Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.

Sumatra je domovem kriticky ohroženého orangutana tapanulijského či tapanulského, který byl poprvé popsán až v roce 2017. Jeho populace v přírodě dnes má méně než osm set jedinců.

Odborníci v předběžné verzi článku sdíleného s AFP, tedy před posouzením ostatními kolegy, přirovnávají povodně k „rozvratu“, který může vést až k vyhynutí těchto primátů. Obávají se, že vlny bahna, stromů a vody smetly vše, co jim stálo v cestě, včetně divokých zvířat, jejich zdrojů potravy a přirozeného prostředí.

Vědci analyzovali satelitní snímky škod, zejména v jedné ze tří oblastí Sumatry známých pro výskyt orangutanů, kde před povodněmi žilo 581 jedinců. Jednoho z nich už našli mrtvého. „Domníváme se, že pravděpodobně zahynulo šest až jedenáct procent orangutanů,“ řekl biolog a specialista na lidoopy Erik Meijaard, který zároveň varoval před velkou zranitelností zmiňovaného druhu.

Kromě potvrzeného úmrtí se ochránci přírody stále více obávají o další orangutany, jejichž domov se nachází v blízkosti oblasti katastrofy. Žádný z deseti orangutanů, které pravidelně monitorují v lesním koridoru spojujícím přírodní rezervaci Sibualbuali se západním blokem Batang Toru, nebyl od katastrofy spatřen.

„Po nedávných silných povodních jsme si všimli následujícího: Dříve jsme vídali orangutany u břehu řeky, mohli jsme také vidět siamangy, gibony, cibetky nebo zoborožce,“ uvedl pro agenturu Reuters strážce parku Amran Siagian. „Nyní, po katastrofě, je při procházkách už nevidíme.“

Zničená příroda

Vědci stále doufají, že se přinejmenším část zvířat jen přestěhovala z postižené oblasti. „Neviděli jsme exempláře, které pravidelně sledujeme. Možná se přestěhovali na bezpečnější místa, zejména pokud byly jejich oblasti krmení zasaženy sesuvy půdy. Možná migrovali jinam – to je zcela možné,“ doufají experti. Dlouhodobá nepřítomnost jinak velmi teritoriálních zvířat ale vyvolává obavy, že jsou mrtvá.

Serge Wich, profesor biologie primátů na Liverpool John Moores University ve Velké Británii a další z vědců, kteří jako první popsali tento druh, poznamenal, že orangutani často reagují na silný déšť úkrytem na stromech, dokud bouře nepomine. „Ale tentokrát, když déšť ustal, bylo už příliš pozdě: části jejich přirozeného prostředí – svahy údolí – byly zničeny sesuvy půdy, což znamená, že to pro ně muselo mít následky,“ řekl pro ekologický web Mongabay.

Snímky odhalují obrovské rány v sumaterské horské krajině, které jsou někde více než kilometr dlouhé a téměř sto metrů široké. Bezmála devět procent zkoumané oblasti bylo zničeno. „Za dvacet let sledování odlesňování v Indonésii pomocí satelitů jsem nikdy nic podobného neviděl,“ uvedl odborník na dálkový průzkum Země David Gaveau.

Změna klimatu podle výzkumníků způsobuje intenzivnější srážky, protože teplejší atmosféra obsahuje více vlhkosti a vyšší teploty v oceánech mohou zesilovat bouře. Ekologové, odborníci a dokonce i indonéská vláda zdůrazňují, že za náhlé povodně a sesuvy půdy na Sumatře může odlesňování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 16 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 21 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...