Členstvím Ukrajiny v NATO bychom získali nejsilnější evropskou armádu, soudí Breedlove

Nahrávám video

Až válka skončí, ukrajinská armáda bude nejsilnější armádou v Evropě, takže je chceme mít na své straně, řekl v pořadu 90' ČT24 bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip M. Breedlove. Reagoval tak na otázku moderátorky Nikoly Reindlové, co by z vojenského pohledu přineslo členství Kyjeva v NATO.

Generál v pořadu řekl, že nyní mají Ukrajinci druhou nejsilnější armádu v Evropě. „Mají odvážné piloty, kteří se snaží bojovat naplno, a potřebujeme jim pomoct se lépe vybavit,“ uvedl. Vyzdvihl i velký potenciál námořnictva, kterému se daří dobře bojovat s ruskou flotilou. „Takže ukrajinská armáda brzo bude nejsilnější armádou v celé Evropě, až válka skončí, takže je chceme mít samozřejmě na své straně.“

Na případné členství Ukrajiny v NATO panují nyní rozdílné politické názory. Proti je například americký prezident Donald Trump či slovenský premiér Robert Fico a maďarský premiér Viktor Orbán. Pro jsou pak například český prezident Petr Pavel či mnohé vlády v západní Evropě.

V čem se může NATO učit od Ukrajiny a naopak

Breedlove v rozhovoru zdůraznil rovněž to, že Ukrajinci jsou dnes nejlepší v dronech a stávají se jedněmi z nejlepších v protidronové obraně. Připomněl i to, že mění také způsob boje v pozemní válce. Toho všeho dosáhli za situace, kdy budapešťským memorandem z roku 1994 přišli o jaderné zbraně a část letectva. „Na začátku války nebyla ukrajinská armáda připravena tak, jak je dnes. Podařilo se jim vybudovat opravdu úžasnou sílu právě pod tlakem válečných událostí,“ uvedl bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě.

„Musíme se od nich učit. Posíláme tam týmy, které se učí, jak bojovat s drony. Chceme využít zkušenosti, které už mají.“ Zmínil, že Severoatlantická aliance neměla logistické systémy ani výrobu munice dostatečně připraveny na tuto válku. „Zjistili jsme, že v mnoha věcech jsme připraveni nebyli. Musíme na tom více zapracovat.“

Ukrajina se pak podle generála může od NATO učit, „jak více rozvíjet své letectvo či námořnictvo, které máme v rámci NATO a Ameriky nejlepší na světě“.

USA chtějí, aby se Evropa více zapojila do své vlastní obrany

Breedlove v pořadu také uvedl, že NATO nikdy nebude útočnou aliancí. „Minulost a budoucnost NATO je stejná, je to obranná aliance, která má zajišťovat bezpečí evropských národů a evropského teritoria,“ uvedl, když hovořil o zájmech Evropy a USA. „Největší rozdíl je nyní v tom, že Spojené státy se začínají více zaměřovat také na Čínu, a proto chtějí, aby Evropa byla více zapojena do své vlastní obrany,“ dodal.

Na případnou aktivaci článku 5 (princip kolektivní obrany) v souvislosti s děním na východní hranici zatím podle generála nejsou velitelé NATO připraveni. Připomenul, že v letech po pádu Berlínské zdi (1989) a rozpadu Sovětského svazu (1991) přestala Evropa investovat do své obrany a nakupovat zbraně. Vybírala si tak mírovou dividendu.

„Až v roce 2008, kdy Rusko podniklo invazi do Gruzie a v roce 2014 invazi na Ukrajinu, jsme si uvědomili, že to byla chyba. Že Rusko není partnerem pro mír.“ Od té doby se proto NATO znovu začalo připravovat a znovu vybavovat své armády. „Nicméně tato práce ještě není u konce. I když jsme na tom lépe než v roce 2014, když Rusko poprvé napadlo Ukrajinu.“

Breedlove: Mě Putinova agrese nepřekvapila, Západ ano

Právě v roce 2014 byl Breedlove velitelem ozbrojených sil v Evropě. V rozhovoru pro ČT nyní řekl, že nebyl tehdy překvapen agresí ze strany ruského vláce Vladimira Putina. S mnoha svými kolegy se shodoval, že Putin nikdy nebude dobrý spojenec nebo dobrý partner. „Ale Západ byl z vojenského pohledu překvapen,“ dodal. Od roku 2014 se tak generál podílel na restrukturalizaci sil NATO a zvyšování jeho připravenosti. „Rusko (tehdy) prokázalo, že je nepřítel, do té doby jsme Rusko nikdy za nepřítele neoznačovali. Teď už si všichni uvědomují, že Rusko je nepřítelem Evropy. Tomu se přizpůsobujeme strukturou sil a jejich rozmístěním.“

V pořadu také zmínil, že Putin udělal velkou chybu tím, že pokračuje v invazích do sousedních zemí, protože to vedlo ke vstupu Švédska a Finska do NATO. „Mají kvalitní armády, jsou to skvělí spojenci. Už dříve cvičili s NATO, takže byli od prvního dne svého členství připraveni, aby byli plnohodnotnou součástí obrany Evropy.“ Tím Severoatlantická aliance okamžitě posílila, doplnil.

Breedlove poskytl ČT rozhovor i v červnu 2023, více než rok od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tehdy oceňoval, že Ukrajinci měli „hluboce naplánovanou obranu, která zajistila strategickou porážku Ruska na sever od Kyjeva a na severovýchod od Charkova“. Věřil také v úspěch tehdy plánované ukrajinské protiofenzivy, která se však později nezdařila.

Generál tenkrát také řekl, že do konce roku 2024 existuje možnost, že Ukrajina získá kontrolu nad většinou svého území, o které přišla. „Nebude asi zpátky až u hranic, ale já doufám, že bude mít pod kontrolou velkou část tohoto území.“ Od té doby se však naopak daří ruské okupační armádě téměř každý den postupovat na ukrajinském území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dostal jsem útočníka do chvatu a svázal ho sluchátky, popsal incident pasažér letu Flydubai

Izraelský prezident Jicchak Herzog chce udělit jedno z nejvyšších civilních vyznamenání čtyřem izraelským cestujícím, kteří pomohli zneškodnit útočníka v letu společnosti Flydubai na trase z Dubaje do Tel Avivu, píše agentura AFP. Indický pilot Smit Maččchar, kterého druhý pilot napadl v kokpitu letadla, utrpěl vážná zranění a nyní se léčí v Saúdské Arábii. V Izraeli i v Indii je oslavován jako hrdina, jelikož dle výpovědi cestujících při souboji otevřel dveře kokpitu, čímž umožnil záchranu stroje.
10:57Aktualizovánopřed 30 mminutami

USA hrozí Německu a Francii, ať uvolní naftu z nouzových rezerv, píše Reuters

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny pohonných hmot uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty ze Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na zdroje blízké rozhovorům. Washington podle jednoho ze zdrojů žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty.
před 1 hhodinou

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
před 1 hhodinou

Polévka z trávy pro zvířata i lidi. Okupované Olešky drtí hlad, místní jedí i psy

Ukrajina i mezinárodní instituce upozorňují na humanitární katastrofu v Ruskem okupovaných Oleškách. Tamní lidé nemají dostatek potravin či léků, někteří jedí psy či plevel, přicházejí i zprávy o úmrtích hladem. Za přijetí balíčků s potravinami, které do města po několika měsících dostala ukrajinská armáda, čelí místní ze strany okupantů násilí. Rusko odmítá Ukrajinou navrhovanou evakuaci města a viní z kritické situace Kyjev.
před 1 hhodinou

Žena v Tennessee přežila popravu smrtící injekcí

Christa Pikeová, která šla ve středu na popravu smrtící injekcí, je naživu, uvedl podle agentury AP úřad pro správu věznic v americkém státě Tennessee. Zástupci médií, kteří byli pokusu o popravu přítomni v oddělené místnosti, informovali, že jí byly do žil aplikovány dvě dávky pentobarbitalu, avšak nezemřela. Právní zástupce ženy odsouzené k smrti za vraždu, kterou spáchala v roce 1995, sdělil, že Pikeová byla převezena do nemocnice. Guvernér Tennessee Bill Lee nařídil nezávislé vyšetřování a pozastavil popravy, napsala AP.
08:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVážné, hodnotí Fischer ruské útoky. Vláda se snaží, míní Schiller

Státy NATO musí dát „jasně najevo“, že jsou odhodlány bránit svůj vzdušný prostor i pobřežní vody, uvedl prezident Petr Pavel. Musí se dle něj zvýšit schopnost reagovat na přibývající incidenty. Pavel ve středu přivítal na Pražském hradě rumunský protějšek Nicušora Dana, jehož země opakovaně zaznamenala případy narušení svého vzdušného prostoru. Podle předsedy senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (nestr., klub ODS a TOP 09) začíná brát premiér Andrej Babiš (ANO) na vědomí, že se mezinárodní situace komplikuje. Bezpečnostní situaci označil Fischer za vážnou, je prý potřeba prověřit, jak je na tom Česko s obranou. Vláda se snaží, navázal předseda senátního výboru pro záležitosti Evropské unie Jan Schiller (ANO). Dodal, že Senát je prý schopen reagovat rychle na aktuální situace či pomoci jak sněmovně, tak vládě. Opakovaně však zmínil problematiku komunikace. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
před 4 hhodinami

Jižní Korea investuje v USA miliardy dolarů do výstavby jaderných reaktorů

Jižní Korea investuje v USA 120 miliard dolarů (asi 2,59 bilionu korun) do výstavby osmi jaderných reaktorů a 22,3 miliardy dolarů (asi 480,1 miliardy korun) do výstavby paroplynové elektrárny, která bude dodávat elektřinu do datových center. Soul a Washington také posoudí projekt výstavby plynovodů a terminálu pro vývoz zkapalněného zemního plynu na Aljašce. Podle agentury Reuters to oznámila jihokorejská vláda.
04:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.