Spotřebitelské ceny v srpnu stejně jako v červenci vzrostly meziročně o 2,2 procenta, oznámil v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se ceny zvýšily o tři desetiny procentního bodu, podle statistiků i kvůli zdražení nápojů či tabáku. Analytici předpokládali zvolnění meziroční inflace ke dvěma procentům.
„Srpnový meziroční vývoj spotřebitelských cen významně ovlivnily ceny potravin a pohonných hmot, jejichž oboustranné pohyby se však vzájemně vykompenzovaly. Ceny pohonných hmot byly oproti loňskému srpnu nižší o zhruba čtyři procenta. Benzin Natural 95 se na čerpacích stanicích v průměru prodával za 37,65 koruny za litr, což byla nejnižší cena od letošního ledna. Nafta se prodávala za 36,08 koruny za litr, což bylo nejméně od loňského července,“ shrnula Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
V oddíle dopravy došlo v srpnu ke zpomalení meziročního cenového růstu především právě díky cenám pohonných hmot a olejů. Ty přešly z červencového růstu o 5,6 procenta v pokles o 4,1 procenta v minulém měsíci. Potraviny a nealkoholické nápoje naopak většinou zmírnily meziroční cenový pokles.
Ceny mouky byly v srpnu nižší o přibližně desetinu (v červenci o 15,4 procenta), uzenin o 2,8 procenta (v červenci pokles o necelých pět procent). Ceny mléka, sýrů a vajec v srpnu meziročně klesly o 3,7 procenta (v červenci pokles o více než sedm procent), ovoce o 2,4 procenta (v červenci pokles o 4,2 procenta), zeleniny o rovná dvě procenta (v červenci pokles o bezmála pět procent).
V srpnu naopak dál meziročně zdražovalo máslo – o více než 22 procent oproti červencovým 15,2 procenta. Podobné to bylo i u čokoládových výrobků, které minulý měsíc stály podle statistiků o 18,6 procenta víc než před rokem, nealkoholické nápoje byly meziročně dražší o 4,2 procenta.
„Na meziroční růst cenové hladiny měly v srpnu nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení,“ informoval ČSÚ. Ceny nájemného stouply o 6,6 procenta, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,7 procenta, vodného o 10,9 procenta, stočného o 13,4 procenta, elektřiny o 8,2 procenta a tepla a teplé vody o 5,8 procenta. Naopak ceny zemního plynu meziročně klesly o 7,2 procenta a tuhých paliv o 2,5 procenta.
Dražší pivo i dovolené
Meziročně zdražilo i stravování a ubytování, ceny stravovacích služeb stouply o 6,8 procenta a ubytovacích o 8,5 procenta. Meziročně zdražily také lihoviny, pivo a tabákové výrobky, naopak víno mírně zlevnilo. Dražší byly ceny dovolených s komplexními službami. Meziročně v srpnu ceny zboží úhrnem vzrostly o půl procenta a ceny služeb o pět procent.
„Když se porovnáme třeba s Německem, tak se ukazuje, že naše česká inflace má tendenci být trochu setrvačná, odolnější. Pro ČNB, která bude zasedat za 14 dní, to znamená, že prostor pro snižování úrokových sazeb tu je, ale musí být pozvolné," řekla na ČT24 ekonomka Helena Horská.
„Předpoklad, že se meziroční růst spotřebitelské inflace v srpnu vrátil na dvě procenta, se nenaplnil. Nižší ceny pohonných hmot nedokázaly kompenzovat meziměsíční zdražení potravin, alkoholu a tabáku a pokračující růst cen v oddílu rekreace a kultura,“ konstatoval analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil zdůraznil, že i přes vyšší než očekávanou inflaci není důvod k panice. „Nepředpokládáme, že by hrozilo opětovné vzedmutí inflace, nicméně nákladové podmínky evidentně zůstávají po předchozím zdivočelém období rozkolísané, což může způsobovat výkyvy oběma směry,“ upozornil.
Srpnová inflace byla o čtyři desetiny procentního bodu vyšší, než předpokládala ČNB. Ve srovnání s prognózou centrální banky rychleji rostly ceny potravin, nápojů a tabákových výrobků, mírně vyšší byla i jádrová inflace, která nezahrnuje ceny potravin a energií. Naopak ceny pohonných hmot klesly víc, než ČNB očekávala, napsal v komentáři k aktuálnímu vývoji spotřebitelských cen ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Letos v lednu skokově zpomalila na 2,3 procenta, od té doby se pohybuje v horní polovině tolerančního pásma České národní banky, které je stanoveno jako jeden procentní bod nad a pod dvouprocentním cílem centrální banky.
ČSÚ zároveň zveřejnil také informace o červencovém vývoji cen v zahraničním obchodu. První prázdninový měsíc se vývozní ceny meziměsíčně zvýšily o 1,7 procenta, meziročně rostly o procent pět. Ceny dovozu ve srovnání s červnem stouply o 1,8 procenta, meziročně se zvýšily o 4,7 procenta.
