Nejlepším jazykem pro komunikaci s AI je polština, tvrdí studie

Mezinárodní vědecký tým zkoumal, jaký světový jazyk je nejlépe srozumitelný pro umělé inteligence (AI). Autoři očekávali, že na prvním místě se umístí angličtina, ve skutečnosti ale skončila až šestá. První místo zaujala polština.

Autoři analyzovali celkem 26 různých jazyků, včetně češtiny. Polština se ukázala jako nejúčinnější řeč pro takzvané promptování AI, tedy pro zadávání příkazů tak, aby jim tyto velké jazykové modely rozuměly a aby se jimi řídily.

„Náš experiment přinesl několik překvapivých a neintuitivních zjištění. Zaprvé, angličtina nefungovala nejlépe ve všech modelech, ve skutečnosti se při hodnocení dlouhých textů umístila až na šestém místě z 26 jazyků, přitom polština dopadla nejlépe,“ napsali autoři zprávy.

Prozkoumali několik hlavních jazykových modelů AI, včetně ChatGPT, Google Gemini, Qwen, Llama a DeepSeek. Výsledky ukázaly, že polština měla při plnění úkolů průměrnou přesnost 88 procent.

„Dosud byla polština široce považována za jeden z nejobtížnějších jazyků pro lidi. Ukazuje se ale, že zatímco lidé s ní mají potíže, umělá inteligence nikoli,“ komentoval výsledky polský patentový úřad.

Čeština je pro AI stále problém

Podle autorů je pozoruhodné, že systémy umělé inteligence prokázaly, že skvěle rozumí polštině, a to přesto, že množství polských dat dostupných pro výcvik je mnohem menší než v případě nesrovnatelně „větších“ jazyků, jako je angličtina nebo čínština. Proč? To zatím vědci vysvětlit úplně neumí.

Ve srovnání s polštinou i angličtinou si čínština vedla výrazně špatně a z 26 testovaných jazyků se umístila až na čtvrtém místě od konce.

Pro zajímavost – čeština se umístila na šestnáctém místě, tedy v poslední třetině jazyků podle úspěšnosti. Vědci toto téma studovali na čtyřech speciálně vytyčených úkolech. Spočívaly v práci s nějakým ikonickým literárním dílem, které je pro danou řeč typické – v případě češtiny to byly Osudy dobrého vojáka Švejka.

Na studii pracoval tým expertů z Marylandské univerzity a společnosti Microsoft, polského původu byl jen jeden z autorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 7 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 10 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 12 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 12 hhodinami
Načítání...