Experiment strana 2 z 4

Skupina expertů na umělé inteligence se pokusila přeprogramovat jeden takový nástroj, aby místo léků vytvářel potenciální bojové látky. Program uspěl podle autorů experimentu až příliš dobře.

Vědci a inženýři konsorcia EUROfusion dosáhli na fúzním zařízení Joint European Torus (JET) u Oxfordu ve Velké Británii nový rekord. Dokázali tam vyrobit pomocí fúzní energie 59 megajoulů, což podle nich ukazuje, jak velký je potenciál této technologie.

Jaký vliv má zdroj informací na jejich důvěryhodnost? Vědci mají mezi lidmi v současné době výrazně větší autoritu než duchovní – a to jak mezi nevěřícími, tak mezi věřícími. Vyplývá to z rozsáhlého mezinárodního výzkumu, který studoval víc než deset tisíc účastníků ve 24 zemích světa.

Mezinárodnímu týmu Forward Search Experiment (FASER) se poprvé v historii podařilo na urychlovači v CERNu detekovat částice, které by mohly být neutriny.

V podzemní laboratoři Bukov na Žďársku provádějí vědci pátým rokem experimenty související s plánovanou stavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu. Více než pět set metrů pod povrchem zkoumají horninu, proudění vody a v různých podmínkách a teplotách i materiály, které by měly být použity při trvalém uložení vyhořelého paliva z jaderných elektráren.

Londýnská galerie 180 Studios ve spolupráci s kurátorskou kanceláří nazvanou SUUM Project představí ve svých prostorách od 13. října expozice dvanácti mezinárodně uznávaných mediálních umělců a sdružení, kteří pracují s nejnovějšími audiovizuálními technologiemi. Společným krédem vybraných umělců je příprava expozic, které stírají hranici mezi fyzickým a virtuálním světem. Návštěvníci mohou experimentální expozice, které jsou tvořeny pomocí algoritmů, umělé inteligence a optických i sluchových iluzí shlédnout do 18. prosince tohoto roku.

Letní pokus vědců a rybářů se solným roztokem na řece Bečvě nebyl podle odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje porušením vodního zákona. Pokusem se zabývá také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která několik dní po havárii loni v září uvedla, že řeku otrávily kyanidy.

Americká kosmická agentura NASA podnikla další zásadní krok pro budoucí let s lidskou posádkou k Marsu. Spustí projekt, při kterém by posádka dobrovolníků měla celý rok žít v simulovaném prostředí marsovské základny.

Američtí a ruští vědci zkoumají dopad šlechtění na vzhled či mozek lišek. Navazují tak na experiment s domestikací těchto zvířat, který zahájili výzkumníci v tehdejším Sovětském svazu. Na nedávno zveřejněné studii se podílejí vědci z několika amerických institucí a z novosibirského genetického institutu, kde s ochočováním lišek před více než šedesáti lety začali.

Tým vědců z Vídeňské univerzity zjistil, že psi jsou schopni poznat, když jim lidé lžou. Nepodaří se jim to ale vždy – vědci popsali, co v tom zvířatům pomáhá a co naopak brání.

Čtveřice potápěčů strávila deset dní pod vodou. V rámci vědeckého experimentu Aquakosmow Space 2021 tak v lomu u Lišova na Českobudějovicku ustanovila nový český rekord v době strávené pod hladinou. Potápěči přebývali ve speciální kabině, takzvaném kesonu.

Dvojice výzkumníků z univerzity v Kentu zjistila, že želvušky jsou schopné přežít nárazy v rychlosti až 825 metrů za sekundu, tedy 2970 kilometrů za hodinu. Otestovali to tím, že nádobky naplněné želvuškami vystřelovali různými rychlostmi do písku.

Schopnost člověka rozlišovat geometrické útvary je možná něco, co ho odlišuje od ostatních primátů, kteří si nejsou schopni tento systém symbolů osvojit. Naznačuje to studie francouzských výzkumníků na poli neurovědy, kteří porovnávali geometrické vnímání u lidí a paviánů.

Kočky, stejně jako lidé, se dají oklamat optickými klamy, naznačuje nový výzkum. Je založený na pokusech, které vznikly v rámci takzvané občanské vědy: majitelé koček v něm experimentovali se svými zvířaty.

Přítomnost dětí vzbuzuje u dospělých více empatie a jsou tak výrazně ochotnější přispět na charitu. Vyplývá to ze závěrů experimentu, které publikoval časopis Social Psychological and Personality Science. Pohlaví ani rodičovství přitom v tomto ohledu nehraje zásadní roli.

Ve Francii skončil vědecký experiment, během nějž strávila skupina 15 dobrovolníků 40 dní v naprosté izolaci v jeskyni Lombrives. Osm mužů a sedm žen pobývalo v podzemí, kde teplota nepřekračuje deset stupňů Celsia a kde panuje absolutní tma. Celou dobu přitom neměli žádný kontakt s vnějším světem.

Vědci z Číny a Spojených států vložili lidské kmenové buňky do embryí primátů a dokázali tak vypěstovat chimérická embrya, která udrželi při životě až 20 dní. Výzkum má navzdory etickým otázkám potenciál poskytnout nové poznatky o vývojové biologii a evoluci. Mohl by také pomoci při vývoji nových modelů lidské biologie i nemocí.

První den mají za sebou nizozemští turisté na řeckém ostrově Rhodos. Jejich pobyt má pomoci bezpečně organizovat v době pandemie hromadné akce. Je totiž součástí speciální série experimentů, která má dovést společnost zpět do běžného života. Pokusy zahrnují třeba i uspořádání fotbalového utkání, koncertu nebo divadelního představení.

Imunoterapie v kombinaci s novými experimentálními léky by mohla pomoct lidem s agresivními nádory mozku. Naznačily to první výsledky studie, které vědci představili na výročním zasedání Americké asociace pro výzkum rakoviny.

Vědci z laboratoře Fermilab poblíž Chicaga se domnívají, že při svých experimentech objevili důkazy existence páté základní fyzikální interakce, neboli síly. Narazili na ně při zkoumání vlastností mionů, tedy částic menších než atomy, které jsou podle fyziků jedním ze základních stavebních kamenů veškeré hmoty ve vesmíru, napsal server BBC.

Tým vědců s českým vedením provedl experimenty, které potvrdily, že těžká voda lidem chutná sladce. Podle odborníků byl ohledně chuti těžké vody dlouholetý vědecký spor. Vedle zapojení lidí ochutnávačů a myší výzkumníci využili i upravené buňky s receptory chuti. Článek o výsledcích experimentu publikoval prestižní časopis Communications Biology. Chemici těžkou vodu využívají při určování chemické struktury metodami nukleární magnetické rezonance či neutronového rozptylu.

Při běžné řeči se sice běžně využívá sluch, ale většině lidí pomáhá i odezírání ze rtů. Od začátku pandemie covidu-19 se ale Česko „zarouškovalo“, což mělo na průběh normální mezilidské komunikace dramatický dopad, zjistil tým vědců z České republiky.

Brněnská společnost SAB Aerospace, která se specializuje na kosmický průmysl, pracuje na vybavení určeném pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Podílí se na projektu Biomission 2019 švýcarského podpůrného centra Evropské kosmické agentury pro astronauty Biotesc. Její zařízení má umožnit zkoumání vývoje imunity, protilátek i recyklace moči.

Mezinárodní vědecký tým dokázal, že když lidé někomu lžou, mají tendenci napodobovat pohyby těla této osoby. Doložil to sérií experimentů na vysokoškolácích, kteří v nich museli lhát. Výsledky zveřejnil odborný žurnál Royal Society Open Science.