Stačí jen pohled na nemocné a mozek spouští imunitní reakce

Většinou se funkce imunitního systému popisuje jako reakce na mikroorganismy, které nějak proniknou do organismu. Jenže nové výzkumy ukazují, že imunita je mnohem rychlejší a zajímavější. Mozek totiž reaguje už jen na náznaky nemoci u jiné osoby tím, že imunitní systém aktivuje. A to dokonce i tehdy, když se člověk dívá na svět skrze virtuální realitu.

Vědci to ověřili v experimentu, kde spojili mozkové skeny, krevní testy a právě virtuální realitu. Zadali dobrovolníkům, aby si nasadili soupravy pro virtuální realitu. V tomto prostředí poté sledovali virtuální lidské bytosti, které měly různé příznaky nemocí.

Tím, že celý pokus probíhal mimo realitu, vědci zajistili, že se k testovaným nedostaly žádné opravdové patogeny.

Mezi příznaky nemocí patřily například různé vyrážky, kašel, pocení a další, které jsou vizuálně nápadné. A stalo se to, co vědci předpokládali – v těle lidí se začaly spouštět imunitní reakce. Výsledky podle autorů skvěle ukazují schopnost mozku „předvídat, co se děje, a zvolit správnou reakci“.

Armáda připravená k boji

Při popisu imunitní reakce se často používají metafory spojené s válkou. V tomto případě by zafungovalo nejlépe přirovnat tuto reakci mozku k mobilizaci.

Mozek funguje jako špioni, kteří odhalí vojsko blížícího se nepřítele. Sice ještě neví, jestli tento nepřítel napadne právě je ani jakými zbraněmi je vyzbrojený, ale dokáží už zpozorovat, že má zbraně a vypadá nebezpečně. A tak špioni oznámí tuto informaci velitelům, kteří pro jistotu provedou mobilizaci armády – kdyby nepřítel doopravdy zaútočil, tak by už pluky byly připravené ho odrazit.

Výsledky prokázaly, že mozek funguje velmi podobně, jak popisuje tato metafora. U lidí pozorujících „nakažené“ virtuální avatary došlo k mnohem silnějším změnám imunity než u těch, kteří viděli avatary „zdravé“.

Imunitní systém podle této studie reaguje na infekce sice pohotově, ale neumí vždy postupovat dostatečně rychle, aby zabránil těm opravdu závažným onemocněním. To znamená, že by pro něj bylo velmi užitečné, aby dokázal předvídat i možnou infekci, což by mu dalo dostatek času ke správné preventivní reakci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 15 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 17 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 19 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 22 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
25. 2. 2026

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
25. 2. 2026

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
25. 2. 2026

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
25. 2. 2026
Načítání...