Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.

Sumatra je domovem kriticky ohroženého orangutana tapanulijského či tapanulského, který byl poprvé popsán až v roce 2017. Jeho populace v přírodě dnes má méně než osm set jedinců.

Odborníci v předběžné verzi článku sdíleného s AFP, tedy před posouzením ostatními kolegy, přirovnávají povodně k „rozvratu“, který může vést až k vyhynutí těchto primátů. Obávají se, že vlny bahna, stromů a vody smetly vše, co jim stálo v cestě, včetně divokých zvířat, jejich zdrojů potravy a přirozeného prostředí.

Vědci analyzovali satelitní snímky škod, zejména v jedné ze tří oblastí Sumatry známých pro výskyt orangutanů, kde před povodněmi žilo 581 jedinců. Jednoho z nich už našli mrtvého. „Domníváme se, že pravděpodobně zahynulo šest až jedenáct procent orangutanů,“ řekl biolog a specialista na lidoopy Erik Meijaard, který zároveň varoval před velkou zranitelností zmiňovaného druhu.

Kromě potvrzeného úmrtí se ochránci přírody stále více obávají o další orangutany, jejichž domov se nachází v blízkosti oblasti katastrofy. Žádný z deseti orangutanů, které pravidelně monitorují v lesním koridoru spojujícím přírodní rezervaci Sibualbuali se západním blokem Batang Toru, nebyl od katastrofy spatřen.

„Po nedávných silných povodních jsme si všimli následujícího: Dříve jsme vídali orangutany u břehu řeky, mohli jsme také vidět siamangy, gibony, cibetky nebo zoborožce,“ uvedl pro agenturu Reuters strážce parku Amran Siagian. „Nyní, po katastrofě, je při procházkách už nevidíme.“

Zničená příroda

Vědci stále doufají, že se přinejmenším část zvířat jen přestěhovala z postižené oblasti. „Neviděli jsme exempláře, které pravidelně sledujeme. Možná se přestěhovali na bezpečnější místa, zejména pokud byly jejich oblasti krmení zasaženy sesuvy půdy. Možná migrovali jinam – to je zcela možné,“ doufají experti. Dlouhodobá nepřítomnost jinak velmi teritoriálních zvířat ale vyvolává obavy, že jsou mrtvá.

Serge Wich, profesor biologie primátů na Liverpool John Moores University ve Velké Británii a další z vědců, kteří jako první popsali tento druh, poznamenal, že orangutani často reagují na silný déšť úkrytem na stromech, dokud bouře nepomine. „Ale tentokrát, když déšť ustal, bylo už příliš pozdě: části jejich přirozeného prostředí – svahy údolí – byly zničeny sesuvy půdy, což znamená, že to pro ně muselo mít následky,“ řekl pro ekologický web Mongabay.

Snímky odhalují obrovské rány v sumaterské horské krajině, které jsou někde více než kilometr dlouhé a téměř sto metrů široké. Bezmála devět procent zkoumané oblasti bylo zničeno. „Za dvacet let sledování odlesňování v Indonésii pomocí satelitů jsem nikdy nic podobného neviděl,“ uvedl odborník na dálkový průzkum Země David Gaveau.

Změna klimatu podle výzkumníků způsobuje intenzivnější srážky, protože teplejší atmosféra obsahuje více vlhkosti a vyšší teploty v oceánech mohou zesilovat bouře. Ekologové, odborníci a dokonce i indonéská vláda zdůrazňují, že za náhlé povodně a sesuvy půdy na Sumatře může odlesňování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 14 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...