Psi umí poznat, když lidé lžou. Jsou v tom úspěšnější než malé děti

Tým vědců z Vídeňské univerzity zjistil, že psi jsou schopni poznat, když jim lidé lžou. Nepodaří se jim to ale vždy – vědci popsali, co v tom zvířatům pomáhá a co naopak brání.

V článku, který vyšel v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B, vědci popsali experimenty, jež provedli se stovkami psů, i to, co se dozvěděli o jejich schopnosti odhalit podvody a lži u neznámých lidí.

Psychologové dobře ví, že dospělí pravidelně hodnotí duševní stav ostatních. Lidé na základě různých vodítek určují například jejich důvěryhodnost nebo pravdomluvnost – a podle toho pak mění své chování. V nové studii vědce zajímalo, jestli by stejně nemohli postupovat i psi. Aby to zjistili, provedli jednoduché experimenty s 260 psími „dobrovolníky“ různých plemen.

Při pokusech dostali psi instrukce, aby se řídili pokyny neznámého člověka. Ten jim pak radil, ve které ze dvou krabic je ukrytá dobrota. Když se touto radou řídili, pamlsek dostali. Pak ale vědci pravidla hry změnili – nechali psy, aby sledovali, jak jiný neznámý člověk přesouvá pamlsek z jedné misky do druhé, zatímco druhý neznámý člověk je pozoroval. V ostatních případech druhý člověk při výměně chyběl. Poté výzkumníci provedli stejné pokusy se psy a druhým člověkem při záměně, aby zjistili, jestli se zvířata budou radami řídit i nadále.

Chytřejší než malé děti

Výzkumníci zjistili, že psi ignorovali lidské rady, pokud radící člověk nebyl přítomen při výměně misek. Dokázali pochopit, že tato osoba neví, ve které z misek je odměna. Důležitější ale bylo, že přibližně polovina psů ignorovala rady člověka, když z pozorování věděli, že tento člověk jim ukazuje na špatnou misku – což svědčí o tom, že psi věděli, že jim dotyčný lže.

Autoři poznamenali, že stejné experimenty prováděli již dříve vědci s dětmi mladšími pěti let, makaky a šimpanzi. Při těchto pokusech se děti a ostatní zvířata mnohem častěji než psi řídili radami zjevného lháře než tím, co věděli, že je pravda. To podle expertů svědčí o tom, že psi méně důvěřovali neznámému člověku, který jim radil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 21 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...