Maďarští vědci zkoumali, jaká psí plemena mají lepší schopnost najít potravu čistě pomocí čichu. Ukázalo se, že příliš velkou roli nehraje to, zda se plemeno řadí mezi stopaře, ovčácké psy, nebo k jiné specializaci. Blýskli se bíglové a border kolie.
V čenichání vynikají i psí „laikové“, ukázala studie
Autoři studie prozkoumali schopnosti více než pěti stovek psů nejrůznějších plemen. Je to sice omezený vzorek, ale přesto větší, než bývá u podobných složitých výzkumů běžné. Za analýzou stojí etologové z Univerzity Eötvöse Loránda v Budapešti.
Zajímala je nejen čistě schopnost psů detekovat pachy, ale chtěli také zjistit, jestli roli nehrají i jiné faktory než jen pouhá genetika daného plemene – například úroveň výcviku a osobnost psa.
Dobrota v květináči
K posouzení čichových schopností psů vědci použili Natural Detection Task, jednoduchý vyhledávací úkol, který sami vyvinuli a mají ho otestovaný v praxi na jiných výzkumech v minulosti, a to konkrétně u vlků. Cílem psů (a předtím vlků) bylo najít dobrotu ukrytou v jednom z květináčů, které stály v řadě vedle sebe.
Výhodou tohoto pokusu bylo, že psi nemuseli absolvovat žádný specializovaný výcvik, vědci jen využili zcela přirozenou motivaci hledat jídlo. Aby to nebylo tak snadné, měl test tři úrovně složitosti, kdy vědci kladli zvířatům do cesty nejrůznější překážky, které jim čenichání znesnadňovaly.
Během testu experimentátor – aniž by sám věděl, kde se skrývá potrava – sledoval, jestli pes spontánně označuje květináč: olizuje ho, pokládá na něj tlapu, šťouchá do něj čumákem nebo do něj packou strká.
„Ukázalo se, že různá plemena měla různou úspěšnost. Ukázalo se ale také, že nepříliš silnou roli mělo, do jaké skupiny plemen daný druh patřil, tedy jestli se jednalo o lovecké, pastevecké, nebo jiné plemeno. To naznačuje, že specifické znaky konkrétních plemen mají větší vliv než charakteristiky skupin plemen,“ přiblížil hlavní autor studie Attila Salamon.
Výsledky překvapily
Zajímavé je, že border kolie, tedy plemeno specializované jako pastevecké, dosáhly lepších výsledků v úspěšnosti najít potravu než zlatý retrívr, maďarský/německý ohař nebo baset, což jsou plemena tradičně vybraná pro lov a čich. Absolutním vítězem v rychlosti (nikoliv úspěšnosti) se stali bíglové, kteří našli ukrytou potravu rychleji než border kolie, baseti, zlatý retrívr, labrador a kokršpaněl.
Bez ohledu na plemeno byli úspěšnější psi s vyšším skóre osobnosti reagující na výcvik. Naopak velmi překvapivý byl výsledek, který ukázal, že psi s pokročilejším výcvikem nebyli úspěšnější a úspěšná pátrání dokončovali pomaleji.
„Odhalili jsme, jaké genetické a environmentální faktory a jejich možné interakce ovlivňují kromě čichových schopností psa jeho úspěšnost i v tak jednoduchém úkolu. Tato studie může pomoci lépe pochopit roli těchto faktorů a potvrzuje, že přirozený detekční úkol je užitečným nástrojem pro výběr mladých nebo nezkušených psů pro pátrací práci,“ uzavřela Márta Gácsiová, která výzkum vedla.
