Ukrajina se stala první armádou v historii, která provádí bojové operace s využitím rojů dronů řízených umělou inteligencí (AI), napsal list The Wall Street Journal (WSJ). Tato technologie umožňuje bezpilotním letounům útočit efektivněji a vyžaduje zapojení méně lidí, což je pro Ukrajinu, která se brání ruské lidské převaze, výhodné.
Ukrajina ve válce proti Rusku, které konflikt vyvolalo, využívá umělou inteligenci k tomu, aby skupiny dronů mohly samostatně koordinovat své útoky na pozice agresora. Jedná se o inovativní technologii, která předznamenává budoucnost boje, napsal list WSJ s tím, že technologie umožňuje nasadit více dronů najednou, aby zahltily obranné systémy napadeného.
Takzvané rojení dronů spojuje dvě důležité složky moderního válčení – umělou inteligenci a drony. Společnosti a armády po celém světě soupeří ve vývoji softwaru, který využívá umělou inteligenci k propojení a řízení skupin bezpilotních letadel a umožňuje jim po startu komunikovat a koordinovat se navzájem, píše WSJ.
Jak drony řízené AI fungují
Software ukrajinské společnosti Swarmer, který je při útocích využíván, umožňuje skupinám dronů rozhodnout, který z nich zaútočí jako první, a přizpůsobit se například v případě, že jednomu z nich dojde baterie, uvedl dle WSJ generální ředitel Swarmeru Serhij Kuprijenko.
„Nastavíte cíl a drony se postarají o zbytek,“ informoval Kuprijenko s tím, že drony spolupracují.
Běžná operace využívá průzkumný dron a dvě další bezpilotní letadla nesoucí malé bomby, které míří na ruský zákop, uvedl pro WSJ nejmenovaný ukrajinský důstojník. Operátor zadá dronům cílovou zónu, ve které mají hledat pozice nepřítele, a příkaz k útoku, jakmile je nepřítel spatřen. Průzkumný dron zmapuje trasu, kterou mají bombardéry následovat, a drony samy rozhodnou, kdy a který z nich svrhne bomby na cíl.
Na těchto misích se podílejí tři lidé, konkrétně plánovač, operátor dronů a navigátor. Bez softwaru pro řízení roje by bylo zapotřebí devět lidí, zmínil ukrajinský důstojník. Použití této technologie šetří čas a uvolňuje personál pro práci na jiných úkolech, dodal.
Kuprijenko popsal, že není potřeba mít pro každý dron jednoho pilota, ale že jedna osoba může ovládat několik dronů. WSJ připomíná, že to představuje pomoc pro napadenou zemi bojující proti výrazné ruské lidské převaze.
Menší počet operátorů také zjednodušuje koordinaci, zatímco vzájemná komunikace dronů v blízkosti snižuje riziko, že nepřítel bude rušit signály vysílané k bezpilotním letounům, dodává list.
Počet nasazených dronů
Technologie Swarmeru byla poprvé ukrajinskými silami nasazena asi před rokem, a to ke kladení min. Od té doby se podle nejmenovaného ukrajinského vojenského důstojníka používá k útokům na ruské vojáky, vybavení a infrastrukturu.
Ukrajinský důstojník také uvedl, že jeho dronová jednotka použila technologii ukrajinské společnosti více než stokrát a že i jiné jednotky mají bezpilotní letouny vybavené tímto softwarem. Obvykle danou technologii používá se třemi drony, dodává však, že jiní ji nasadili až s osmi. Kuprijenko poznamenal, že software byl testován až s pětadvaceti drony.
Výzkumník z britského think tanku Royal United Services Institute Bob Tollast nicméně podotkl, že ukrajinské operace samozřejmě nedosahují toho, co by mnozí považovali za „plnohodnotný roj dronů“, tedy stovky bezpilotních letounů, které se pohybují společně a reagují autonomně. Přesto by byla „i malá úroveň autonomní spolupráce působivá“, řekl dle WSJ Tollast.
List zároveň upozorňuje na jeden negativní aspekt, a to že tato nová technologie zvyšuje cenu dronů, což je pro Ukrajinu, která tyto stroje rychle spotřebovává, negativní. Podle tamní vlády země vyrobila jen v loňském roce přes 1,5 milionu bezpilotních letounů.
Vývojem technologie se zabývají i další státy
Vývojem technologie rojů dronů se zabývá také USA, Čína, Francie, Rusko či Jižní Korea. Analytici dle WSJ však uvedli, že až do zpráv o ukrajinských operacích nevěděli o jejím pravidelném používání v boji.
Spojené státy tuto technologii zkoumají asi od roku 2016, kdy vypustily více než sto malých dronů ze tří stíhacích letounů. V roce 2021 pak představitelé izraelské armády prohlásili, že roj dronů použili k lokalizaci, identifikaci a útoku na teroristy v Gaze.
Armáda židovského státu však od té doby o rojích zřejmě nemluvila, což vedlo některé odborníky na drony k domněnce, že tato technologie může mít určité nedostatky. Izraelská armáda se k tomu odmítla vyjádřit.
Obavy z používání AI v bojích
Umělá inteligence je pro armády důležitým tématem a v boji se používá stále častěji, většinou však k analýze dat nebo navigaci. Vzestup AI ve válce však vyvolává etické obavy ohledně možnosti, že stroje budou bez lidského dohledu rozhodovat o životě a smrti, poznamenává WSJ. OSN například vyzvala k regulaci „smrtících autonomních zbraní“.
Současná politika USA a NATO vyžaduje, aby v takzvaném „řetězci zabíjení“ rozhodoval člověk, ale příklad Ukrajiny ukazuje, jak se umělá inteligence stále více integruje do koordinace bojiště v reálném čase. Ukrajinský Swarmer tvrdí, že konečný úder stále schvaluje člověk.
