Loď Crew Dragon s posádkou ryze soukromé mise Ax-1 přistála na ISS

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v sobotu po menších problémech přistála loď společnosti SpaceX Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou, která na orbitálním komplexu stráví osm dnů. Let, který organizuje společnost Axiom Space a který má podporu americké vesmírné agentury NASA, je první plně soukromou výpravou na ISS. Přiblížení a přistání lodi vysílala NASA na svém webu v přímém přenosu.

Přistání, plánované na 13:45, se o tři čtvrtě hodiny zpozdilo. Crew Dragon musel zůstat ve vzdálenosti 20 metrů od spojovacího uzlu stanice kvůli problémům s videopřenosem, které se nakonec podařilo vyřešit.

Čtyřčlennou posádku mise Ax-1 vede bývalý astronaut NASA Michael López-Alegría, který je zároveň viceprezidentem Axiom Space. Prostřednictvím této společnosti si cestu na ISS zaplatili Američan Larry Connor, Izraelec Eytan Stibbe a Kanaďan Mark Pathy, které Axiom Space na svém webu označuje jako podnikatele, investory a filantropy.

Orbitální komplex má od soboty na osm dní 11 obyvatel. Vedle nové čtveřice posádku stanice tvoří Američané Kayla Barronová, Raja Chari a Thomas Marshburn, Němec Matthias Maurer a ruští kosmonauti Oleg Artěmjev, Denis Matvejev a Sergej Korsakov.

„Výprava Ax-1 je velmi často nazývána vesmírnou turistikou. Řekl bych však, že to žádná turistika vůbec není. Je to skutečná práce, která vyžaduje hodně přípravy, a nemyslím si, že to bude relaxace,“ řekl k projektu López-Alegría serveru Space.com.

Naplánováno je 25 experimentů

Mise je naplánovaná na deset dní, z toho osm na ISS. Posádka se bude věnovat různým vědeckým a komerčním aktivitám. Naplánováno je 25 různých experimentů. Cílem jednoho z nich je například pomocí speciálního zařízení izraelské společnosti Brain.Space sledovat chování lidského mozku ve vesmíru. Další pokusy jsou zaměřené na řadu jiných témat, včetně stárnutí, kmenových buněk či zdraví srdce.

„Toto skutečně představuje první krok, kdy takovou příležitost může využít skupina jednotlivců, kteří nepatří pod vládu a chtějí udělat něco smysluplného na nízké oběžné dráze kolem Země,“ řekl na předletové tiskové konferenci k misi Ax-1 prezident společnosti Axiom Space Michael Suffredini.

Pro Axiom Space není Ax-1 jen prvním pilotovaným startem nebo první plně soukromou výpravou posádky na vesmírnou stanici. Pro tuto společnost je to také první velký krok k realizaci vlastní komerční vesmírné stanice na nízké oběžné dráze kolem Země, která má být také první svého druhu.

Stavba prvního, základního modulu už podle společnosti začala a jeho vypuštění na orbitu se plánuje koncem roku 2024. Připojený bude k Mezinárodní vesmírné stanici a do roku 2030 bude postupně rozšiřován o další části. Po vyřazení ISS z provozu by se nakonec stanice Axiomu měla oddělit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 20 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.