Všechny čtyři bloky Jaderné elektrárny Dukovany by mohly fungovat do roku 2045, možná i déle, odhaduje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Podmínkou ovšem je, aby uspěly při periodickém hodnocení bezpečnosti, zdůraznila v Otázkách Václava Moravce. Nyní mají povolení do roku 2035.
Drábová: Životnost Dukovan půjde prodloužit, když projdou kontrolou
Drábová v pořadu zmínila některé jaderné elektrárny ve světě, které získaly povolení i na osmdesát let provozu. Z nich však část byla odstavena krátce před, nebo krátce po dosažení životnosti padesáti let. A to kvůli ekonomické nevýhodnosti. „S životem (jaderných elektráren) po padesátce máme málo zkušeností,“ dodala.
První dukovanský reaktor byl uveden do provozu v roce 1985, poslední čtvrtý pak v roce 1987.
Dukovanský zádrhel
Prodloužení životnosti současných bloků by ulevilo české energetické soustavě v případě významného zpoždění nyní zamýšlené výstavby dvou nových bloků v Dukovanech. Podle hrubých odhadů by měl být první z nich uveden do zkušebního provozu v roce 2036. Výstavba jaderných bloků ve světě se ale často značně zpožďuje. U připravovaných dukovanských bloků pak nyní navíc nastal diplomaticko-právní zádrhel.
Tendr na dva bloky vyhrála jihokorejská společnost KHNP, ovšem Krajský soud v Brně předběžným opatřením zablokoval podpis dohody o stavbě. O předběžné opatření požádala francouzská společnost EDF, která v tendru neuspěla a jejíž následné výhrady odmítl antimonopolní úřad.
Eurokomisař Stephan Séjourné pak poslal začátkem měsíce českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) dopis s apelem na odložení podpisu smlouvy. EDF u Komise žádá přezkoumání, zda KHNP nečerpá nepovolené státní subvence.
Podmínkou prodloužené životnosti pro dukované bloky je tedy to, že periodické hodnocení bezpečnosti, které „bude muset být předloženo před rokem 2035, neukáže nějaký závažný problém. Nebo to nebude pro (provozovatele jaderných elektráren, firmu) ČEZ příliš drahý problém,“ osvětlila Drábová.
Periodické hodnocení bezpečnosti se koná každých deset let a podle šéfky SÚJB jde o velmi důkladné kontroly nejen technologické části reaktorů, ale i kvalifikovaného personálu a dalších záležitostí důležitých pro provoz bloků.
Předsedkyně SÚJB také doufá, že se podaří současné potíže překonat, a soudní odklad nebude dlouhý. Mohlo by to totiž demotivovat mladé lidi, kteří uvažují o práci v jaderné energetice. To už se podle ní stalo v roce 2014, kdy byla zrušena dostavba dvou nových bloků Temelína.
Sázka také na plynové elektrárny
Upozornila také, že i zamýšlený rok 2036 je pozdě, protože kolem let 2033 či 2035 výrazně omezí svou výrobu uhelné elektrárny. Situaci bude tedy třeba řešit výstavbou elektráren plynových. „Pořád nebudeme mít dostatek instalovaného výkonu, pokud nepostavíme plynovky,“ uvedla Drábová.
Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně tisíc megawattů, jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkony 510 megawattů stojí v Dukovanech na Třebíčsku.