Stačí jen pohled na nemocné a mozek spouští imunitní reakce

Většinou se funkce imunitního systému popisuje jako reakce na mikroorganismy, které nějak proniknou do organismu. Jenže nové výzkumy ukazují, že imunita je mnohem rychlejší a zajímavější. Mozek totiž reaguje už jen na náznaky nemoci u jiné osoby tím, že imunitní systém aktivuje. A to dokonce i tehdy, když se člověk dívá na svět skrze virtuální realitu.

Vědci to ověřili v experimentu, kde spojili mozkové skeny, krevní testy a právě virtuální realitu. Zadali dobrovolníkům, aby si nasadili soupravy pro virtuální realitu. V tomto prostředí poté sledovali virtuální lidské bytosti, které měly různé příznaky nemocí.

Tím, že celý pokus probíhal mimo realitu, vědci zajistili, že se k testovaným nedostaly žádné opravdové patogeny.

Mezi příznaky nemocí patřily například různé vyrážky, kašel, pocení a další, které jsou vizuálně nápadné. A stalo se to, co vědci předpokládali – v těle lidí se začaly spouštět imunitní reakce. Výsledky podle autorů skvěle ukazují schopnost mozku „předvídat, co se děje, a zvolit správnou reakci“.

Armáda připravená k boji

Při popisu imunitní reakce se často používají metafory spojené s válkou. V tomto případě by zafungovalo nejlépe přirovnat tuto reakci mozku k mobilizaci.

Mozek funguje jako špioni, kteří odhalí vojsko blížícího se nepřítele. Sice ještě neví, jestli tento nepřítel napadne právě je ani jakými zbraněmi je vyzbrojený, ale dokáží už zpozorovat, že má zbraně a vypadá nebezpečně. A tak špioni oznámí tuto informaci velitelům, kteří pro jistotu provedou mobilizaci armády – kdyby nepřítel doopravdy zaútočil, tak by už pluky byly připravené ho odrazit.

Výsledky prokázaly, že mozek funguje velmi podobně, jak popisuje tato metafora. U lidí pozorujících „nakažené“ virtuální avatary došlo k mnohem silnějším změnám imunity než u těch, kteří viděli avatary „zdravé“.

Imunitní systém podle této studie reaguje na infekce sice pohotově, ale neumí vždy postupovat dostatečně rychle, aby zabránil těm opravdu závažným onemocněním. To znamená, že by pro něj bylo velmi užitečné, aby dokázal předvídat i možnou infekci, což by mu dalo dostatek času ke správné preventivní reakci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 9 mminutami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 3 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 4 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 5 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 7 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.