Rusové při svých útocích na civilní cíle na Ukrajině stále častěji využívají modernizované drony Šáhed s reaktivním (tryskovým) motorem. V souvislosti s několika nedávnými ruskými nálety to uvedlo ukrajinské letectvo i ministerstvo vnitra. Tyto nové drony létají rychleji a ve větších výškách, a proto je pro protivzdušnou obranu složitější je sestřelit.
Rusové použili drony s tryskovým pohonem mimo jiné při jednom z posledních velkých útoků na Kyjev v noci na 31. července, uvedl ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko.
„Existují předběžné informace, že se jednalo o reaktivní ‚šáhedy‘, které nebyly proti civilním a komunálním infrastrukturním objektům na Ukrajině, v Kyjevě, použity poprvé,“ prohlásil Klymenko v den útoku. Stejné drony se objevily už během předešlých ruských útoků, ale nyní je okupanti používají častěji, dodal ministr.
Rovněž ukrajinské letectvo sdělilo, že Rusové v noci na 31. července tyto drony použili, i když neuvedlo jejich přesný počet.
O den dříve, při útoku z noci na 30. července, vyslali Rusové nad severní ukrajinské regiony – kromě běžných dronů Šáhed a atrap bezpilotních letounů – osm dronů s tryskovým pohonem, informovalo letectvo.
Osm těchto modernizovaných dronů použili Rusové k útoku na Ukrajinu také třeba 2. srpna, vyplývá z údajů letectva.
Proudový či raketový pohon
Drony jsou ústřední zbraní Moskvy v jejích útocích na Ukrajinu. Příslušnou technologii koupilo Rusko od Teheránu, což mu umožnilo vyrábět na své půdě vlastní verzi íránského stroje Šáhed-136. Rusko jej přejmenovalo na Geraň-2.
Tyto drony bývají často natřené na černo, aby byly v noci hůře viditelné. Dokáží uletět až dva a půl tisíce kilometrů, dosáhnout rychlosti až 180 kilometrů za hodinu, mají rozpětí křídel dva a půl metru, mohou létat až čtyři kilometry vysoko a nesou hlavici o hmotnosti až padesát kilogramů, uvádí ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
Moskva ale pokračuje v další modernizaci íránské technologie a výsledkem jsou právě drony s reaktivním (tryskovým) motorem. Konkrétněji se někdy uvádí, že by mohlo jít o proudový motor či motor s raketovým pohonem.
Létají rychleji a výše
Zřejmě první sestřelení dronu s tryskovým pohonem bylo hlášeno loni v lednu. Ukrajinský web Militarnyj tehdy napsal, že stroj letěl rychlostí dokonce přes pět set kilometrů v hodině a že podle fotografií šlo zřejmě o íránský dron Šáhed-238.
Tento dron je podobný starší verzi Šáhed-136 (Geraň-2), ale je rychlejší a hůře detekovatelný. „Mohou létat rychlostí čtyři sta až šest set kilometrů za hodinu a ve výšce až devět kilometrů,“ popsal letecký analytik Kostjantyn Kryvolap. „To z nich dělá vážnou výzvu pro protivzdušnou obranu.“
Rovněž mluvčí letectva Jurij Ihnat uvedl, že tyto novější drony létají rychlostí přes pět set kilometrů za hodinu a je těžké je zachytit. „Letí tak rychle, že ne všechny naše systémy je dokážou zastavit. Radary si je dokonce někdy pletou s řízenými střelami.“
Zachycení dronu stojí často víc než dron samotný
Starší typy šáhedů létaly v extrémně nízkých výškách, aby se vyhnuly protivzdušné obraně, ale takto nízko byly terčem pro mobilní skupiny na zemi vybavené kulomety. Navíc jich bylo relativně méně. „Ale mobilní skupina dosáhne jeden a půl až dva kilometry,“ vysvětlil vojenský expert Roman Svitan.
Pokud ale drony nově létají výše a je jich výrazně více než dříve, neboť Rusové se snaží ukrajinskou obranu zahltit, mobilní jednotky na zemi na ně už nedosáhnou a protivzdušná obrana zároveň nemá tolik raket, aby je všechny sestřelila, dodal Svitan.
Problém představuje i různá rychlost útočících ruských dronů, protože zatímco pomalejší drony sestřeluje protiletadlové dělostřelectvo, na ty s tryskovým pohonem cílí stíhačky.
„Pokud se oba typy dronů používají společně, protivzdušná obrana je zahlcena a piloti čelí vysokému riziku palby do vlastních řad ze strany protiletadlových systémů,“ upozornil Kryvolap na to, že při použití obou typů dronů najednou se ukrajinské stíhačky mísí s ruskými útočícími drony, což může být rizikové především v noci.
Vojenský expert Pavlo Narožnyj uvádí, že drony s tryskovým pohonem neodhalí ani řada radarem naváděných systémů. „Spolehlivě je sestřelí pouze stíhačky a rakety země-vzduch,“ konstatuje. „Ale to jsou drahé nástroje. Každé zachycení dronu stojí hodně – někdy víc než samotný dron.“
Geraň-3?
Některé zdroje podle ukrajinských médií uvádějí, že tento nový dron by už mohl být lokalizovaná ruská verze íránského dronu Šáhed-238, rusky označovaná jako Geraň-3.
Podle webu United 24 se první zprávy o tom, že Rusko už má vlastní model Geraň-3, objevily v únoru 2025. Koncem června pak byly objeveny sestřelené trosky dronu Geraň-3 s výrobním číslem U-36, což naznačuje, že v malých sériích už se vyrábí, dodal web.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR tvrdí, že Rusko tuto svou verzi dronu pořád vyvíjí a že stroj s tryskovým pohonem, který nyní stále častěji útočí na Ukrajinu, je vylepšená verze stroje Geraň-2. „Rusko údajně plánuje do konce roku 2025 vyrobit zhruba čtyři tisíce těchto modernizovaných dronů Geraň-2,“ řekl Oleh Čornyj z HUR.
Geraň-3 by měl být ještě větší než Geraň-2 a jeho sériová výroba by měla začít příští rok v létě, tvrdí HUR.
