Vyšší koncentrace oxidu uhličitého připraví rostliny o fosfor, úroda bude menší

Fosfor je nezbytným prvkem pro metabolismus a růst rostlin. Právě proto jsou klíčovým hnojivem fosfáty, jež jsou základem moderního zemědělství. Nová studie teď varuje, že pokud se zvýší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, nemuselo by se do půdy uvolnit dost fosforu. Nedostatek této důležité živiny by pak mohl vést ke snížení výnosů plodin, zejména v chudších zemích.

„Náš výzkum naznačuje, že snížení výnosů rýže by mohlo být obzvláště silné v zemích s nízkými příjmy. Naznačují to scénáře budoucího vývoje oxidu uhličitého, podle nichž se do půdy v budoucnu nedostane dost fosforu. Země, které to nebudou schopné kompenzovat dodatečným hnojením fosfáty, se dostanou do velkých problémů,“ uvedl spoluautor studie Dengjun Wang z Auburnské univerzity. Výzkum vyšel v časopise Nature Geoscience.

Wangova práce se zaměřila na zkoumání a měření koncentrace fosforu v dlouhodobých experimentech. „Zkoumali jsme koncentrace fosforu ze dvou dlouhodobých (15 a 9 let) experimentů s rýží v podmínkách, kdy byl vzduch obohacený oxidem uhličitým,“ upřesnil.

„V prvních letech pokusů jsme nepozorovali žádné změny, ale na konci se množství dostupného fosforu v půdě snížilo o více než dvacet procent,“ upozornil Wang.

Získaná data byla podle něj cenná a velmi přesvědčivá, protože tak dlouhé pokusy se provádějí jen zcela výjimečně.

„Naše výsledky naznačují, že při dlouhodobě vyšší koncentraci CO2 bude rostlinám chybět fosfor. Ke kompenzaci nebude stačit ani zvýšené množství dostupného fosforu, který by mohly získat díky lidské činnosti,“ uvedl Wang. „To pro nás nemusí být dobré znamení vzhledem k předpokládanému globálnímu oteplování a tedy zvýšené úrovni CO2 v atmosféře.“

Autoři dodávají, že na druhou stranu bude mít tento efekt vliv i pozitivní – zejména na místa, kde je fosforu v půdě kvůli hnojení až příliš. Zamezí to tak kontaminaci okolí těmito zdroji, které mohou například při odtečení do jezer způsobovat abnormální růst sinic. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 14 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 17 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 20 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.