Vědci poprvé provedli jadernou fúzi se ziskem energie. Sen o síle Slunce v lidských rukách nabral jasnější obrysy

Nahrávám video

Americké ministerstvo energetiky oznámilo průlom v jaderné energetice. Jedná se sice o výrazný krok vpřed, průmyslové využití jaderné fúze ale bude možné nejdříve za několik desítek let.

Americkým vědcům se poprvé v pondělí 5. prosince 2022 podařilo provést pomocí laserů jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí při reakci spotřebovalo – povedlo se to fyzikům v zařízení Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) v rámci National Ignition Facility.

Při experimentu se podařilo díky 192 laserům dosáhnout jaderné fúze, při které vzniklo 3,15 megajoulu energie, tedy o třetinu více, než kolik se spotřebovalo při provedení fúze samotné. Je to poprvé při tomto druhu jaderné reakce – doposud sice došlo už k desítkám jiných fúzí, ale vždy její zažehnutí spálilo více energie, než vzniklo. Lidstvo tak teoreticky umí spustit reakci, která by mu v budoucnosti mohla dávat energii, jež vzniká stejným způsobem jako v jádru Slunce. Tedy energii čistou a v podstatě neomezenou.

Jaderná fúze se označuje jako „svatý grál“ ve snaze vytvořit bezuhlíkovou energetiku. Na tento zdroj energie velmi sází i americká administrativa prezidenta Joea Bidena, která chce do dalšího výzkumu masivně investovat. Průmyslové využití jaderné fúze však bude podle médií při nejoptimističtějších odhadech možné za desítku, ale možná i několik desítek let.

Komora, kde k fúzi došlo
Zdroj: Lawrence Livermore National Laboratory

„Jedná se o přelomový úspěch pro výzkumníky a zaměstnance National Ignition Facility (NIF), kteří zasvětili svou kariéru tomu, aby se zážeh jaderné fúze stal skutečností, a tento milník nepochybně podnítí další objevy,“ uvedla ministryně energetiky USA Jennifer M. Granholmová.

„Bidenova vláda je odhodlána podporovat naše špičkové vědce – jako je tým v NIF – jejichž práce nám pomůže řešit nejsložitější a nejnaléhavější problémy lidstva, jako je zajištění čisté energie pro boj se změnou klimatu a zachování jaderného odstrašení bez jaderných zkoušek,“ dodala ministryně.

„Teoretické znalosti o jaderné fúzi máme už více než sto let, ale cesta od poznání k praxi může být dlouhá a náročná. Dnešní milník ukazuje, co dokážeme, když budeme vytrvalí,“ řekl hlavní poradce prezidenta pro vědu a technologie a ředitel Úřadu Bílého domu pro vědeckou a technologickou politiku Arati Prabhakar.

Co je fúze

Z fúze pochází veškeré světlo a teplo ze Slunce a dalších hvězd. Umělá fúze by mohla být bezpečným, udržitelným a ekologickým zdrojem energie. Při termonukleární fúzi se při extrémně vysokých teplotách spojují lehké atomy, například vodíku tak, že stvoří jádra těžších prvků jako helium. Při tom se uvolňuje obrovské množství energie. Experimenty s fúzí se provádějí v zařízeních zvaných tokamak.

V 60. letech 20. století skupina průkopnických vědců z LLNL vyslovila hypotézu, že k vyvolání fúze v laboratorních podmínkách jde použít lasery. Pod vedením fyzika Johna Nuckollse, který byl později v letech 1988–1994 ředitelem tohoto zařízení, se z této revoluční myšlenky stala inerciální fúze, která odstartovala více než šedesát let výzkumu a vývoje v oblasti laserů, optiky, diagnostiky, výroby terčů, počítačového modelování a simulací a návrhu experimentů.

Pro realizaci této myšlenky vybudovala LLNL řadu stále výkonnějších laserových systémů, což vedlo k vytvoření NIF, největšího a nejenergetičtějšího laserového systému na světě. NIF – umístěný v LLNL v Livermore v Kalifornii – je velký jako sportovní stadion a využívá výkonné laserové paprsky k vytvoření teplot a tlaků, jaké jsou v jádrech hvězd a obřích planet a uvnitř explodujících jaderných zbraní.

Kdy budeme mít fúzní elektrárny

Vědci, kteří se na jadernou fúzi zaměřují, mluví s nadsázkou o „věčných dvaceti letech“. Už řadu let se totiž slibuje, že jaderná fúze tu bude za dvacet let – ale tento termín se neustále posunuje. K dosažení jednoduché a cenově dostupné fúze pro napájení domácností a podniků je ale stále zapotřebí mnoho pokročilých vědeckých a technologických poznatků. Podle Granholmové současný úspěch tuto hranici pro první komerčně použitelnou fúzi posunul k lepšímu – ze šedesáti let na „snad čtyřicet“.

Lawrence Livermore National Laboratory
Zdroj: Wikiedia Commons

Americké ministerstvo energetiky v současné době znovu zahajuje široce založený, koordinovaný program IFE ve Spojených státech. V kombinaci s investicemi soukromého sektoru je podle něj velký potenciál pro rychlý pokrok směrem ke komercializaci jaderné syntézy.

V Evropě se za mezinárodní spolupráce snaží o fúzi zařízení ITER.

Co zatím chybí

Lasery používané v laboratoři NIF jsou extrémně neefektivní. Experiment vyprodukoval čistou energii v porovnání s tím, co laser dodaly, ale ve skutečnosti spotřebovaly lasery před nabitím mnohem více energie. Experiment uvolnil 3,15 megajoulu – lasery dodaly „jen“ 2,05 MJ energie. Jenže kvůli neefektivitě lasery spotřebovaly na nabití asi 330 MJ, přičemž energie byla uložena v 3840 vysokonapěťových kondenzátorech po dobu 60 sekund, než byla uvolněna ve 400mikrosekundovém výboji.

Další problém spočívá v tom, že současné lasery používané v experimentu mohou v nejlepším případě vystřelit pouze jednou denně. Jenže, aby se staly fúzní energie využitelnými v praxi, budou muset v elektrárnách budoucnosti střílet několikrát za sekundu. Není proto divu, že řada expertů mluví o fúzní energii jako zdroji pro 22. století – v tomto zatím nedává smysl si od ní slibovat nějakou revoluci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 2 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 3 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026
Načítání...