Americké zařízení HAARP vypálilo silný puls na asteroid. Cílem je lepší obrana planety Země

Výkonný vysílač na americké Aljašce vyslal 27. prosince do vesmíru rádiové signály, které se mají odrazit od asteroidu. Vědci se tak chtějí tímto způsobem podívat, co se skrývá v jeho nitru.

Asteroid 2010 XC15 má podle odhadů průměr asi pět set metrů a prolétá kolem Země asi dvakrát dál, než se nachází Měsíc. Výsledky experimentu by mohly pomoci při obraně Země před většími asteroidy, které by mohly způsobit značné škody.

„V příštích několika týdnech budeme data analyzovat a doufáme, že výsledky zveřejníme v následujících měsících,“ uvedl Mark Haynes, který projekt vede. „Tento experiment byl prvním pokusem o pozorování asteroidů na tak nízkých frekvencích. Ukazuje to význam zařízení HAARP jako potenciálního budoucího výzkumného nástroje pro studium blízkozemních objektů,“ řekl.

HAARP a asteroidy

Zařízení známé pod zkratkou HAARP (neboli High Frequency Active Auroral Research Program, česky Vysokofrekvenční aktivní aurorální výzkum) je soustava speciálních antén, které na Aljašce od devadesátých let dvacátého století zkoumaly ionosféru.

Poté, co byl projekt pod patronací amerického letectva ukončen, převzala nad objektem kontrolu Aljašská univerzita ve Fairbanksu, jež ho provozuje dodnes. HAARP má totiž celou řadu velmi užitečných vlastností.

Existuje několik programů pro rychlou detekci asteroidů, určení jejich dráhy a tvaru a zobrazení jejich povrchu, a to buď pomocí optických teleskopů, nebo planetárního radaru Deep Space Network, sítě velkých a vysoce citlivých rádiových antén NASA v Kalifornii, Španělsku a Austrálii.

Tyto radarové programy ale neposkytují informace o nitru planetek. Používají signály krátkých vlnových délek, které se odrážejí od povrchu a poskytují kvalitní vnější snímky, ale nepronikají do objektu. Rádiové signály dlouhých vlnových délek ovšem mohou odhalit vnitřek objektů.

Hrozba z kosmu

Očekává se, že analýza dat potrvá několik týdnů. Úterní experiment posloužil také jako zkouška pro prozkoumání asteroidu většího, který by byl větší než ten úterní. Asteroid Apophis, objevený v roce 2004, se k Zemi nejvíce přiblíží 13. dubna 2029. Dostane se k Zemi blíže než mnoho geostacionárních družic obíhajících kolem planety.

Původně se předpokládalo, že Apophis, jehož průměr NASA odhaduje na zhruba 1100 metrů, bude pro Zemi představovat riziko v roce 2068, ale od té doby vědci jeho dráhu lépe odhadli a nyní pro planetu nepředstavuje riziko nejméně po dobu jednoho století. Přesto o něm vědci chtějí vědět víc – čím více času by lidstvo mělo na přípravu, tím lépe by mohlo na případnou hrozbu srážky reagovat.

  • Zařízení HAARP je spojené s celou řadou konspiračních teorií. Ty bez důkazů tvrdí, že jeho cílem je ovlivňování počasí, zahřívání magnetosféry, nebo dokonce vyvolávání zemětřesení.

Úterní test následoval po lednových a říjnových testech, při nichž vědci v rámci příprav na experiment odrazili signály od Měsíce.

Haynes uvedl, že pochopení složení vnitřku asteroidu, zejména asteroidu dostatečně velkého na to, aby způsobil na Zemi velké škody, může zvýšit šance na účinnou obranu. Znalost rozložení hmoty uvnitř nebezpečného asteroidu by mohla vědcům pomoci zaměřit zařízení určená k odklonění asteroidu od Země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 10 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 12 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 15 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...