Polský astronaut poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici. Bude to stát víc než miliardu korun

Polský let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) je už jistý. Polský astronaut bude v kosmu testovat technologie domácích firem či provádět experimenty. Oznámila to kosmická agentura POLSA. Let má konkrétně absolvovat inženýr Slawosz Uznański.

Pobyt polského astronauta na ISS vyplývá z dohody, kterou podepsalo polské ministerstvo pro rozvoj a technologie s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Jednání trvalo několik měsíců. Poláka na ISS dopraví soukromá společnost Axiom Space, uvedla POLSA.

Všechny věci potřebné pro start bude zařizovat ESA ve spolupráci s Axiomem – včetně přístupu astronauta k výcvikovým zařízením a instruktorům, certifikace vybavení a bezpečnosti, řízení na oběžné dráze a podpory po ukončení mise.

Obsah mise bude vědecký

Polský astronaut vybraný pro tuto misi se zaměří hlavně na technologické experimenty. Firmy i výzkumná a vědecká střediska mohou navrhovat POLSA své experimenty, které by na orbitě mohly proběhnout. Vybrané projekty posoudí ESA ve spolupráci s polským ministerstvem a POLSA. Ty vítězné by měly být realizované na ISS nejspíše v roce 2024 nebo 2025.

Agentura neuvedla jméno potenciální polského astronauta, oznámil ho ale šéf zmíněného ministerstva Waldemar Buda. Bude jím inženýr Slawosz Uznański, který se stal nedávno členem záložního týmu astronautů ESA – stejně jako Čech Aleš Svoboda

Mise bude Polsko stát nejméně 1,2 miliardy korun – ale v této částce není uvedená cena za pokusy, které na ISS mohou proběhnout a mohou také celkovou sumu ještě značně prodražit. Stejně vysokou částku by musela zaplatit také Česká republika, kdyby chtěla, aby na ISS letěl Svoboda. Tuto nabídku dostala, v současné době ji zatím zvažuje.

Nahrávám video
Události: Další český astronaut
Zdroj: ČT24

Polská kosmická agentura uvedla, že tato spolupráce je důkazem dobrých vztahů mezi všemi stranami a také projevem důvěry v kompetence polských institucí odpovědných za kosmickou politiku. Podepsané dohody zaručují, že polští vědci a inženýři získají přístup k vesmírné laboratoři, která nabízí podmínky, jichž nelze dosáhnout na Zemi.

„Jsem přesvědčen, že vybrané experimenty budou mít v dlouhodobém horizontu vysoký potenciál návratnosti, neboť umožní vývoj technologií využitelných nejen v kosmickém sektoru. Moderní ekonomika se již bez vesmíru neobejde,“ uvedl šéf POLSA Grzegorz Wrochna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 12 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 15 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...