Vyšší koncentrace oxidu uhličitého připraví rostliny o fosfor, úroda bude menší

Fosfor je nezbytným prvkem pro metabolismus a růst rostlin. Právě proto jsou klíčovým hnojivem fosfáty, jež jsou základem moderního zemědělství. Nová studie teď varuje, že pokud se zvýší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, nemuselo by se do půdy uvolnit dost fosforu. Nedostatek této důležité živiny by pak mohl vést ke snížení výnosů plodin, zejména v chudších zemích.

„Náš výzkum naznačuje, že snížení výnosů rýže by mohlo být obzvláště silné v zemích s nízkými příjmy. Naznačují to scénáře budoucího vývoje oxidu uhličitého, podle nichž se do půdy v budoucnu nedostane dost fosforu. Země, které to nebudou schopné kompenzovat dodatečným hnojením fosfáty, se dostanou do velkých problémů,“ uvedl spoluautor studie Dengjun Wang z Auburnské univerzity. Výzkum vyšel v časopise Nature Geoscience.

Wangova práce se zaměřila na zkoumání a měření koncentrace fosforu v dlouhodobých experimentech. „Zkoumali jsme koncentrace fosforu ze dvou dlouhodobých (15 a 9 let) experimentů s rýží v podmínkách, kdy byl vzduch obohacený oxidem uhličitým,“ upřesnil.

„V prvních letech pokusů jsme nepozorovali žádné změny, ale na konci se množství dostupného fosforu v půdě snížilo o více než dvacet procent,“ upozornil Wang.

Získaná data byla podle něj cenná a velmi přesvědčivá, protože tak dlouhé pokusy se provádějí jen zcela výjimečně.

„Naše výsledky naznačují, že při dlouhodobě vyšší koncentraci CO2 bude rostlinám chybět fosfor. Ke kompenzaci nebude stačit ani zvýšené množství dostupného fosforu, který by mohly získat díky lidské činnosti,“ uvedl Wang. „To pro nás nemusí být dobré znamení vzhledem k předpokládanému globálnímu oteplování a tedy zvýšené úrovni CO2 v atmosféře.“

Autoři dodávají, že na druhou stranu bude mít tento efekt vliv i pozitivní – zejména na místa, kde je fosforu v půdě kvůli hnojení až příliš. Zamezí to tak kontaminaci okolí těmito zdroji, které mohou například při odtečení do jezer způsobovat abnormální růst sinic. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 2 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 5 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 7 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 7 hhodinami
Načítání...