Psi umí poznat, když lidé lžou. Jsou v tom úspěšnější než malé děti

Tým vědců z Vídeňské univerzity zjistil, že psi jsou schopni poznat, když jim lidé lžou. Nepodaří se jim to ale vždy – vědci popsali, co v tom zvířatům pomáhá a co naopak brání.

V článku, který vyšel v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B, vědci popsali experimenty, jež provedli se stovkami psů, i to, co se dozvěděli o jejich schopnosti odhalit podvody a lži u neznámých lidí.

Psychologové dobře ví, že dospělí pravidelně hodnotí duševní stav ostatních. Lidé na základě různých vodítek určují například jejich důvěryhodnost nebo pravdomluvnost – a podle toho pak mění své chování. V nové studii vědce zajímalo, jestli by stejně nemohli postupovat i psi. Aby to zjistili, provedli jednoduché experimenty s 260 psími „dobrovolníky“ různých plemen.

Při pokusech dostali psi instrukce, aby se řídili pokyny neznámého člověka. Ten jim pak radil, ve které ze dvou krabic je ukrytá dobrota. Když se touto radou řídili, pamlsek dostali. Pak ale vědci pravidla hry změnili – nechali psy, aby sledovali, jak jiný neznámý člověk přesouvá pamlsek z jedné misky do druhé, zatímco druhý neznámý člověk je pozoroval. V ostatních případech druhý člověk při výměně chyběl. Poté výzkumníci provedli stejné pokusy se psy a druhým člověkem při záměně, aby zjistili, jestli se zvířata budou radami řídit i nadále.

Chytřejší než malé děti

Výzkumníci zjistili, že psi ignorovali lidské rady, pokud radící člověk nebyl přítomen při výměně misek. Dokázali pochopit, že tato osoba neví, ve které z misek je odměna. Důležitější ale bylo, že přibližně polovina psů ignorovala rady člověka, když z pozorování věděli, že tento člověk jim ukazuje na špatnou misku – což svědčí o tom, že psi věděli, že jim dotyčný lže.

Autoři poznamenali, že stejné experimenty prováděli již dříve vědci s dětmi mladšími pěti let, makaky a šimpanzi. Při těchto pokusech se děti a ostatní zvířata mnohem častěji než psi řídili radami zjevného lháře než tím, co věděli, že je pravda. To podle expertů svědčí o tom, že psi méně důvěřovali neznámému člověku, který jim radil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.
před 6 hhodinami

Íránský jaderný program spustily západní země. Hrozbou se stal až s ajatolláhy

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.
před 8 hhodinami

Tři klíčové grafiky o demografii Íránu ukazují mladou a rozdělenou zemi

Útok Spojených států a Izraele na Írán souvisí s dynamickými změnami, které v této zemi probíhají. Velká data ukazují, jak velkou roli tato země hraje na Blízkém východě.
před 12 hhodinami

Analýza genomu přiblížila sexuální vztahy moderních lidí a neandertálců

Nová analýza genomu dvou skupin pravěkých lidí poprvé ukázala, jak vypadaly sexuální vztahy pravěkých lidí a neandertálců. Pro Českou televizi to popsal americký genetik Alexander Platt, který nový výzkum vedl: „Objevili jsme vzorec naznačující pohlavní nerovnováhu: genový tok probíhal převážně mezi neandertálskými muži a anatomicky moderními lidskými ženami.“ Zjednodušeně – neandertálští muži souložili častěji s moderními ženami než moderní muži s neandertálkami.
před 13 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Pompejské zdi odhalují dosud nerozluštitelné vzkazy

Krátká zeď u pompejského divadla sloužila jako obdoba současných sociálních sítí. Vědci teď pomocí nových technologií rekonstruují vzkazy, které tam zanechali lidé před dvěma tisíci lety.
4. 3. 2026

Velké bahnotoky a mury mohou vznikat i v Česku, varují výzkumníci

Vědci Ostravské univerzity (OU) potvrdili, že i středně vysoká pohoří v Česku mohou být při extrémním počasí vážně ohrožena sesuvy, erozí i ničivými proudy bahna a kamení. Opírají se o terénní výzkum a analýzu dat z Hrubého Jeseníku po povodních v předloňském roce. Podle vědců by bylo vhodné se systematičtěji zaměřit na preventivní opatření, která by dokázala těmto ničivým událostem předcházet.
4. 3. 2026

Testosteron jako byznys? Influenceři zneužívají mužské nejistoty

S myšlenkou, že testosteron je klíč k tomu být opravdový muž, doporučují někteří influenceři na sociálních sítích hlavně mladým mužům, aby si nechali otestovat hladinu tohoto hormonu. A případně pak kupovali přípravky, které ho mají zvýšit. Podle nové studie bývají takové výzvy nepodložené a jediným cílem je finanční prospěch. Výzkumníci i lékaři varují, že nekontrolované užívání testosteronu je spojeno s vážnými zdravotními riziky.
4. 3. 2026
Načítání...