Páteční rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka ukázal citlivost energetické soustavy na výkyvy ve výrobě a spotřebě, zvláště pak v létě. Riziko podobných výpadků navíc v poslední době stoupá, důležité jsou proto investice do dalšího posilování sítí, vyplývá z komentářů analytiků pro ČTK.
V pátek kolem poledne postihly velkou část tuzemska rozsáhlé výpadky elektřiny. Bez proudu byly například části Prahy, Středočeského, Libereckého a Ústeckého kraje a také východ Čech. Podle provozovatele přenosové soustavy ČEPS výpadek postihl osm rozvoden přenosové soustavy, všechny už jsou opět v provozu. Celkem je těchto rozvoden v zemi 44.
Podle Jana Palaščáka ze společnosti Amper problémy vznikly zejména z mechanických příčin pádem vodiče. Naopak přetížení soustavy kvůli výrobě ze solárů je podle něj nepravděpodobné. Podle dat Amper Meteo vyráběly soláry přes páteční dopoledne jen o málo více, než se čekalo, načež kolem poledne došlo kvůli oblačnosti na Moravě k výraznějšímu poklesu dodávek do sítě. „Naměřené hodnoty výroby z fotovoltaických elektráren tedy nebyly natolik mimořádné, aby vedly k tak výraznému rozkolísání přenosové soustavy,“ uvedl Palaščák. Odmítl přitom, že by šlo o klasický blackout.
Na zranitelnost centralizované sítě vůči náhlým technickým poruchám upozornil také energetický expert a portfolio manažer Wood & Company Václav Kůla. Nešlo totiž o nedostatek výkonu ani potíže s obnovitelnými zdroji, ale o technické problémy na přenosovém vedení. „Česká soustava je robustní, ale čelí rostoucím nárokům: stárnoucí vedení, přeshraniční výměny i proměnlivý charakter spotřeby kladou vyšší nároky na flexibilitu a řízení,“ vyjmenoval Kůla. Budoucnost sítě podle něj bude stát na digitalizaci, rychlejší adaptaci a aktivní roli všech účastníků trhu.
Spotřeba není rovnoměrně rozložená
Tento rozsáhlý výpadek elektřiny ukázal podle investičního ředitele fondu ARETE Energy Transition Martina Pacovského citlivost energetické soustavy na výkyvy ve výrobě, spotřebě i distribuci elektřiny.
„Letní měsíce sice působí klidněji, ale právě tato zdánlivá pohoda skrývá citlivou nerovnováhu mezi výrobou elektřiny a spotřebou. V létě totiž spotřeba vůbec není rovnoměrně rozložená. Zatímco některé domácnosti zejí prázdnotou, protože jejich obyvatelé odjeli na dovolenou, jiné jedou na plný výkon kvůli klimatizacím, bazénům nebo domácím kancelářím. Do toho vstupují i rozdíly ve výrobě. Fotovoltaické elektrárny mohou v létě dodávat do sítě velké přebytky, zatímco v zimě jejich výkon klesá klidně na desetinu,“ popsal Pacovský.
Tyto události zatím nejsou podle Pacovského alarmující. Jde ale dle něj o silné upozornění, že je potřeba věnovat větší pozornost záložním zdrojům, flexibilnímu řízení sítí a důkladnějšímu plánování. Zdůraznil také nutnost investic do sítí.
„Solární a větrné elektrárny sníží spolehlivost sítě“
Obchodní ředitel energetické skupiny UCED Václav Skoblík v souvislosti s takzvaným blackoutem připomněl další plány na rozšiřování solárních a větrných elektráren, které podle něj jistotu spolehlivosti sítě v jejím současném stavu významně snižují. „Když si uvědomíme, že spotřeba Česka je v létě 5000 MW (megawattů) a soláry vyrábí 20 tisíc MW, něco zjevně nesedí,“ podotkl.
Riziko výpadků elektřiny tak podle Skoblíka postupně stoupá, o čemž podle něj svědčí základní fakta. Jako klíčovou proto vidí vedle údržby technického stavu sítě také potřebu posilovat její odolnost – například pomocí lokálních zdrojů, bateriových úložišť nebo chytrého řízení spotřeby. „Právě to je cesta, jak se připravit i na situace, které nelze předvídat,“ zdůraznil Skoblík.
Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala je tuzemsko na podobné situace připraveno, ať už pro předcházení blackoutu nebo jeho následné řešení. Prostor ke zlepšení ale podle něj stále je a vidí jej v dalších investicích do sítí. „To vše proto, abychom občasné přívaly velkého množství velmi levné elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu dokázali využít jako příležitost. Příležitost je v ceně,“ dodal.
Investovat do přeshraničního vedení elektřiny?
Rozsáhlý výpadek proudu, který Česko v pátek postihl, ukazuje podle Martina Hausenblase z Institutu Puls potřebu integrovaného středoevropského energetického trhu.
„Díky přeshraničnímu proudění elektřiny by se síť stala odolnější. Česko má nejlepší pozici stát se evropským energetickým superkonektorem díky své poloze,“ uvedl. K tomu je podle něj potřeba investovat do přeshraničního vedení elektřiny. Podle studie Ember by to vedlo i k poklesu cen energií.
Podle společnosti Electree výpadek ukázal zranitelnost soustavy v momentu, kdy selže kritická infrastruktura. Podle firmy by se při rozvoji soustavy měl klást důraz na inteligentní a flexibilní technologie v soustavě.
