Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.

Sumatra je domovem kriticky ohroženého orangutana tapanulijského či tapanulského, který byl poprvé popsán až v roce 2017. Jeho populace v přírodě dnes má méně než osm set jedinců.

Odborníci v předběžné verzi článku sdíleného s AFP, tedy před posouzením ostatními kolegy, přirovnávají povodně k „rozvratu“, který může vést až k vyhynutí těchto primátů. Obávají se, že vlny bahna, stromů a vody smetly vše, co jim stálo v cestě, včetně divokých zvířat, jejich zdrojů potravy a přirozeného prostředí.

Vědci analyzovali satelitní snímky škod, zejména v jedné ze tří oblastí Sumatry známých pro výskyt orangutanů, kde před povodněmi žilo 581 jedinců. Jednoho z nich už našli mrtvého. „Domníváme se, že pravděpodobně zahynulo šest až jedenáct procent orangutanů,“ řekl biolog a specialista na lidoopy Erik Meijaard, který zároveň varoval před velkou zranitelností zmiňovaného druhu.

Kromě potvrzeného úmrtí se ochránci přírody stále více obávají o další orangutany, jejichž domov se nachází v blízkosti oblasti katastrofy. Žádný z deseti orangutanů, které pravidelně monitorují v lesním koridoru spojujícím přírodní rezervaci Sibualbuali se západním blokem Batang Toru, nebyl od katastrofy spatřen.

„Po nedávných silných povodních jsme si všimli následujícího: Dříve jsme vídali orangutany u břehu řeky, mohli jsme také vidět siamangy, gibony, cibetky nebo zoborožce,“ uvedl pro agenturu Reuters strážce parku Amran Siagian. „Nyní, po katastrofě, je při procházkách už nevidíme.“

Zničená příroda

Vědci stále doufají, že se přinejmenším část zvířat jen přestěhovala z postižené oblasti. „Neviděli jsme exempláře, které pravidelně sledujeme. Možná se přestěhovali na bezpečnější místa, zejména pokud byly jejich oblasti krmení zasaženy sesuvy půdy. Možná migrovali jinam – to je zcela možné,“ doufají experti. Dlouhodobá nepřítomnost jinak velmi teritoriálních zvířat ale vyvolává obavy, že jsou mrtvá.

Serge Wich, profesor biologie primátů na Liverpool John Moores University ve Velké Británii a další z vědců, kteří jako první popsali tento druh, poznamenal, že orangutani často reagují na silný déšť úkrytem na stromech, dokud bouře nepomine. „Ale tentokrát, když déšť ustal, bylo už příliš pozdě: části jejich přirozeného prostředí – svahy údolí – byly zničeny sesuvy půdy, což znamená, že to pro ně muselo mít následky,“ řekl pro ekologický web Mongabay.

Snímky odhalují obrovské rány v sumaterské horské krajině, které jsou někde více než kilometr dlouhé a téměř sto metrů široké. Bezmála devět procent zkoumané oblasti bylo zničeno. „Za dvacet let sledování odlesňování v Indonésii pomocí satelitů jsem nikdy nic podobného neviděl,“ uvedl odborník na dálkový průzkum Země David Gaveau.

Změna klimatu podle výzkumníků způsobuje intenzivnější srážky, protože teplejší atmosféra obsahuje více vlhkosti a vyšší teploty v oceánech mohou zesilovat bouře. Ekologové, odborníci a dokonce i indonéská vláda zdůrazňují, že za náhlé povodně a sesuvy půdy na Sumatře může odlesňování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 1 hhodinou

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 17 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 19 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 21 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 22 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 22 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...