Stačí jen pohled na nemocné a mozek spouští imunitní reakce

Většinou se funkce imunitního systému popisuje jako reakce na mikroorganismy, které nějak proniknou do organismu. Jenže nové výzkumy ukazují, že imunita je mnohem rychlejší a zajímavější. Mozek totiž reaguje už jen na náznaky nemoci u jiné osoby tím, že imunitní systém aktivuje. A to dokonce i tehdy, když se člověk dívá na svět skrze virtuální realitu.

Vědci to ověřili v experimentu, kde spojili mozkové skeny, krevní testy a právě virtuální realitu. Zadali dobrovolníkům, aby si nasadili soupravy pro virtuální realitu. V tomto prostředí poté sledovali virtuální lidské bytosti, které měly různé příznaky nemocí.

Tím, že celý pokus probíhal mimo realitu, vědci zajistili, že se k testovaným nedostaly žádné opravdové patogeny.

Mezi příznaky nemocí patřily například různé vyrážky, kašel, pocení a další, které jsou vizuálně nápadné. A stalo se to, co vědci předpokládali – v těle lidí se začaly spouštět imunitní reakce. Výsledky podle autorů skvěle ukazují schopnost mozku „předvídat, co se děje, a zvolit správnou reakci“.

Armáda připravená k boji

Při popisu imunitní reakce se často používají metafory spojené s válkou. V tomto případě by zafungovalo nejlépe přirovnat tuto reakci mozku k mobilizaci.

Mozek funguje jako špioni, kteří odhalí vojsko blížícího se nepřítele. Sice ještě neví, jestli tento nepřítel napadne právě je ani jakými zbraněmi je vyzbrojený, ale dokáží už zpozorovat, že má zbraně a vypadá nebezpečně. A tak špioni oznámí tuto informaci velitelům, kteří pro jistotu provedou mobilizaci armády – kdyby nepřítel doopravdy zaútočil, tak by už pluky byly připravené ho odrazit.

Výsledky prokázaly, že mozek funguje velmi podobně, jak popisuje tato metafora. U lidí pozorujících „nakažené“ virtuální avatary došlo k mnohem silnějším změnám imunity než u těch, kteří viděli avatary „zdravé“.

Imunitní systém podle této studie reaguje na infekce sice pohotově, ale neumí vždy postupovat dostatečně rychle, aby zabránil těm opravdu závažným onemocněním. To znamená, že by pro něj bylo velmi užitečné, aby dokázal předvídat i možnou infekci, což by mu dalo dostatek času ke správné preventivní reakci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 21 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 23 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
17. 4. 2026

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...