Proč psi naklánějí hlavu? Vědci narazili na otázku, nad kterou zatím tápou

Přestože jsou psi nejdéle domestikovaná zvířata a lidstvo po jejich boku strávilo už desítky tisíc let, stále toho i nich spoustu nevíme. Na novou otázku narazili vědci zcela náhodou.

Zná to asi každý majitel psa –⁠ když se jeho zvířecí přítel člověku podívá do očí, nečekaně často nakloní hlavu na stranu. Působí to velmi lidsky, inteligentně a současně přátelsky. Ale proč to psi dělají?

Na tuto otázku nedávno narazil čistě náhodou tým vědců, kteří studovali „superinteligentní“ psy. Jde o výjimečně nadaná zvířata s extrémně dobrou pamětí a schopností rozeznávat lidskou řeč. Zatímco průměrný pes si umí zapamatovat názvy asi dvou hraček, jež je pak schopen na příkaz přinést, tito „štěkající einsteini“ mají paměť násobně lepší.

Ve studii se vědci zaměřili na ty, kteří rozlišovali nejméně deset předmětů, šampion mezi nimi dokonce identifikoval 54 věcí. Všechno to byly border kolie, jež jsou dlouhodobě považované za intelektuální elitu mezi psovitými šelmami.

Autoři studie si během experimentů všimli něčeho divného –⁠ než psi správně aportovali hračku, velmi často těsně předtím nakláněli hlavu na bok. Všech sedm nejnadanějších psů spojovalo právě naklánění hlavy. Když se to vědci pokusili nějak vysvětlit, zjistili, že selhali –⁠ nenašli k tomuto fenoménu žádné vysvětlení ani kvalitní výzkumy. A tak je udělali sami, respektive s tím začali.

„Ten vzorec se opakoval příliš často na to, aby se jednalo o pouhou náhodu,“ tvrdí Andrea Sommese, který studii vedl. Rychlé vyhledávání na internetu přineslo spoustu spekulativních výsledků. Podle některých psi naklánějí hlavu, aby lépe slyšeli, naslouchali určitým slovům nebo tónům nebo lépe viděli za čumák. Sommese našel i jednu studii, která předpokládá, že častěji to dělají psi z útulků, údajně proto, že chápou, jak moc se to lidem líbí.

Čas na pokusy

Vědci zjistili, že když dostali psí géniové za úkol aportovat hračku, nahnuli hlavu ve 43 procentech případů, ale u průměrných psů to bylo jen ve dvou procentech případů. Vědci ale nenašli žádnou souvislost mezi tímto pohybem a úspěšností vybrat správný předmět, popisují ve studii, která vyšla v odborném časopise Animal Cognition.

Dále se ukázalo, že jednotlivá zvířata měla dokonce upřednostňovanou stranu, podobně jako lidé preferují levou nebo pravou ruku. To se shodovalo po celé měsíce záznamů bez ohledu na to, kde stál majitel ve vztahu k psovi. „Pokud byl pes levák, zůstal levákem,“ říká Sommese pro odborný žurnál Science.

Poznamenává, že všechny border kolie ve studii sice poznaly vyslovovaná slova, ale pouze nadaní psi, kteří si správně přiřadili význam jednotlivých slov, nakláněli pravidelně a opakovaně hlavy. To podle něj znamená, že tyto pohyby nejsou jen známkou obeznámenosti s určitými zvuky –⁠ kdyby tomu tak bylo, všichni psi by to dělali se stejnou pravděpodobností. Tým se domnívá, že by to mohlo souviset s takzvaným mentálním zpracováním, mohlo by se tedy jednat o příznak vysokého soustředění u nadaných psů. 

Monique Udellová, která se věnuje výzkumu psího chování dlouhodobě, ale na studii se nepodílela, nikdy předtím neviděla, že by se naklánění hlavy objevilo v podobné studii. Upozorňuje, že tato pozorování jsou předběžná, ale domnívá se, že by mohla otevřít úplně nový směr výzkumu psích schopností. „Dalším krokem je výzkum, ve kterém bychom zjistili, co náklon hlavy skutečně znamená,“ říká Udellová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
před 23 mminutami

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
před 2 hhodinami

Hannibal opravdu táhl přes Alpy se slony, ukazuje poprvé nový nález

O přítomnosti slonů v armádě vojevůdce Hannibala, který chtěl dobýt Řím, chyběl až doposud vědcům fyzický důkaz. Teď ho získali, analýza prokázala nález sloní kosti. Experti ale zažili i menší zklamání.
včera v 09:02

Hadi vydrží bez jídla celé roky. Vědci teď popsali, jak to dělají

Evoluční trik připravil hady o gen, který řídí hlad. Tito plazi tak nemusí cítit nutkavou potřebu, která řídí chování mnoha různých druhů, ukázal nový výzkum.
včera v 07:00

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
7. 2. 2026

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
7. 2. 2026

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026
Načítání...