ITER se zpozdí a má se prodražit o 126 miliard korun

Spuštění experimentálního reaktoru ITER se opozdí o osm let a prodraží o pět miliard eur (téměř 126 miliard korun), oznámil ředitel projektu Pietro Barabaschi. Zvýšení rozpočtu musí ještě schválit správní rada, která už souhlasila s revidovaným harmonogramem. Nový reaktor by měl otevřít cestu k využití jaderné fúze v energetice.

Stavba Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) probíhá na jihu Francie, v obci Saint-Paul-lès-Durance. Projekt má sedm členů, kterými jsou Evropská unie, Spojené státy, Rusko, Indie, Čína, Japonsko a Jižní Korea. Výstavba zařízení zaznamenala významné problémy v roce 2022, což se promítlo do harmonogramu i do nákladů.

„Máme sice zpoždění, ale věříme, že děláme, co je dobré, abychom dosáhli konečného cíle,“ uvedl Barabaschi, který už delší dobu varoval, že se tento velký a náročný projekt ještě více prodraží a současně zpozdí. Podle nového harmonogramu by ITER měl dosáhnout prvních výsledků, což je výroba plazmatu, v roce 2033. Původně se počítalo s rokem 2025.

Spousta poprvé

Náklady na projekt se podle Barabaschiho zvýší o pět miliard eur, celkové náklady se odhadují na dvacet až čtyřicet miliard eur (504 miliard až 1,1 bilionu korun). Barabaschi novinářům řekl, že náklady je těžké přesně vyčíslit, protože členské země projektu často přímo dodávají své komponenty a služby.

Projekt se prodražuje zejména proto, že většina technologií se pro něj vyrábí poprvé – jsou tedy současně unikátní a často i rozměrné – jako například před několika dny nainstalované magnety nebo obří chladicí zařízení.

ITER je součástí snah využít pro výrobu elektrické energie jadernou fúzi. Barabaschi dnes ale varoval, že by státy neměly počítat s jadernou fúzí pro řešení klimatických problémů. „Je nutné najít alternativní zdroje (energie), a v jistý moment fúze sehraje důležitou roli,“ zdůraznil. Podle některých odhadů se nepodaří využít jadernou fúzi v energetice před rokem 2050.

Tento reaktor ani nemá za cíl vyrábět energii pro komerční použití, jeho cílem je „pouze“ otestovat, že vůbec tento koncept může fungovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...