Proč psi naklánějí hlavu? Vědci narazili na otázku, nad kterou zatím tápou

Přestože jsou psi nejdéle domestikovaná zvířata a lidstvo po jejich boku strávilo už desítky tisíc let, stále toho i nich spoustu nevíme. Na novou otázku narazili vědci zcela náhodou.

Zná to asi každý majitel psa –⁠ když se jeho zvířecí přítel člověku podívá do očí, nečekaně často nakloní hlavu na stranu. Působí to velmi lidsky, inteligentně a současně přátelsky. Ale proč to psi dělají?

Na tuto otázku nedávno narazil čistě náhodou tým vědců, kteří studovali „superinteligentní“ psy. Jde o výjimečně nadaná zvířata s extrémně dobrou pamětí a schopností rozeznávat lidskou řeč. Zatímco průměrný pes si umí zapamatovat názvy asi dvou hraček, jež je pak schopen na příkaz přinést, tito „štěkající einsteini“ mají paměť násobně lepší.

Ve studii se vědci zaměřili na ty, kteří rozlišovali nejméně deset předmětů, šampion mezi nimi dokonce identifikoval 54 věcí. Všechno to byly border kolie, jež jsou dlouhodobě považované za intelektuální elitu mezi psovitými šelmami.

Autoři studie si během experimentů všimli něčeho divného –⁠ než psi správně aportovali hračku, velmi často těsně předtím nakláněli hlavu na bok. Všech sedm nejnadanějších psů spojovalo právě naklánění hlavy. Když se to vědci pokusili nějak vysvětlit, zjistili, že selhali –⁠ nenašli k tomuto fenoménu žádné vysvětlení ani kvalitní výzkumy. A tak je udělali sami, respektive s tím začali.

„Ten vzorec se opakoval příliš často na to, aby se jednalo o pouhou náhodu,“ tvrdí Andrea Sommese, který studii vedl. Rychlé vyhledávání na internetu přineslo spoustu spekulativních výsledků. Podle některých psi naklánějí hlavu, aby lépe slyšeli, naslouchali určitým slovům nebo tónům nebo lépe viděli za čumák. Sommese našel i jednu studii, která předpokládá, že častěji to dělají psi z útulků, údajně proto, že chápou, jak moc se to lidem líbí.

Čas na pokusy

Vědci zjistili, že když dostali psí géniové za úkol aportovat hračku, nahnuli hlavu ve 43 procentech případů, ale u průměrných psů to bylo jen ve dvou procentech případů. Vědci ale nenašli žádnou souvislost mezi tímto pohybem a úspěšností vybrat správný předmět, popisují ve studii, která vyšla v odborném časopise Animal Cognition.

Dále se ukázalo, že jednotlivá zvířata měla dokonce upřednostňovanou stranu, podobně jako lidé preferují levou nebo pravou ruku. To se shodovalo po celé měsíce záznamů bez ohledu na to, kde stál majitel ve vztahu k psovi. „Pokud byl pes levák, zůstal levákem,“ říká Sommese pro odborný žurnál Science.

Poznamenává, že všechny border kolie ve studii sice poznaly vyslovovaná slova, ale pouze nadaní psi, kteří si správně přiřadili význam jednotlivých slov, nakláněli pravidelně a opakovaně hlavy. To podle něj znamená, že tyto pohyby nejsou jen známkou obeznámenosti s určitými zvuky –⁠ kdyby tomu tak bylo, všichni psi by to dělali se stejnou pravděpodobností. Tým se domnívá, že by to mohlo souviset s takzvaným mentálním zpracováním, mohlo by se tedy jednat o příznak vysokého soustředění u nadaných psů. 

Monique Udellová, která se věnuje výzkumu psího chování dlouhodobě, ale na studii se nepodílela, nikdy předtím neviděla, že by se naklánění hlavy objevilo v podobné studii. Upozorňuje, že tato pozorování jsou předběžná, ale domnívá se, že by mohla otevřít úplně nový směr výzkumu psích schopností. „Dalším krokem je výzkum, ve kterém bychom zjistili, co náklon hlavy skutečně znamená,“ říká Udellová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 14 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...