Psi chápou, co znamenají určitá slova, zjistili vědci, kteří jim ukazovali míče, pantofle, vodítka a další známé předměty, zatímco sledovali jejich mozkovou aktivitu. Nová studie dokazuje, že tito domácí mazlíčci dokáží pochopit víc než jen jednoduché povely, alespoň pokud jde o věci, na kterých jim záleží.
Psi rozumí řeči lépe, než se čekalo. Chápou význam mnoha pojmů i předmětů
„Myslím, že tuto schopnost mají všichni psi,“ řekla Marianna Borosová, která pomáhala s provedením studie na budapešťské Univerzitě Loránda Eötvöse. „To mění naše chápaní evoluce jazyka a toho, co je jedinečně lidské,“ dodala.
Vědce již dlouho fascinuje otázka, zda se psi skutečně mohou naučit význam slov, a shromáždili důkazy, které toto podezření potvrzují. Průzkum z roku 2022 zjistil, že majitelé těchto domácích mazlíčků věří, že jejich chlupatí společníci reagují na patnáct až 215 slov.
Přímější důkaz kognitivní zdatnosti psů přišel už v roce 2011, kdy psychologové z Jižní Karolíny oznámili, že po třech letech intenzivního výcviku se border kolie jménem Chaser naučila názvy více než tisícovky předmětů, včetně osmi stovek látkových hraček, 116 míčků a 26 létajících talířů.
Výzkumy se ale dosud příliš nezabývaly tím, co se děje v psím mozku, když zpracovává slova. Aby to Borosová a její kolegové zjistili, vyzvali osmnáct majitelů psů, aby své mazlíčky přivedli do laboratoře společně s pěti předměty, které zvířata dobře znala. Byly mezi nimi míče, bačkory, létající talíře, gumové hračky, vodítka a další věci.
Slova a předměty
V laboratoři dostali majitelé pokyn, aby vyslovili slova pro tyto předměty a teprve poté ukázali svému psovi buď správnou, nebo jinou věc. Například mohli říct: „Podívej, míček“, ale ukázat létající talíř. Experiment několikrát zopakovali se správnými i chybnými páry.
Během testu vědci sledovali mozkovou aktivitu psů pomocí elektroencefalografie (EEG), přičemž odhalili různé vzorce aktivity, když se předměty shodovaly nebo rozcházely se slovy, která řekl jejich majitel. Největší rozdíl zaznamenali u slov, která psi podle svých páníčků znali nejlépe.
Podobné výkyvy ukázalo EEG i u testů tohoto typu prováděných na lidech. Vědci je interpretují tak, že lidé rozuměli slovu natolik dobře, že si dokázali vytvořit mentální představu, kterou poté potvrdil, nebo vyvrátil následně ukázaný předmět.
Borosová zdůraznila, že netvrdí, že psi rozumí slovům stejně dobře jako lidé. Bude podle ní zapotřebí další práce, aby vědci například pochopili, zda psi dokáží zobecňovat tak, jak se to učí lidé v dětství, a pochopit, že slovo „míč“ nemusí odkazovat na jeden konkrétní balon.
Studie nastolila otázku, proč, pokud psi rozumí určitým podstatným jménům, se to u více z nich neprojevuje. Jednou z možností je, že pes ví, k čemu slovo odkazuje, ale netrápí se tím, že by se podle toho choval. „Můj pes se stará jen o svůj míček. Když mu přinesu jinou hračku, vůbec se o ni nezajímá,“ řekla Borosová.
