Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.

Sumatra je domovem kriticky ohroženého orangutana tapanulijského či tapanulského, který byl poprvé popsán až v roce 2017. Jeho populace v přírodě dnes má méně než osm set jedinců.

Odborníci v předběžné verzi článku sdíleného s AFP, tedy před posouzením ostatními kolegy, přirovnávají povodně k „rozvratu“, který může vést až k vyhynutí těchto primátů. Obávají se, že vlny bahna, stromů a vody smetly vše, co jim stálo v cestě, včetně divokých zvířat, jejich zdrojů potravy a přirozeného prostředí.

Vědci analyzovali satelitní snímky škod, zejména v jedné ze tří oblastí Sumatry známých pro výskyt orangutanů, kde před povodněmi žilo 581 jedinců. Jednoho z nich už našli mrtvého. „Domníváme se, že pravděpodobně zahynulo šest až jedenáct procent orangutanů,“ řekl biolog a specialista na lidoopy Erik Meijaard, který zároveň varoval před velkou zranitelností zmiňovaného druhu.

Kromě potvrzeného úmrtí se ochránci přírody stále více obávají o další orangutany, jejichž domov se nachází v blízkosti oblasti katastrofy. Žádný z deseti orangutanů, které pravidelně monitorují v lesním koridoru spojujícím přírodní rezervaci Sibualbuali se západním blokem Batang Toru, nebyl od katastrofy spatřen.

„Po nedávných silných povodních jsme si všimli následujícího: Dříve jsme vídali orangutany u břehu řeky, mohli jsme také vidět siamangy, gibony, cibetky nebo zoborožce,“ uvedl pro agenturu Reuters strážce parku Amran Siagian. „Nyní, po katastrofě, je při procházkách už nevidíme.“

Zničená příroda

Vědci stále doufají, že se přinejmenším část zvířat jen přestěhovala z postižené oblasti. „Neviděli jsme exempláře, které pravidelně sledujeme. Možná se přestěhovali na bezpečnější místa, zejména pokud byly jejich oblasti krmení zasaženy sesuvy půdy. Možná migrovali jinam – to je zcela možné,“ doufají experti. Dlouhodobá nepřítomnost jinak velmi teritoriálních zvířat ale vyvolává obavy, že jsou mrtvá.

Serge Wich, profesor biologie primátů na Liverpool John Moores University ve Velké Británii a další z vědců, kteří jako první popsali tento druh, poznamenal, že orangutani často reagují na silný déšť úkrytem na stromech, dokud bouře nepomine. „Ale tentokrát, když déšť ustal, bylo už příliš pozdě: části jejich přirozeného prostředí – svahy údolí – byly zničeny sesuvy půdy, což znamená, že to pro ně muselo mít následky,“ řekl pro ekologický web Mongabay.

Snímky odhalují obrovské rány v sumaterské horské krajině, které jsou někde více než kilometr dlouhé a téměř sto metrů široké. Bezmála devět procent zkoumané oblasti bylo zničeno. „Za dvacet let sledování odlesňování v Indonésii pomocí satelitů jsem nikdy nic podobného neviděl,“ uvedl odborník na dálkový průzkum Země David Gaveau.

Změna klimatu podle výzkumníků způsobuje intenzivnější srážky, protože teplejší atmosféra obsahuje více vlhkosti a vyšší teploty v oceánech mohou zesilovat bouře. Ekologové, odborníci a dokonce i indonéská vláda zdůrazňují, že za náhlé povodně a sesuvy půdy na Sumatře může odlesňování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.