ITER se zpozdí a má se prodražit o 126 miliard korun

Spuštění experimentálního reaktoru ITER se opozdí o osm let a prodraží o pět miliard eur (téměř 126 miliard korun), oznámil ředitel projektu Pietro Barabaschi. Zvýšení rozpočtu musí ještě schválit správní rada, která už souhlasila s revidovaným harmonogramem. Nový reaktor by měl otevřít cestu k využití jaderné fúze v energetice.

Stavba Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) probíhá na jihu Francie, v obci Saint-Paul-lès-Durance. Projekt má sedm členů, kterými jsou Evropská unie, Spojené státy, Rusko, Indie, Čína, Japonsko a Jižní Korea. Výstavba zařízení zaznamenala významné problémy v roce 2022, což se promítlo do harmonogramu i do nákladů.

„Máme sice zpoždění, ale věříme, že děláme, co je dobré, abychom dosáhli konečného cíle,“ uvedl Barabaschi, který už delší dobu varoval, že se tento velký a náročný projekt ještě více prodraží a současně zpozdí. Podle nového harmonogramu by ITER měl dosáhnout prvních výsledků, což je výroba plazmatu, v roce 2033. Původně se počítalo s rokem 2025.

Spousta poprvé

Náklady na projekt se podle Barabaschiho zvýší o pět miliard eur, celkové náklady se odhadují na dvacet až čtyřicet miliard eur (504 miliard až 1,1 bilionu korun). Barabaschi novinářům řekl, že náklady je těžké přesně vyčíslit, protože členské země projektu často přímo dodávají své komponenty a služby.

Projekt se prodražuje zejména proto, že většina technologií se pro něj vyrábí poprvé – jsou tedy současně unikátní a často i rozměrné – jako například před několika dny nainstalované magnety nebo obří chladicí zařízení.

ITER je součástí snah využít pro výrobu elektrické energie jadernou fúzi. Barabaschi dnes ale varoval, že by státy neměly počítat s jadernou fúzí pro řešení klimatických problémů. „Je nutné najít alternativní zdroje (energie), a v jistý moment fúze sehraje důležitou roli,“ zdůraznil. Podle některých odhadů se nepodaří využít jadernou fúzi v energetice před rokem 2050.

Tento reaktor ani nemá za cíl vyrábět energii pro komerční použití, jeho cílem je „pouze“ otestovat, že vůbec tento koncept může fungovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
včera v 13:17

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
včera v 10:49

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026
Načítání...