ITER se zpozdí a má se prodražit o 126 miliard korun

Spuštění experimentálního reaktoru ITER se opozdí o osm let a prodraží o pět miliard eur (téměř 126 miliard korun), oznámil ředitel projektu Pietro Barabaschi. Zvýšení rozpočtu musí ještě schválit správní rada, která už souhlasila s revidovaným harmonogramem. Nový reaktor by měl otevřít cestu k využití jaderné fúze v energetice.

Stavba Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) probíhá na jihu Francie, v obci Saint-Paul-lès-Durance. Projekt má sedm členů, kterými jsou Evropská unie, Spojené státy, Rusko, Indie, Čína, Japonsko a Jižní Korea. Výstavba zařízení zaznamenala významné problémy v roce 2022, což se promítlo do harmonogramu i do nákladů.

„Máme sice zpoždění, ale věříme, že děláme, co je dobré, abychom dosáhli konečného cíle,“ uvedl Barabaschi, který už delší dobu varoval, že se tento velký a náročný projekt ještě více prodraží a současně zpozdí. Podle nového harmonogramu by ITER měl dosáhnout prvních výsledků, což je výroba plazmatu, v roce 2033. Původně se počítalo s rokem 2025.

Spousta poprvé

Náklady na projekt se podle Barabaschiho zvýší o pět miliard eur, celkové náklady se odhadují na dvacet až čtyřicet miliard eur (504 miliard až 1,1 bilionu korun). Barabaschi novinářům řekl, že náklady je těžké přesně vyčíslit, protože členské země projektu často přímo dodávají své komponenty a služby.

Projekt se prodražuje zejména proto, že většina technologií se pro něj vyrábí poprvé – jsou tedy současně unikátní a často i rozměrné – jako například před několika dny nainstalované magnety nebo obří chladicí zařízení.

ITER je součástí snah využít pro výrobu elektrické energie jadernou fúzi. Barabaschi dnes ale varoval, že by státy neměly počítat s jadernou fúzí pro řešení klimatických problémů. „Je nutné najít alternativní zdroje (energie), a v jistý moment fúze sehraje důležitou roli,“ zdůraznil. Podle některých odhadů se nepodaří využít jadernou fúzi v energetice před rokem 2050.

Tento reaktor ani nemá za cíl vyrábět energii pro komerční použití, jeho cílem je „pouze“ otestovat, že vůbec tento koncept může fungovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 33 mminutami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 3 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 4 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 22 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...