výrobu munice dostatečně připraveny na tuto válku. „Zjistili jsme, že v mnoha věcech jsme připraveni nebyli. Musíme na tom více zapracovat.“

Ukrajina se pak podle generála může od NATO učit, „jak více rozvíjet své letectvo či námořnictvo, které máme v rámci NATO a Ameriky nejlepší na světě“.

USA chtějí, aby se Evropa více zapojila do své vlastní obrany

Breedlove v pořadu také uvedl, že NATO nikdy nebude útočnou aliancí. „Minulost a budoucnost NATO je stejná, je to obranná aliance, která má zajišťovat bezpečí evropských národů a evropského teritoria,“ uvedl, když hovořil o zájmech Evropy a USA. „Největší rozdíl je nyní v tom, že Spojené státy se začínají více zaměřovat také na Čínu, a proto chtějí, aby Evropa byla více zapojena do své vlastní obrany,“ dodal.

Na případnou aktivaci článku 5 (princip kolektivní obrany) v souvislosti s děním na východní hranici zatím podle generála nejsou velitelé NATO připraveni. Připomenul, že v letech po pádu Berlínské zdi (1989) a rozpadu Sovětského svazu (1991) přestala Evropa investovat do své obrany a nakupovat zbraně. Vybírala si tak mírovou dividendu.

„Až v roce 2008, kdy Rusko podniklo invazi do Gruzie a v roce 2014 invazi na Ukrajinu, jsme si uvědomili, že to byla chyba. Že Rusko není partnerem pro mír.“ Od té doby se proto NATO znovu začalo připravovat a znovu vybavovat své armády. „Nicméně tato práce ještě není u konce. I když jsme na tom lépe než v roce 2014, když Rusko poprvé napadlo Ukrajinu.“

Breedlove: Mě Putinova agrese nepřekvapila, Západ ano

Právě v roce 2014 byl Breedlove velitelem ozbrojených sil v Evropě. V rozhovoru pro ČT nyní řekl, že nebyl tehdy překvapen agresí ze strany ruského vláce Vladimira Putina. S mnoha svými kolegy se shodoval, že Putin nikdy nebude dobrý spojenec nebo dobrý partner. „Ale Západ byl z vojenského pohledu překvapen,“ dodal. Od roku 2014 se tak generál podílel na restrukturalizaci sil NATO a zvyšování jeho připravenosti. „Rusko (tehdy) prokázalo, že je nepřítel, do té doby jsme Rusko nikdy za nepřítele neoznačovali. Teď už si všichni uvědomují, že Rusko je nepřítelem Evropy. Tomu se přizpůsobujeme strukturou sil a jejich rozmístěním.“

V pořadu také zmínil, že Putin udělal velkou chybu tím, že pokračuje v invazích do sousedních zemí, protože to vedlo ke vstupu Švédska a Finska do NATO. „Mají kvalitní armády, jsou to skvělí spojenci. Už dříve cvičili s NATO, takže byli od prvního dne svého členství připraveni, aby byli plnohodnotnou součástí obrany Evropy.“ Tím Severoatlantická aliance okamžitě posílila, doplnil.

Breedlove poskytl ČT rozhovor i v červnu 2023, více než rok od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy oceňoval, že Ukrajinci měli „hluboce naplánovanou obranu, která zajistila strategickou porážku Ruska na sever od Kyjeva a na severovýchod od Charkova“. Věřil také v úspěch tehdy plánované ukrajinské protiofenzivy, která se však později nezdařila.

Generál tenkrát také řekl, že do konce roku 2024 existuje možnost, že Ukrajina získá kontrolu nad většinou svého území, o které přišla. „Nebude asi zpátky až u hranic, ale já doufám, že bude mít pod kontrolou velkou část tohoto území.“ Od té doby se však naopak daří ruské okupační armádě téměř každý den postupovat na ukrajinském území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Manžel Cichanouské se stal jejím kritikem, běloruskému režimu situace vyhovuje

Klíčová postava běloruské opozice z roku 2020 a politický vězeň Sjarhej Cichanouski se vrátil ke svým aktivitám na sociálních sítích. Už na nich nekritizuje pouze běloruský diktátorský režim, ale i samotné Bělorusy a také svou ženu Svjatlanu, která roli hlavy opozice po zatčení Cichanouského převzala. Podle tamního politologa současná situace vyhovuje běloruské vládě, která „občas přikládá pod kotel“.
před 3 mminutami

Tchaj-wan zaznamenal ruské letouny u svého pobřeží. Reagovaly i Japonsko a Jižní Korea

Tchajwanské ministerstvo obrany v úterý oznámilo, že zaznamenalo dva ruské vojenské letouny u východního pobřeží ostrova. Japonsko mezitím podalo Moskvě protest poté, co jeho vzdušný prostor narušila dvě pravděpodobně ruská letadla. Také Jižní Korea vyslala stíhačky v reakci na vstup několika ruských vojenských letounů do své identifikační zóny protivzdušné obrany.
před 1 hhodinou

VideoEvropská komise tlačí Česko do schválení šesti směrnic

Česko nestihne včas schválit všechny unijní směrnice, které požaduje Evropská komise. Ta kvůli šesti předlohám vede od září se státem řízení. Čas na nápravu dala do konce listopadu, pak hrozí pokuty. Podle kabinetu nejde o nic zvláštního. Část koalice přesto mluví o svolání mimořádného jednání sněmovny, kde by se o potřebných zákonech jednalo. Připouští to například ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) pak říká, že „kvůli unijním směrnicím se mi upřímně zapleveluje program a pak se nedostává na náš program.“ Unijní orgány nyní vedou s Českem řízení pro neplnění povinností v 71 věcech. Hůře jsou na tom například Francie, Polsko nebo Španělsko. Nejméně prohřešků naopak Evropská komise eviduje u Dánska.
před 1 hhodinou

Rusko v noci útočilo na Kyjev, podle Klyčka zasáhlo dva důležité mosty

Ruské balistické střely v noci z pondělí na úterý podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klyčka zasáhly dva důležité mosty v Kyjevě. Poškozena byla také kritická infrastruktura, což v některých částech města způsobilo výpadky dodávek vody a tepla. Agentura Ukrinform ráno informovala rovněž o poškození kyjevského metra. Výbuchy hlásila i další ukrajinská města.
00:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při střelbě u Jericha zahynula Palestinka, palestinská televize viní izraelské osadníky

Jedna starší Palestinka v noci na úterý zahynula a deset dalších osob utrpělo zranění nedaleko Jericha na okupovaném Západním břehu Jordánu při střelbě, kterou oficiální palestinská televize připisuje radikálním izraelským osadníkům. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky. Izraelská armáda uvedla, že se toto násilí odehrálo po útoku na předměstí Jericha v pondělí večer, kdy podle ní Palestinci narazili svým vozem do auta Izraelců a poté je napadli zbraněmi.
před 4 hhodinami

Šestnáctiletý Čech chtěl odjet do Sýrie mezi teroristy, odhalily bezpečnostní složky

Odjet do Sýrie bojovat mezi teroristy plánoval šestnáctiletý český student. Přesvědčoval k tomu i další lidi ze zahraničí. Mladíka sledovaly tajné služby a nakonec ho zadržela policie. Soud ho potrestal podmínkou a zákazem přístupu na sociální sítě, musí také podstoupit výchovný program. Informace o dosud neznámém případu zjistili Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 11 hhodinami

Babiš jedná v Izraeli, chce urychlit dodávky dalších systémů protivzdušné obrany

Premiér Andrej Babiš (ANO) zahájil v pondělí třídenní návštěvu Izraele, první den se setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po jednání řekl premiér novinářům, že chce urychlit pořízení dalších systémů protivzdušné obrany. Česko by podle něj nemělo čekat až do roku 2030. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje Babiš za jednu ze svých priorit. Izraelský premiér při setkání varoval před íránským raketovým a jaderným programem, který podle něj může být hrozbou i pro Evropu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili další protiruské sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.