Pět vědeckých pokusů, které si může zkusit každý

Za týden začínají prázdniny, což je ideální doba na vědecké pokusy – třeba s dětmi, které se zrovna nudí mezi táborem a dovolenou u babičky. Vědecká redakce ČT24 připravila několik experimentů, které ukazují zajímavé fyzikální nebo chemické jevy, dají se provést i doma a nejsou nebezpečné. Přesto u nich platí, že by je děti neměly provádět samy, ale vždy jen s pomocí dospělého.

Raketový motor z kvasnic

Rakety létají do vesmíru, na Zemi slouží armádám a dají se snadno připravit i doma. Kvasince obsahují enzym katalázu, který rychle přeměňuje peroxid vodíku na kyslík. Pokud se do víčka zavařovací sklenice udělá otvor a vsune do něj makarón, vznikne improvizovaný raketový motor. Jako zdroj kyslíku se použije deseti- až patnáctiprocentní peroxid vodíku z drogerie. K peroxidu se vhodí kvasince a víčko utáhne.

Sirkou se potom opatrně zapálí těstovina, která bude v přítomnosti unikajícího kyslíku hořet jasným plamenem dlouhým asi pět centimetrů.

3 minuty
Pokus: Droždí jako raketový motor
Zdroj: ČT24

Ocel se dá zapálit běžnou baterií

Běžná ocelová vata, která slouží k broušení či leštění předmětů, je tvořena drobounkými ocelovými vlákny s velkým povrchem. Díky němu je daleko reaktivnější než běžná ocel. To je možné demonstrovat na jejím vznícením po krátkém kontaktu s 9V baterií. 

Během ní dojde k jejímu zahřátí a následnému rozžhavení do červena díky rychlé oxidaci. Drátěnka tak „zrezne“ před očima a uvolní velké množství tepla, které je schopno i například rozdělat ohýnek.

Díky tomu, že se přítomné železo oxidujte, naváže na sebe okolní kyslík a hmotnost vaty tak po spálení významně vzroste, což se dá dokázat na digitálních vahách.

2 minuty
Pokus: Hořící ocelová vata
Zdroj: ČT24

Obyčejné zápalky se mohou stát magnetem

Klasické bezpečnostní sirky s hnědou hlavičkou jsou dobarvované oxidem železitým. Při jejich spálení dojde k jeho chemické přeměně na magnetit. A to znamená, že po vychladnutí pak zápalka drží sama od sebe na přiloženém magnetu.

1 minuta
Pokus: Magnetické sirky
Zdroj: ČT24

Tajemný obsah plenek

Jak je možné, že dětské plenky zvládnou pohltit taková množství různých kapalin a zůstanou při tom suché? Za jejich absorpční superschopnosti mohou kuličky polymeru – polyakrylátu sodného, které umí zvětšit svůj objem až třistakrát.

Plenku podélně rozstřihnete napůl nad plastovou krabičkou a převrátíte ji vnitřkem ven. Podle její konstrukce buď vytřepete obsažené kuličky nebo rozlepíte vnitřní kanálky. Po vyndání plenky spolu s uvolněnými chomáči vaty naleznete na dně malou hromádku bezbarvých kuliček. 

Jednu čajovou lžičku kuliček přendáte do prázdné sklenice a zalejete jedním až dvěma decilitry vody. Během krátké chvíle kuličky absorbují všechnu vodu a sklenici vyplní. Po jejím převrácení by vzniklý gel připomínající sníh měl držet uvnitř, aniž by voda vytekla.

2 minuty
Pokus: Tajemství plenek
Zdroj: ČT24

Raketová lanovka

Do víčka PET lahve vyvrtáte nebo nažhaveným drátem vypálíte otvor o šířce asi pěti milimetrů. Na lahev přilepíte izolepou papírovou nebo plastovou trubičku, skrz kterou protáhnete vlasec. Do prázdné lahve nalijete několik mililitrů denaturovaného lihu, zašroubujete a zatřesením vytvoříte zápalnou směs vzduchu a par.

Napnete vlasec a u otvoru ve víčku podržíte hořící krbovou sirku nebo špejli. Po vznícení směsi lahev vyrazí po vlasci prudce kupředu. Za ideálních podmínek je schopna urazit i několik metrů. Pokus sice lze provést i bez vlasce, ale lahev je pak poněkud neřízená.

1 minuta
Pokus: Raketa
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...