Nejlepším jazykem pro komunikaci s AI je polština, tvrdí studie

Mezinárodní vědecký tým zkoumal, jaký světový jazyk je nejlépe srozumitelný pro umělé inteligence (AI). Autoři očekávali, že na prvním místě se umístí angličtina, ve skutečnosti ale skončila až šestá. První místo zaujala polština.

Autoři analyzovali celkem 26 různých jazyků, včetně češtiny. Polština se ukázala jako nejúčinnější řeč pro takzvané promptování AI, tedy pro zadávání příkazů tak, aby jim tyto velké jazykové modely rozuměly a aby se jimi řídily.

„Náš experiment přinesl několik překvapivých a neintuitivních zjištění. Zaprvé, angličtina nefungovala nejlépe ve všech modelech, ve skutečnosti se při hodnocení dlouhých textů umístila až na šestém místě z 26 jazyků, přitom polština dopadla nejlépe,“ napsali autoři zprávy.

Prozkoumali několik hlavních jazykových modelů AI, včetně ChatGPT, Google Gemini, Qwen, Llama a DeepSeek. Výsledky ukázaly, že polština měla při plnění úkolů průměrnou přesnost 88 procent.

„Dosud byla polština široce považována za jeden z nejobtížnějších jazyků pro lidi. Ukazuje se ale, že zatímco lidé s ní mají potíže, umělá inteligence nikoli,“ komentoval výsledky polský patentový úřad.

Čeština je pro AI stále problém

Podle autorů je pozoruhodné, že systémy umělé inteligence prokázaly, že skvěle rozumí polštině, a to přesto, že množství polských dat dostupných pro výcvik je mnohem menší než v případě nesrovnatelně „větších“ jazyků, jako je angličtina nebo čínština. Proč? To zatím vědci vysvětlit úplně neumí.

Ve srovnání s polštinou i angličtinou si čínština vedla výrazně špatně a z 26 testovaných jazyků se umístila až na čtvrtém místě od konce.

Pro zajímavost – čeština se umístila na šestnáctém místě, tedy v poslední třetině jazyků podle úspěšnosti. Vědci toto téma studovali na čtyřech speciálně vytyčených úkolech. Spočívaly v práci s nějakým ikonickým literárním dílem, které je pro danou řeč typické – v případě češtiny to byly Osudy dobrého vojáka Švejka.

Na studii pracoval tým expertů z Marylandské univerzity a společnosti Microsoft, polského původu byl jen jeden z autorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
včera v 14:42

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.