Před úterním prvním zasedáním nového kabinetu se v devět hodin dopoledne sešli lídři všech tří koaličních stran – ANO, SPD a Motoristů. Debata se podle vyjádření představitelů vládních uskupení měla dotknout i témat, která od jedenácti hodin řešili ministři na zasedání vlády, a to včetně návrhu státního rozpočtu na příští rok. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy nelze vyloučit, že vláda schodek zvýší.
Mezi témata úterního jednání kabinetu, který v pondělí jmenoval Petr Pavel, patřil mimo jiné právě státní rozpočet na příští rok. „My jsme dohodnuti, že na to sedne tým paní ministryně (financí Aleny) Schillerové (ANO), že nám představí na koaliční radě změny a že se o tom budeme bavit,“ avizoval v úterý ráno místopředseda SPD Radim Fiala.
Podle něj je evidentní, že v rozpočtu chybí sto miliard. „Musíme je někde najít, budou to přesuny mezi kapitolami,“ poznamenal. Pokládá za možné, že schodek stoupne, nebude to 286, ale ani 380 miliard korun, dodal.
„My nejdříve, a to je cílem dnešního (úterního) setkání, si musíme udělat srovnávací základnu,“ zdůraznil v úterý ráno první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), podle něhož bývalá vláda Petra Fialy (ODS) „předložila naprosto skandální rozpočet, který nekoresponduje se závazky, ke kterým se přihlásila“. K tomu, zda je ve hře prohloubení plánovaného schodku státního rozpočtu, se Havlíček přímo nevyjádřil. „Uvidíme,“ sdělil pouze s tím, že záleží na prioritách. „Jasně jsme řekli, že my nechceme brzdit dopravní stavby,“ dodal.
Motoristé schodek určitě zvedat nechtějí, řekl při příchodu na jednání vlády ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Ty peníze budeme muset někde najít ve stávajícím rozpočtu,“ podotkl.
Předchozí vládě rozpočet se schodkem 286 miliard korun poslanci nové sněmovní většiny vrátili k přepracování. Nynější opozice včetně bývalé vlády kritiku rozpočtu odmítá. Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa dříve sdělil, že výdaje navrženého rozpočtu mohou být podceněny nejvýš o nízké desítky miliard korun. Hlavní mandatorní výdaje rozpočtu podle něj zkontrolovala Národní rozpočtová rada a nenalezla u nich chyby.
Podle předsedy SPD a šéfa Poslanecké sněmovny Tomia Okamury koalice nyní rozpočet podrobně analyzuje. „Náš rozpočet bude až ten na rok 2027, teď musíme jen urychleně sanovat, co Fialova vláda pokazila,“ sdělil. Nyní je podle něj prioritou, aby dlouho netrvalo rozpočtové provizorium. „Na rozpočtu se musí pracovat od jara,“ míní Okamura. Prostor šetřit je podle něj u obsluhy státu či na duplicitních agendách.
Ministryně pro místní rozvoj z hnutí ANO Zuzana Mrázová (dříve Schwarz Bařtipánová) při příchodu na jednání vlády přiblížila, že členové kabinetu měli za úkol připravit si krizovou, střední a optimistickou variantu rozpočtu svého úřadu. „Věřím, že nedojde k tomu, abychom museli schvalovat krizovou variantu, kdy opravdu bude zajištěn jen chod ministerstva a to nezbytně nutné,“ uvedla.
Rozpočet ministerstva zemědělství je podle šéfa resortu Martina Šebestyána (za SPD) dlouhodobě podhodnocený. „Situace není jednoduchá, budeme se snažit najít řešení,“ konstatoval. Doufá v to, že bude možnost hospodařit podle některé z příznivějších variant, ale bude záležet na dohodě.
Po jednání kabinetu premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že vláda by návrh rozpočtu na příští rok měla projednat 19. ledna. Návrh minulé koalice odmítla. „Já se začnu od zítřka (středy) s těmi klíčovými kapitolami bavit konkrétně nad položkami, abychom co nejrychleji mohli rozpočet schválit na vládě a poslat do legislativního procesu. Jinak bych chtěla upozornit, že včera (v pondělí) jsem jako ministryně financí podepsala rozhodnutí o rozpočtovém provizoriu,“ informovala Schillerová.
Emisní povolenky považuje Havlíček za „zhoubný nástroj“
Kabinet jednal i o odmítnutí povolenek ETS 2, což mělo být podle ranních vyjádření představitelů vládních stran i tématem koaliční rady. „Na koaliční radě budeme probírat stanoviska na následující vládu v souladu s koaliční smlouvou, že se na tom vždy dohodnou předsedové stran,“ upřesnil ráno Okamura, podle něhož mělo být jedním z hlavních témat právě odmítnutí ETS 2.
„Jsem rád, že v souladu s tím, co jsme slibovali, implementaci odmítneme,“ zdůraznil. Koaliční rada se podle něj už na své poslední schůzce seznámila s kalkulací, podle které by bylo zavedení systému ETS 2 v Česku řádově dražší než soudní procesy a případné pokuty od Evropské komise. „A jsou i případy, kdy vznikl odpor více států EU a už se ani nesoudily,“ konstatoval Okamura.
Havlíček se vyjádřil i k tomu, jak by kabinet možné pokuty řešil. „Máme připravený určitý scénář tak, abychom naprosto minimalizovali jakýkoliv negativní dopad na Českou republiku. Ale platí to, co jsme řekli. To znamená, že považujeme emisní povolenky (…) za naprosto zhoubný nástroj Evropské unie, kvůli kterému se řítíme hlavou proti zdi,“ prohlásil.
Po jednání vlády Babiš potvrdil, že kabinet systém emisních povolenek ETS 2 odmítl. „Jednoznačně jsme to odmítli transponovat do našeho právního řádu,“ zdůraznil premiér. „Přijdeme s velice konkrétními řešeními v rámci summitu Evropské rady 12. února, který by měl pojednávat o konkurenceschopnosti Evropské unie,“ dodal s tím, že kabinet požádá europoslance, aby získávali spojence k odmítnutí ETS 2.
Šebelová mluví o populismu
„Pokud to opravdu vláda přijme, je to populistické, nekoncepční a chybné rozhodnutí,“ řekla ještě před koncem jednání vlády k odmítnutí implementace povolenek ETS 2 předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí STAN Michaela Šebelová. Varovala mimo jiné před tím, že by Česko nebylo členem Fondu solidarity EU a nedostávalo by z něj dotace.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib napsal, že vláda schválně mluví o pokutách, a nikoliv o stovkách miliard korun, o které by Česko přišlo. „Finance ze sociálně klimatického fondu a výnosy z ETS 2 nedostaneme. A přijdeme až o 150 miliard korun,“ uvedl.
Rada EU, která zastupuje členské státy, a Evropský parlament dosáhly minulý týden předběžné dohody na úpravě unijních klimatických pravidel. Jejich součástí bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o devadesát procent oproti úrovni z roku 1990. Zástupci obou institucí se také shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy z roku 2027 na 2028. Cílem emisních povolenek ETS 2 je snížení emisí skleníkových plynů znečišťujících životní prostředí.
Babiš k tomu už dříve řekl, že odklad ETS 2 o rok není zdaleka dostatečný a jeho nová vláda bude požadovat úplné odstoupení od systému.
Havlíček nepovažuje za mimořádné, že Česko měl v Bruselu zastoupit slovenský ministr
Havlíček se před jednáním rady vyjádřil i k tomu, že Česko měl na úterním jednání ministrů životního prostředí v Bruselu zastoupit slovenský ministr za Slovenskou národní stranu Tomáš Taraba, o čemž v pondělí informoval ministr zahraničí a dočasný ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé). Za Česko ovšem nakonec při jednání vystupoval stálý zástupce tuzemska při Evropské unii Štěpán Černý.
„To není úplně neobvyklá věc, pokud je vláda ustanovená pár hodin, navíc je resort životního prostředí spravován jiným ministrem,“ komentoval Havlíček původní úmysl, aby Česko zastupoval Taraba. „Není neobvyklé, že buď by jel třeba náměstek, nebo by jel vrchní ředitel, případně se může požádat někdo z jiné země,“ doplnil.
Kandidátem Motoristů na post ministra životního prostředí je Filip Turek, který se ovšem kvůli zdravotním problémům dosud nesešel s prezidentem Pavlem. Hlava státu má navíc s případným působením Turka v kabinetu problém. Právě Turek podle Macinky při nedávné návštěvě Slovenska požádal Tarabu, aby stanovisko a postoje České republiky na úterní radě hájil, pokud by se sám nemohl zúčastnit jako ministr.
„Je to samozřejmě tím, že nebyl jmenován ministrem pan Turek, a bohužel tam nemáme žádného ministra,“ sdělil k původnímu plánu, aby Česko zastupoval Taraba, Radim Fiala s tím, že ho situace netěší, ale je to otázka na Motoristy, premiéra Babiše a prezidenta Pavla. „Věřím, že nás na koaliční radě bude (Macinka) informovat, proč na tu radu (ministrů životního prostředí v Bruselu) nejede,“ dodal v úterý ráno šéf poslaneckého klubu SPD.
