Ukrajina využívá v bojích skupiny dronů řízené AI

Ukrajina se stala první armádou v historii, která provádí bojové operace s využitím rojů dronů řízených umělou inteligencí (AI), napsal list The Wall Street Journal (WSJ). Tato technologie umožňuje bezpilotním letounům útočit efektivněji a vyžaduje zapojení méně lidí, což je pro Ukrajinu, která se brání ruské lidské převaze, výhodné.

Ukrajina ve válce proti Rusku, které konflikt vyvolalo, využívá umělou inteligenci k tomu, aby skupiny dronů mohly samostatně koordinovat své útoky na pozice agresora. Jedná se o inovativní technologii, která předznamenává budoucnost boje, napsal list WSJ s tím, že technologie umožňuje nasadit více dronů najednou, aby zahltily obranné systémy napadeného.

Takzvané rojení dronů spojuje dvě důležité složky moderního válčení – umělou inteligenci a drony. Společnosti a armády po celém světě soupeří ve vývoji softwaru, který využívá umělou inteligenci k propojení a řízení skupin bezpilotních letadel a umožňuje jim po startu komunikovat a koordinovat se navzájem, píše WSJ.

Jak drony řízené AI fungují

Software ukrajinské společnosti Swarmer, který je při útocích využíván, umožňuje skupinám dronů rozhodnout, který z nich zaútočí jako první, a přizpůsobit se například v případě, že jednomu z nich dojde baterie, uvedl dle WSJ generální ředitel Swarmeru Serhij Kuprijenko.

„Nastavíte cíl a drony se postarají o zbytek,“ informoval Kuprijenko s tím, že drony spolupracují.

Běžná operace využívá průzkumný dron a dvě další bezpilotní letadla nesoucí malé bomby, které míří na ruský zákop, uvedl pro WSJ nejmenovaný ukrajinský důstojník. Operátor zadá dronům cílovou zónu, ve které mají hledat pozice nepřítele, a příkaz k útoku, jakmile je nepřítel spatřen. Průzkumný dron zmapuje trasu, kterou mají bombardéry následovat, a drony samy rozhodnou, kdy a který z nich svrhne bomby na cíl.

Na těchto misích se podílejí tři lidé, konkrétně plánovač, operátor dronů a navigátor. Bez softwaru pro řízení roje by bylo zapotřebí devět lidí, zmínil ukrajinský důstojník. Použití této technologie šetří čas a uvolňuje personál pro práci na jiných úkolech, dodal.

Kuprijenko popsal, že není potřeba mít pro každý dron jednoho pilota, ale že jedna osoba může ovládat několik dronů. WSJ připomíná, že to představuje pomoc pro napadenou zemi bojující proti výrazné ruské lidské převaze.

Menší počet operátorů také zjednodušuje koordinaci, zatímco vzájemná komunikace dronů v blízkosti snižuje riziko, že nepřítel bude rušit signály vysílané k bezpilotním letounům, dodává list.

Počet nasazených dronů

Technologie Swarmeru byla poprvé ukrajinskými silami nasazena asi před rokem, a to ke kladení min. Od té doby se podle nejmenovaného ukrajinského vojenského důstojníka používá k útokům na ruské vojáky, vybavení a infrastrukturu.

Ukrajinský důstojník také uvedl, že jeho dronová jednotka použila technologii ukrajinské společnosti více než stokrát a že i jiné jednotky mají bezpilotní letouny vybavené tímto softwarem. Obvykle danou technologii používá se třemi drony, dodává však, že jiní ji nasadili až s osmi. Kuprijenko poznamenal, že software byl testován až s pětadvaceti drony.

Výzkumník z britského think tanku Royal United Services Institute Bob Tollast nicméně podotkl, že ukrajinské operace samozřejmě nedosahují toho, co by mnozí považovali za „plnohodnotný roj dronů“, tedy stovky bezpilotních letounů, které se pohybují společně a reagují autonomně. Přesto by byla „i malá úroveň autonomní spolupráce působivá“, řekl dle WSJ Tollast.

List zároveň upozorňuje na jeden negativní aspekt, a to že tato nová technologie zvyšuje cenu dronů, což je pro Ukrajinu, která tyto stroje rychle spotřebovává, negativní. Podle tamní vlády země vyrobila jen v loňském roce přes 1,5 milionu bezpilotních letounů.

Vývojem technologie se zabývají i další státy

Vývojem technologie rojů dronů se zabývá také USA, Čína, Francie, Rusko či Jižní Korea. Analytici dle WSJ však uvedli, že až do zpráv o ukrajinských operacích nevěděli o jejím pravidelném používání v boji.

Spojené státy tuto technologii zkoumají asi od roku 2016, kdy vypustily více než sto malých dronů ze tří stíhacích letounů. V roce 2021 pak představitelé izraelské armády prohlásili, že roj dronů použili k lokalizaci, identifikaci a útoku na teroristy v Gaze.

Armáda židovského státu však od té doby o rojích zřejmě nemluvila, což vedlo některé odborníky na drony k domněnce, že tato technologie může mít určité nedostatky. Izraelská armáda se k tomu odmítla vyjádřit.

Obavy z používání AI v bojích

Umělá inteligence je pro armády důležitým tématem a v boji se používá stále častěji, většinou však k analýze dat nebo navigaci. Vzestup AI ve válce však vyvolává etické obavy ohledně možnosti, že stroje budou bez lidského dohledu rozhodovat o životě a smrti, poznamenává WSJ. OSN například vyzvala k regulaci „smrtících autonomních zbraní“.

Současná politika USA a NATO vyžaduje, aby v takzvaném „řetězci zabíjení“ rozhodoval člověk, ale příklad Ukrajiny ukazuje, jak se umělá inteligence stále více integruje do koordinace bojiště v reálném čase. Ukrajinský Swarmer tvrdí, že konečný úder stále schvaluje člověk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Manžel Cichanouské se stal jejím kritikem, běloruskému režimu situace vyhovuje

Klíčová postava běloruské opozice z roku 2020 a politický vězeň Sjarhej Cichanouski se vrátil ke svým aktivitám na sociálních sítích. Už na nich nekritizuje pouze běloruský diktátorský režim, ale i samotné Bělorusy a také svou ženu Svjatlanu, která roli hlavy opozice po zatčení Cichanouského převzala. Podle tamního politologa současná situace vyhovuje běloruské vládě, která „občas přikládá pod kotel“.
před 11 mminutami

Tchaj-wan zaznamenal ruské letouny u svého pobřeží. Reagovaly i Japonsko a Jižní Korea

Tchajwanské ministerstvo obrany v úterý oznámilo, že zaznamenalo dva ruské vojenské letouny u východního pobřeží ostrova. Japonsko mezitím podalo Moskvě protest poté, co jeho vzdušný prostor narušila dvě pravděpodobně ruská letadla. Také Jižní Korea vyslala stíhačky v reakci na vstup několika ruských vojenských letounů do své identifikační zóny protivzdušné obrany.
před 1 hhodinou

VideoEvropská komise tlačí Česko do schválení šesti směrnic

Česko nestihne včas schválit všechny unijní směrnice, které požaduje Evropská komise. Ta kvůli šesti předlohám vede od září se státem řízení. Čas na nápravu dala do konce listopadu, pak hrozí pokuty. Podle kabinetu nejde o nic zvláštního. Část koalice přesto mluví o svolání mimořádného jednání sněmovny, kde by se o potřebných zákonech jednalo. Připouští to například ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) pak říká, že „kvůli unijním směrnicím se mi upřímně zapleveluje program a pak se nedostává na náš program.“ Unijní orgány nyní vedou s Českem řízení pro neplnění povinností v 71 věcech. Hůře jsou na tom například Francie, Polsko nebo Španělsko. Nejméně prohřešků naopak Evropská komise eviduje u Dánska.
před 1 hhodinou

Rusko v noci útočilo na Kyjev, podle Klyčka zasáhlo dva důležité mosty

Ruské balistické střely v noci z pondělí na úterý podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klyčka zasáhly dva důležité mosty v Kyjevě. Poškozena byla také kritická infrastruktura, což v některých částech města způsobilo výpadky dodávek vody a tepla. Agentura Ukrinform ráno informovala rovněž o poškození kyjevského metra. Výbuchy hlásila i další ukrajinská města.
00:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při střelbě u Jericha zahynula Palestinka, palestinská televize viní izraelské osadníky

Jedna starší Palestinka v noci na úterý zahynula a deset dalších osob utrpělo zranění nedaleko Jericha na okupovaném Západním břehu Jordánu při střelbě, kterou oficiální palestinská televize připisuje radikálním izraelským osadníkům. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky. Izraelská armáda uvedla, že se toto násilí odehrálo po útoku na předměstí Jericha v pondělí večer, kdy podle ní Palestinci narazili svým vozem do auta Izraelců a poté je napadli zbraněmi.
před 4 hhodinami

Šestnáctiletý Čech chtěl odjet do Sýrie mezi teroristy, odhalily bezpečnostní složky

Odjet do Sýrie bojovat mezi teroristy plánoval šestnáctiletý český student. Přesvědčoval k tomu i další lidi ze zahraničí. Mladíka sledovaly tajné služby a nakonec ho zadržela policie. Soud ho potrestal podmínkou a zákazem přístupu na sociální sítě, musí také podstoupit výchovný program. Informace o dosud neznámém případu zjistili Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 11 hhodinami

Babiš jedná v Izraeli, chce urychlit dodávky dalších systémů protivzdušné obrany

Premiér Andrej Babiš (ANO) zahájil v pondělí třídenní návštěvu Izraele, první den se setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po jednání řekl premiér novinářům, že chce urychlit pořízení dalších systémů protivzdušné obrany. Česko by podle něj nemělo čekat až do roku 2030. Posílení protivzdušné obrany, zejména ochrany proti balistickým raketám, považuje Babiš za jednu ze svých priorit. Izraelský premiér při setkání varoval před íránským raketovým a jaderným programem, který podle něj může být hrozbou i pro Evropu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili další protiruské sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.