Vyšší koncentrace oxidu uhličitého připraví rostliny o fosfor, úroda bude menší

Fosfor je nezbytným prvkem pro metabolismus a růst rostlin. Právě proto jsou klíčovým hnojivem fosfáty, jež jsou základem moderního zemědělství. Nová studie teď varuje, že pokud se zvýší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, nemuselo by se do půdy uvolnit dost fosforu. Nedostatek této důležité živiny by pak mohl vést ke snížení výnosů plodin, zejména v chudších zemích.

„Náš výzkum naznačuje, že snížení výnosů rýže by mohlo být obzvláště silné v zemích s nízkými příjmy. Naznačují to scénáře budoucího vývoje oxidu uhličitého, podle nichž se do půdy v budoucnu nedostane dost fosforu. Země, které to nebudou schopné kompenzovat dodatečným hnojením fosfáty, se dostanou do velkých problémů,“ uvedl spoluautor studie Dengjun Wang z Auburnské univerzity. Výzkum vyšel v časopise Nature Geoscience.

Wangova práce se zaměřila na zkoumání a měření koncentrace fosforu v dlouhodobých experimentech. „Zkoumali jsme koncentrace fosforu ze dvou dlouhodobých (15 a 9 let) experimentů s rýží v podmínkách, kdy byl vzduch obohacený oxidem uhličitým,“ upřesnil.

„V prvních letech pokusů jsme nepozorovali žádné změny, ale na konci se množství dostupného fosforu v půdě snížilo o více než dvacet procent,“ upozornil Wang.

Získaná data byla podle něj cenná a velmi přesvědčivá, protože tak dlouhé pokusy se provádějí jen zcela výjimečně.

„Naše výsledky naznačují, že při dlouhodobě vyšší koncentraci CO2 bude rostlinám chybět fosfor. Ke kompenzaci nebude stačit ani zvýšené množství dostupného fosforu, který by mohly získat díky lidské činnosti,“ uvedl Wang. „To pro nás nemusí být dobré znamení vzhledem k předpokládanému globálnímu oteplování a tedy zvýšené úrovni CO2 v atmosféře.“

Autoři dodávají, že na druhou stranu bude mít tento efekt vliv i pozitivní – zejména na místa, kde je fosforu v půdě kvůli hnojení až příliš. Zamezí to tak kontaminaci okolí těmito zdroji, které mohou například při odtečení do jezer způsobovat abnormální růst sinic. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...