Nejlepším jazykem pro komunikaci s AI je polština, tvrdí studie

Mezinárodní vědecký tým zkoumal, jaký světový jazyk je nejlépe srozumitelný pro umělé inteligence (AI). Autoři očekávali, že na prvním místě se umístí angličtina, ve skutečnosti ale skončila až šestá. První místo zaujala polština.

Autoři analyzovali celkem 26 různých jazyků, včetně češtiny. Polština se ukázala jako nejúčinnější řeč pro takzvané promptování AI, tedy pro zadávání příkazů tak, aby jim tyto velké jazykové modely rozuměly a aby se jimi řídily.

„Náš experiment přinesl několik překvapivých a neintuitivních zjištění. Zaprvé, angličtina nefungovala nejlépe ve všech modelech, ve skutečnosti se při hodnocení dlouhých textů umístila až na šestém místě z 26 jazyků, přitom polština dopadla nejlépe,“ napsali autoři zprávy.

Prozkoumali několik hlavních jazykových modelů AI, včetně ChatGPT, Google Gemini, Qwen, Llama a DeepSeek. Výsledky ukázaly, že polština měla při plnění úkolů průměrnou přesnost 88 procent.

„Dosud byla polština široce považována za jeden z nejobtížnějších jazyků pro lidi. Ukazuje se ale, že zatímco lidé s ní mají potíže, umělá inteligence nikoli,“ komentoval výsledky polský patentový úřad.

Čeština je pro AI stále problém

Podle autorů je pozoruhodné, že systémy umělé inteligence prokázaly, že skvěle rozumí polštině, a to přesto, že množství polských dat dostupných pro výcvik je mnohem menší než v případě nesrovnatelně „větších“ jazyků, jako je angličtina nebo čínština. Proč? To zatím vědci vysvětlit úplně neumí.

Ve srovnání s polštinou i angličtinou si čínština vedla výrazně špatně a z 26 testovaných jazyků se umístila až na čtvrtém místě od konce.

Pro zajímavost – čeština se umístila na šestnáctém místě, tedy v poslední třetině jazyků podle úspěšnosti. Vědci toto téma studovali na čtyřech speciálně vytyčených úkolech. Spočívaly v práci s nějakým ikonickým literárním dílem, které je pro danou řeč typické – v případě češtiny to byly Osudy dobrého vojáka Švejka.

Na studii pracoval tým expertů z Marylandské univerzity a společnosti Microsoft, polského původu byl jen jeden z autorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 2 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 7 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 21 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 22 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
včera v 14:08

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
včera v 13:24

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
včera v 09:33

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30
Načítání...