ITER se zpozdí a má se prodražit o 126 miliard korun

Spuštění experimentálního reaktoru ITER se opozdí o osm let a prodraží o pět miliard eur (téměř 126 miliard korun), oznámil ředitel projektu Pietro Barabaschi. Zvýšení rozpočtu musí ještě schválit správní rada, která už souhlasila s revidovaným harmonogramem. Nový reaktor by měl otevřít cestu k využití jaderné fúze v energetice.

Stavba Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) probíhá na jihu Francie, v obci Saint-Paul-lès-Durance. Projekt má sedm členů, kterými jsou Evropská unie, Spojené státy, Rusko, Indie, Čína, Japonsko a Jižní Korea. Výstavba zařízení zaznamenala významné problémy v roce 2022, což se promítlo do harmonogramu i do nákladů.

„Máme sice zpoždění, ale věříme, že děláme, co je dobré, abychom dosáhli konečného cíle,“ uvedl Barabaschi, který už delší dobu varoval, že se tento velký a náročný projekt ještě více prodraží a současně zpozdí. Podle nového harmonogramu by ITER měl dosáhnout prvních výsledků, což je výroba plazmatu, v roce 2033. Původně se počítalo s rokem 2025.

Spousta poprvé

Náklady na projekt se podle Barabaschiho zvýší o pět miliard eur, celkové náklady se odhadují na dvacet až čtyřicet miliard eur (504 miliard až 1,1 bilionu korun). Barabaschi novinářům řekl, že náklady je těžké přesně vyčíslit, protože členské země projektu často přímo dodávají své komponenty a služby.

Projekt se prodražuje zejména proto, že většina technologií se pro něj vyrábí poprvé – jsou tedy současně unikátní a často i rozměrné – jako například před několika dny nainstalované magnety nebo obří chladicí zařízení.

ITER je součástí snah využít pro výrobu elektrické energie jadernou fúzi. Barabaschi dnes ale varoval, že by státy neměly počítat s jadernou fúzí pro řešení klimatických problémů. „Je nutné najít alternativní zdroje (energie), a v jistý moment fúze sehraje důležitou roli,“ zdůraznil. Podle některých odhadů se nepodaří využít jadernou fúzi v energetice před rokem 2050.

Tento reaktor ani nemá za cíl vyrábět energii pro komerční použití, jeho cílem je „pouze“ otestovat, že vůbec tento koncept může fungovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.