Experiment strana 3 z 5

Cestování červími dírami je jedním ze základních pilířů sci-fi příběhů. Zkratka prostorem, která propojuje dvě místa na opačném konci vesmíru, je snadnou cestou, jak čtenářům a divákům nabídnout velkolepou podívanou na nejvzdálenější galaxie, mlhoviny nebo planety. Mezinárodní vědecký tým teď oznámil, že dokázal tento jev vymodelovat v pokročilém kvantovém počítači.

Výběr pilota Aleše Svobody do týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) je pro Česko velký úspěch, uvedl ředitel odboru kosmických technologií a družicových systémů ministerstva dopravy Václav Kobera. I přesto, že je Svoboda „jen“ v týmu náhradníků, mohl by se podle něj brzy uplatnit v pomoci při vědeckých experimentech dalších členských států agentury.

Desetiletý experiment má ukázat, jak bezpečně skladovat vyhořelé radioaktivní palivo. Jako těsnící materiál slouží vědcům bentonit. Je to tatáž látka, která se pod názvem kočkolit používá jako stelivo pro tato zvířata. Její vlastnosti a odolnost výzkumníci studují nedaleko slapské přehrady.

Vědci z Trinity College v Dublinu se na základě svého výzkumu domnívají, že by lidské mozky mohly využívat kvantové výpočty. Jejich objev je sice zatím vysoce spekulativní, ale ukazuje, jak málo toho zatím ještě víme o fungování mysli.

Sonda DART americké vesmírné agentury NASA trefila v noci na úterý podle plánu měsíc planetky Didymos. Tento asteroid žádné nebezpečí pro Zemi nepředstavoval, šlo jen o experiment. Zda a jak se podařilo změnit jeho trajektorii, zjistí ale NASA až za několik dnů nebo týdnů. S analýzou některých dat získaných po nárazu sondy DART pomohou i vědci z Česka.

Japonští a američtí fyzici ochladili atomy na teplotu, která je asi třimiliardkrát chladnější než mezihvězdný prostor. Věří, že tím otevřeli cestu do úplně nové části kvantové fyziky. Pokus by mohl v budoucnu vést k vytváření nových materiálů s předem definovanými vlastnostmi.

Čínští vědci dokázali propojit dva kvantové počítače pomocí takzvaného propletení částic. Využili složitý fyzikální jev, aby dokázali teleportovat informaci z jednoho do druhého.

V bývalém zlatém dole v USA zhruba 1,6 kilometru pod zemí v titanové nádrži plné zkapalněného vzácného plynu zahájili vědci pátrání po něčem, co doposud nebylo možné nalézt: temné hmotě, informuje AP.

Za týden začínají prázdniny, což je ideální doba na vědecké pokusy – třeba s dětmi, které se zrovna nudí mezi táborem a dovolenou u babičky. Vědecká redakce ČT24 připravila několik experimentů, které ukazují zajímavé fyzikální nebo chemické jevy, dají se provést i doma a nejsou nebezpečné. Přesto u nich platí, že by je děti neměly provádět samy, ale vždy jen s pomocí dospělého.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v sobotu po menších problémech přistála loď společnosti SpaceX Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou, která na orbitálním komplexu stráví osm dnů. Let, který organizuje společnost Axiom Space a který má podporu americké vesmírné agentury NASA, je první plně soukromou výpravou na ISS. Přiblížení a přistání lodi vysílala NASA na svém webu v přímém přenosu.

Stovky vědců spolupracovaly na přesném změření hmotnosti bosonu W, elementární částice zodpovědné za slabou jadernou sílu. Fyzici teď výsledky zveřejnili – a ke svému překvapení zjistili, že boson je hmotnější, než předpovídá Standardní model částicové fyziky. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Science.

Skupina expertů na umělé inteligence se pokusila přeprogramovat jeden takový nástroj, aby místo léků vytvářel potenciální bojové látky. Program uspěl podle autorů experimentu až příliš dobře.

Vědci a inženýři konsorcia EUROfusion dosáhli na fúzním zařízení Joint European Torus (JET) u Oxfordu ve Velké Británii nový rekord. Dokázali tam vyrobit pomocí fúzní energie 59 megajoulů, což podle nich ukazuje, jak velký je potenciál této technologie.

Jaký vliv má zdroj informací na jejich důvěryhodnost? Vědci mají mezi lidmi v současné době výrazně větší autoritu než duchovní – a to jak mezi nevěřícími, tak mezi věřícími. Vyplývá to z rozsáhlého mezinárodního výzkumu, který studoval víc než deset tisíc účastníků ve 24 zemích světa.

Mezinárodnímu týmu Forward Search Experiment (FASER) se poprvé v historii podařilo na urychlovači v CERNu detekovat částice, které by mohly být neutriny.

V podzemní laboratoři Bukov na Žďársku provádějí vědci pátým rokem experimenty související s plánovanou stavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu. Více než pět set metrů pod povrchem zkoumají horninu, proudění vody a v různých podmínkách a teplotách i materiály, které by měly být použity při trvalém uložení vyhořelého paliva z jaderných elektráren.

Londýnská galerie 180 Studios ve spolupráci s kurátorskou kanceláří nazvanou SUUM Project představí ve svých prostorách od 13. října expozice dvanácti mezinárodně uznávaných mediálních umělců a sdružení, kteří pracují s nejnovějšími audiovizuálními technologiemi. Společným krédem vybraných umělců je příprava expozic, které stírají hranici mezi fyzickým a virtuálním světem. Návštěvníci mohou experimentální expozice, které jsou tvořeny pomocí algoritmů, umělé inteligence a optických i sluchových iluzí shlédnout do 18. prosince tohoto roku.

Letní pokus vědců a rybářů se solným roztokem na řece Bečvě nebyl podle odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje porušením vodního zákona. Pokusem se zabývá také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která několik dní po havárii loni v září uvedla, že řeku otrávily kyanidy.

Americká kosmická agentura NASA podnikla další zásadní krok pro budoucí let s lidskou posádkou k Marsu. Spustí projekt, při kterém by posádka dobrovolníků měla celý rok žít v simulovaném prostředí marsovské základny.

Američtí a ruští vědci zkoumají dopad šlechtění na vzhled či mozek lišek. Navazují tak na experiment s domestikací těchto zvířat, který zahájili výzkumníci v tehdejším Sovětském svazu. Na nedávno zveřejněné studii se podílejí vědci z několika amerických institucí a z novosibirského genetického institutu, kde s ochočováním lišek před více než šedesáti lety začali.

Tým vědců z Vídeňské univerzity zjistil, že psi jsou schopni poznat, když jim lidé lžou. Nepodaří se jim to ale vždy – vědci popsali, co v tom zvířatům pomáhá a co naopak brání.

Čtveřice potápěčů strávila deset dní pod vodou. V rámci vědeckého experimentu Aquakosmow Space 2021 tak v lomu u Lišova na Českobudějovicku ustanovila nový český rekord v době strávené pod hladinou. Potápěči přebývali ve speciální kabině, takzvaném kesonu.

Dvojice výzkumníků z univerzity v Kentu zjistila, že želvušky jsou schopné přežít nárazy v rychlosti až 825 metrů za sekundu, tedy 2970 kilometrů za hodinu. Otestovali to tím, že nádobky naplněné želvuškami vystřelovali různými rychlostmi do písku.

Schopnost člověka rozlišovat geometrické útvary je možná něco, co ho odlišuje od ostatních primátů, kteří si nejsou schopni tento systém symbolů osvojit. Naznačuje to studie francouzských výzkumníků na poli neurovědy, kteří porovnávali geometrické vnímání u lidí a paviánů.