Nejlepším jazykem pro komunikaci s AI je polština, tvrdí studie

Mezinárodní vědecký tým zkoumal, jaký světový jazyk je nejlépe srozumitelný pro umělé inteligence (AI). Autoři očekávali, že na prvním místě se umístí angličtina, ve skutečnosti ale skončila až šestá. První místo zaujala polština.

Autoři analyzovali celkem 26 různých jazyků, včetně češtiny. Polština se ukázala jako nejúčinnější řeč pro takzvané promptování AI, tedy pro zadávání příkazů tak, aby jim tyto velké jazykové modely rozuměly a aby se jimi řídily.

„Náš experiment přinesl několik překvapivých a neintuitivních zjištění. Zaprvé, angličtina nefungovala nejlépe ve všech modelech, ve skutečnosti se při hodnocení dlouhých textů umístila až na šestém místě z 26 jazyků, přitom polština dopadla nejlépe,“ napsali autoři zprávy.

Prozkoumali několik hlavních jazykových modelů AI, včetně ChatGPT, Google Gemini, Qwen, Llama a DeepSeek. Výsledky ukázaly, že polština měla při plnění úkolů průměrnou přesnost 88 procent.

„Dosud byla polština široce považována za jeden z nejobtížnějších jazyků pro lidi. Ukazuje se ale, že zatímco lidé s ní mají potíže, umělá inteligence nikoli,“ komentoval výsledky polský patentový úřad.

Čeština je pro AI stále problém

Podle autorů je pozoruhodné, že systémy umělé inteligence prokázaly, že skvěle rozumí polštině, a to přesto, že množství polských dat dostupných pro výcvik je mnohem menší než v případě nesrovnatelně „větších“ jazyků, jako je angličtina nebo čínština. Proč? To zatím vědci vysvětlit úplně neumí.

Ve srovnání s polštinou i angličtinou si čínština vedla výrazně špatně a z 26 testovaných jazyků se umístila až na čtvrtém místě od konce.

Pro zajímavost – čeština se umístila na šestnáctém místě, tedy v poslední třetině jazyků podle úspěšnosti. Vědci toto téma studovali na čtyřech speciálně vytyčených úkolech. Spočívaly v práci s nějakým ikonickým literárním dílem, které je pro danou řeč typické – v případě češtiny to byly Osudy dobrého vojáka Švejka.

Na studii pracoval tým expertů z Marylandské univerzity a společnosti Microsoft, polského původu byl jen jeden z autorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 12 hhodinami

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
před 13 hhodinami

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
před 16 hhodinami

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
před 17 hhodinami

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
před 18 hhodinami

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
9. 11. 2025

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025
Načítání...