Někteří psi si po pár pokusech dokáží zapamatovat jméno hračky, tvrdí vědci

I starého psa je možné naučit novým kouskům, naznačila studie, kterou publikoval časopis Scientific Reports. Vědci zjistili, že oblíbení zvířecí mazlíčci jsou schopni si zapamatovat jméno nové hračky po pouhých několika pokusech. Při experimentu přitom obstál i psí senior.

Zatímco u malých dětí je známé, že si dokážou zapamatovat názvy nových předmětů velmi rychle, u zvířat vědci tuto schopnost považují za vzácnou. Současné studie ale ukazují, že ji mají i někteří psi.

Například maďarští vědci se nyní zaměřili na to, za jak dlouho si zástupci těchto zvířecích mazlíčků osvojí jména nových hraček.

Whisky a Vicky Nina

V rámci studie Claudia Fugazzová z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti se svými kolegy cvičila dva psy. Jednalo se o čtyřletou border kolii Whisky a devítiletého jorkšírského teriéra Vicky Ninu. Jejich páníčci tvrdili, že oběma fenkám se skvěle daří si zapamatovávat různé názvy.

Na začátku experimentu měly obě psí účastnice k dispozici sedm známých hraček a jednu novou. Nejprve od svých majitelů dostaly pokyn, aby podle jména přinesly známou hračku. Poté si hrály s tou novou, jejíž jméno mezitím páníček nahlas vyslovoval. Oba tyto úkoly pak účastníci zopakovali. Tentokrát však se dvěma novými hračkami. Jména neznámých předmětů přitom během obou cvičení zazněla jen čtyřikrát.

Vyloučení známých předmětů

V části experimentu s pouze jednou novou hračkou obě feny uspěly a ve většině případů ji dokázaly od těch známých rozlišit. Dva nové předměty se však za tak krátkou dobu od sebe rozpoznat nenaučily. Podle Fugazzové to znamená, že v počátečním cvičení psi zvolili správnou hračku vyloučením těch předmětů, jejichž jméno znali již dříve.

Když však jméno neznámého předmětu páníčci opakovali během hry, fenky ve většině případů zvolily mezi dvěma novými ten správný. Zatímco mladší Whisky úkol zvládla v 17 z 24 pokusech, starší Vicky Nina v 15 z 20. Jejich úspěch však postupem času klesal.

„Je to podobné, jako když se děti učí slova. Nevíme ale, zda je mechanismus v mozku stejný,“ poznamenala Fugazzová. Dodala, že toto „nadání“ mají pouze někteří psi. Dalších dvacet psů, které vědci zahrnuli do experimentu, podobné schopnosti nevykazovalo.

Sarah-Jayne Blakemoreová z University College London, která se studie neúčastnila, její závěry přivítala. „Zjištění zpochybňují předpoklad, že schopnost spojit slova s konkrétními předměty je pro člověka jedinečná,“ uvedla pro Guardian.

Poznamenala ale, že některé otázky zůstávají v tomto ohledu nezodpovězené. Mezi ně patří například to, proč někteří psi si dokážou jména věcí zapamatovat, zatímco jiní nikoliv. Nejasné také je, na jak dlouho si tito zvířecí mazlíčci nové názvy zapamatují, či jestli tuto schopnost ovládají pouze některé rasy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 11 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 15 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 16 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 17 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...