Proč psi naklánějí hlavu? Vědci narazili na otázku, nad kterou zatím tápou

Přestože jsou psi nejdéle domestikovaná zvířata a lidstvo po jejich boku strávilo už desítky tisíc let, stále toho i nich spoustu nevíme. Na novou otázku narazili vědci zcela náhodou.

Zná to asi každý majitel psa –⁠ když se jeho zvířecí přítel člověku podívá do očí, nečekaně často nakloní hlavu na stranu. Působí to velmi lidsky, inteligentně a současně přátelsky. Ale proč to psi dělají?

Na tuto otázku nedávno narazil čistě náhodou tým vědců, kteří studovali „superinteligentní“ psy. Jde o výjimečně nadaná zvířata s extrémně dobrou pamětí a schopností rozeznávat lidskou řeč. Zatímco průměrný pes si umí zapamatovat názvy asi dvou hraček, jež je pak schopen na příkaz přinést, tito „štěkající einsteini“ mají paměť násobně lepší.

Ve studii se vědci zaměřili na ty, kteří rozlišovali nejméně deset předmětů, šampion mezi nimi dokonce identifikoval 54 věcí. Všechno to byly border kolie, jež jsou dlouhodobě považované za intelektuální elitu mezi psovitými šelmami.

Autoři studie si během experimentů všimli něčeho divného –⁠ než psi správně aportovali hračku, velmi často těsně předtím nakláněli hlavu na bok. Všech sedm nejnadanějších psů spojovalo právě naklánění hlavy. Když se to vědci pokusili nějak vysvětlit, zjistili, že selhali –⁠ nenašli k tomuto fenoménu žádné vysvětlení ani kvalitní výzkumy. A tak je udělali sami, respektive s tím začali.

„Ten vzorec se opakoval příliš často na to, aby se jednalo o pouhou náhodu,“ tvrdí Andrea Sommese, který studii vedl. Rychlé vyhledávání na internetu přineslo spoustu spekulativních výsledků. Podle některých psi naklánějí hlavu, aby lépe slyšeli, naslouchali určitým slovům nebo tónům nebo lépe viděli za čumák. Sommese našel i jednu studii, která předpokládá, že častěji to dělají psi z útulků, údajně proto, že chápou, jak moc se to lidem líbí.

Čas na pokusy

Vědci zjistili, že když dostali psí géniové za úkol aportovat hračku, nahnuli hlavu ve 43 procentech případů, ale u průměrných psů to bylo jen ve dvou procentech případů. Vědci ale nenašli žádnou souvislost mezi tímto pohybem a úspěšností vybrat správný předmět, popisují ve studii, která vyšla v odborném časopise Animal Cognition.

Dále se ukázalo, že jednotlivá zvířata měla dokonce upřednostňovanou stranu, podobně jako lidé preferují levou nebo pravou ruku. To se shodovalo po celé měsíce záznamů bez ohledu na to, kde stál majitel ve vztahu k psovi. „Pokud byl pes levák, zůstal levákem,“ říká Sommese pro odborný žurnál Science.

Poznamenává, že všechny border kolie ve studii sice poznaly vyslovovaná slova, ale pouze nadaní psi, kteří si správně přiřadili význam jednotlivých slov, nakláněli pravidelně a opakovaně hlavy. To podle něj znamená, že tyto pohyby nejsou jen známkou obeznámenosti s určitými zvuky –⁠ kdyby tomu tak bylo, všichni psi by to dělali se stejnou pravděpodobností. Tým se domnívá, že by to mohlo souviset s takzvaným mentálním zpracováním, mohlo by se tedy jednat o příznak vysokého soustředění u nadaných psů. 

Monique Udellová, která se věnuje výzkumu psího chování dlouhodobě, ale na studii se nepodílela, nikdy předtím neviděla, že by se naklánění hlavy objevilo v podobné studii. Upozorňuje, že tato pozorování jsou předběžná, ale domnívá se, že by mohla otevřít úplně nový směr výzkumu psích schopností. „Dalším krokem je výzkum, ve kterém bychom zjistili, co náklon hlavy skutečně znamená,“ říká Udellová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 3 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 5 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 6 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...