Pět vědeckých pokusů, které si může zkusit každý

Za týden začínají prázdniny, což je ideální doba na vědecké pokusy – třeba s dětmi, které se zrovna nudí mezi táborem a dovolenou u babičky. Vědecká redakce ČT24 připravila několik experimentů, které ukazují zajímavé fyzikální nebo chemické jevy, dají se provést i doma a nejsou nebezpečné. Přesto u nich platí, že by je děti neměly provádět samy, ale vždy jen s pomocí dospělého.

Raketový motor z kvasnic

Rakety létají do vesmíru, na Zemi slouží armádám a dají se snadno připravit i doma. Kvasince obsahují enzym katalázu, který rychle přeměňuje peroxid vodíku na kyslík. Pokud se do víčka zavařovací sklenice udělá otvor a vsune do něj makarón, vznikne improvizovaný raketový motor. Jako zdroj kyslíku se použije deseti- až patnáctiprocentní peroxid vodíku z drogerie. K peroxidu se vhodí kvasince a víčko utáhne.

Sirkou se potom opatrně zapálí těstovina, která bude v přítomnosti unikajícího kyslíku hořet jasným plamenem dlouhým asi pět centimetrů.

Nahrávám video
Pokus: Droždí jako raketový motor
Zdroj: ČT24

Ocel se dá zapálit běžnou baterií

Běžná ocelová vata, která slouží k broušení či leštění předmětů, je tvořena drobounkými ocelovými vlákny s velkým povrchem. Díky němu je daleko reaktivnější než běžná ocel. To je možné demonstrovat na jejím vznícením po krátkém kontaktu s 9V baterií. 

Během ní dojde k jejímu zahřátí a následnému rozžhavení do červena díky rychlé oxidaci. Drátěnka tak „zrezne“ před očima a uvolní velké množství tepla, které je schopno i například rozdělat ohýnek.

Díky tomu, že se přítomné železo oxidujte, naváže na sebe okolní kyslík a hmotnost vaty tak po spálení významně vzroste, což se dá dokázat na digitálních vahách.

Nahrávám video
Pokus: Hořící ocelová vata
Zdroj: ČT24

Obyčejné zápalky se mohou stát magnetem

Klasické bezpečnostní sirky s hnědou hlavičkou jsou dobarvované oxidem železitým. Při jejich spálení dojde k jeho chemické přeměně na magnetit. A to znamená, že po vychladnutí pak zápalka drží sama od sebe na přiloženém magnetu.

Nahrávám video
Pokus: Magnetické sirky
Zdroj: ČT24

Tajemný obsah plenek

Jak je možné, že dětské plenky zvládnou pohltit taková množství různých kapalin a zůstanou při tom suché? Za jejich absorpční superschopnosti mohou kuličky polymeru – polyakrylátu sodného, které umí zvětšit svůj objem až třistakrát.

Plenku podélně rozstřihnete napůl nad plastovou krabičkou a převrátíte ji vnitřkem ven. Podle její konstrukce buď vytřepete obsažené kuličky nebo rozlepíte vnitřní kanálky. Po vyndání plenky spolu s uvolněnými chomáči vaty naleznete na dně malou hromádku bezbarvých kuliček. 

Jednu čajovou lžičku kuliček přendáte do prázdné sklenice a zalejete jedním až dvěma decilitry vody. Během krátké chvíle kuličky absorbují všechnu vodu a sklenici vyplní. Po jejím převrácení by vzniklý gel připomínající sníh měl držet uvnitř, aniž by voda vytekla.

Nahrávám video
Pokus: Tajemství plenek
Zdroj: ČT24

Raketová lanovka

Do víčka PET lahve vyvrtáte nebo nažhaveným drátem vypálíte otvor o šířce asi pěti milimetrů. Na lahev přilepíte izolepou papírovou nebo plastovou trubičku, skrz kterou protáhnete vlasec. Do prázdné lahve nalijete několik mililitrů denaturovaného lihu, zašroubujete a zatřesením vytvoříte zápalnou směs vzduchu a par.

Napnete vlasec a u otvoru ve víčku podržíte hořící krbovou sirku nebo špejli. Po vznícení směsi lahev vyrazí po vlasci prudce kupředu. Za ideálních podmínek je schopna urazit i několik metrů. Pokus sice lze provést i bez vlasce, ale lahev je pak poněkud neřízená.

Nahrávám video
Pokus: Raketa
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 2 hhodinami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 3 hhodinami

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 19 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 21 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 23 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
včera v 06:40

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
25. 2. 2026

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
25. 2. 2026
Načítání...