Sonda NASA zasáhla asteroid. Poprvé otestovala obranu Země před vesmírným tělesem

Sonda DART americké vesmírné agentury NASA trefila v noci na úterý podle plánu měsíc planetky Didymos. Tento asteroid žádné nebezpečí pro Zemi nepředstavoval, šlo jen o experiment. Zda a jak se podařilo změnit jeho trajektorii, zjistí ale NASA až za několik dnů nebo týdnů. S analýzou některých dat získaných po nárazu sondy DART pomohou i vědci z Česka.

„Ne, tohle není zápletka filmu, jakou jsme viděli například ve snímku Armageddon,“ uvedl šéf NASA Bill Nelson k experimentu, v němž poprvé vědci testují postup dosud známý jen z katastrofických filmů. Cílem experimentu je změnit dráhu vesmírného tělesa, které by mohlo být nebezpečné pro Zemi.

Úterní test se odehrál asi 11 milionů kilometrů od Země, sonda narazila do měsíce Dimorphos, který má průměr asi 160 metrů, rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu. Náraz sledoval tým NASA a v přímém přenosu byl vysílán i na Twitteru. Po nárazu vědci z NASA propukli v radostný křik a tleskali. Signál sondy se po nárazu podle očekávání okamžitě přerušil. Snímky kolize měl za úkol zachytit malý satelit LICIA, který se před nárazem včas oddělil.

Tým NASA očekává, že oběžnou dráhu Dimorphu zkrátí o deset minut. Za úspěch by ale považoval alespoň 73 sekund – to by prokázalo, že náraz lidstvem vyslaného stroje je dobrou strategií pro vychýlení trajektorie planetky na kolizním kurzu se Zemí. Výsledek testu zjistí až v říjnu odborníci, kteří budou odchylky v trajektorii planetky a jejího měsíce sledovat teleskopy ze Země.

Nahrávám video

„Dinosauři neměli vesmírný program, který by jim pomohl zjistit, co je čeká, my ho máme,“ citovala agentura AP expertku z NASA Katherine Calvinovou.

Drobné – ale nebezpečné

Co do velikosti jsou planetka Didymos i její měsíc trpaslíky ve srovnání s tělesem, které před zhruba 66 miliony let dopadlo do dnešního Mexického zálivu, zanechalo za sebou velký kráter a podle vědců zahubilo tři čtvrtiny tehdejší fauny a flóry na Zemi. Menší planetky jsou ale ve vesmíru mnohem častější a podle vědců je tak pravděpodobnější, že by Zemi ohrozily právě ony.

Sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) odstartovala loni v listopadu. K přípravě této mise agentury NASA přispěl i tým Astronomického ústavu Akademie věd. Planetku Didymos objevili američtí astronomové z observatoře Kitt Peak v Arizoně v roce 1996. Přítomnost měsíce Dimorphos zjistil v roce 2003 česko-americký tým vedený Petrem Pravcem, který pracuje na observatoři v Ondřejově. Čeští vědci pak prováděli v letech 2015 až 2021 přesná fotometrická měření. Díky těmto a dalším datům experti vytvořili model soustavy a předpověděli pozici měsíce vůči planetce v okamžiku nárazu sondy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 2 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 4 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 5 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 9 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 11 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...