Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho byl čtvrteční summit zástupců koalice ochotných klíčový, jelikož došlo k doladění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Ty budou podle něj nastavené tak, že ruský vládce Vladimir Putin už na Evropu nikdy nezaútočí. „Jde o vzkaz Moskvě, aby se už nikdy nepokoušela obsadit ani jeden čtvereční kilometr ukrajinského území,“ řekl Rutte v rozhovoru pro ČT, který vedl Martin Řezníček.
Koalice ochotných se dnes (ve čtvrtek) schází, aby projednala bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, a v poslední době se objevily známky pozitivního vývoje. V jakých oblastech?
Evropané a Kanaďané se skutečně spojili, aby doladili poslední detaily toho, co by bezpečnostní záruky mohly obnášet. Je zřejmé, že než se budou moci skutečně uplatnit, tak potřebujeme mírovou dohodu. Doufejme, že Putin jednoho dne vstoupí do mírových jednání. Dosud to odmítal. Ale předpokládejme, že jednoho dne bude ochoten usednout k jednacímu stolu s ukrajinským prezidentem (Volodymyrem) Zelenským. Ten pak potřebuje vědět, že pokud dojde k mírové dohodě, tak bude mít připravené bezpečnostní záruky od Evropy, Kanady a Spojených států. Byl to tedy opravdu klíčový den.
Jak budou vypadat jednotky, kterým se říká zajišťovací?
Nemohu vám sdělit všechny podrobnosti, protože Putin a další pravděpodobně poslouchají. Mohu vám však říci, že kdyby si Putin jednoho dne, po uzavření mírové dohody, řekl „zkusím to znovu“, tak tyto bezpečnostní záruky jsou nastavené tak, že to neudělá. Měli jsme Budapešťské memorandum, měli jsme Minskou dohodu z roku 2014, ty ale nefungovaly, protože Rusové zaútočili znovu. Tyto bezpečnostní záruky jsou nastavené tak, že to Putin už nikdy neudělá.
Tohle podporují i Spojené státy? Myslím tuto část bezpečnostních záruk?
Ano, Spojené státy před několika týdny oznámily, přesněji americký prezident, že se chce zapojit do bezpečnostních záruk. Co to přesně bude znamenat, je také věcí posledních detailů našich diskusí. Účast USA je ale samozřejmě velmi důležitá.
Řekl jste, že není na Rusku, aby rozhodovalo o tom, jak budou mírové síly na Ukrajině vypadat. Jinými slovy, že na názoru Moskvy nezáleží, protože Ukrajina jako suverénní stát si rozhodne, zda na svém území chce mít vojáky nebo ne. Ale pokud Rusko poruší příměří anebo po skončení války jednoho dne zaútočí na Ukrajinu, zasáhne NATO vojensky na Ukrajině?
NATO ne. Ne, NATO ne, ale zapojí se mnoho zemí. NATO je součástí všech příprav, protože to vždy bude mít dopad na území Aliance samotné, na 32 členských zemí. Jsme do toho tedy zapojeni, abychom zajistili, že cokoli evropské země, Kanada a USA v oblasti bezpečnostních záruk podniknou, bude mít minimální dopad na území NATO. Zároveň ale chceme, aby zúčastněné země postavily bezpečnostní záruky tak, aby byl dopad maximální, pokud jde o vzkaz Moskvě. Tedy v tom smyslu, aby se už nikdy nepokoušela obsadit ani jeden čtvereční kilometr ukrajinského území.
Jste přesvědčen, že Čína a Rusko se nakonec v dlouhodobém horizontu pustí do vojenského konfliktu se Západem? Je to v jejich zájmu?
Rozhodně to není v jejich zájmu, ale připravují se na to. Číňané masivně investují do svých ozbrojených sil, mají námořnictvo, které je co do počtu lodí větší než to americké. Mají také obrovskou kapacitu pro stavbu dalších lodí. Rusové utrácejí čtyřicet procent státního rozpočtu na obranu. Dokážete si to představit? Čtyřicet procent všech vládních výdajů jde na obranu.
Cítíte na straně Západu, že si to dostatečně uvědomuje – tedy to, že jde o hrozbu bezprostřední a tak velkou, jak popisujete?
Záleží na tom, s kým mluvíte. Většina lidí to cítí, ale ne všichni. A proto poskytuji rozhovory, jako je tento, abych to vysvětlil lidem, kteří jsou možná ještě trochu naivní a myslí si, že Rusko nikdy nezaútočí. Proč by ale Rusko jinak utrácelo čtyřicet procent státního rozpočtu na vojenské výdaje? Proč by Čína utrácela tolik? Víme, že Čína se chce jednoho dne silou zmocnit Tchaj-wanu. A můžete si být jistí tím, že pokud k tomu dojde, tak vyvine tlak na Rusko, aby se pustilo do NATO a přidělalo nám tady práci. Nebude to válka na jedné frontě, ale na dvou.
To si také plně uvědomují vysoce postavení Američané, kteří se podílí na formulaci postupů. Proto musíme zvýšit své výdaje a zvýšit vojenskou produkci, přesně tak, jak to dělá Česká republika. Vynakládáte na obranu mnohem víc. Prostřednictvím české muniční iniciativy udržujete Ukrajinu silnou. Loni jste skrze inciativu poskytli 1,5 milionu kusů munice. A NATO je velmi rádo za to, že to Češi koordinují.
Dovolte mi ještě jednu poslední otázku. V Česku budou za měsíc parlamentní volby. Vím, že se nechcete vyjadřovat k domácím záležitostem, ale právě jste zmínil zvýšení výdajů na obranu. Může se stát, že podpora Ukrajiny po volbách nebude tak vysoká jako teď a taky, že nárůst investic do obrany nebude tak velký jako dosud. Obáváte se tohoto scénáře?
K volbám se vskutku nevyjadřuji. A pro někoho mimo zemi je velmi obtížné interpretovat, co dělá jedna nebo druhá strana. Budu spolupracovat, NATO bude spolupracovat, ať už bude v premiérském křesle nebo ve vládě kdokoliv. Máme také velkou důvěru v prezidenta republiky (Petra Pavla), který je také věrným spojencem. Býval náčelníkem generálního štábu v NATO, těší se velkému respektu.
A příští vláda, ať už bude podobná té současné, nebo nová, uvidíme, co bude. Budeme spolupracovat s kýmkoli, kdo tam bude. Máme společné zájmy: dávat více na obranu, udržet Ukrajinu silnou. Jsem naprosto přesvědčen, že v tom budeme spolupracovat i nadále.
