Polský astronaut poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici. Bude to stát víc než miliardu korun

Polský let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) je už jistý. Polský astronaut bude v kosmu testovat technologie domácích firem či provádět experimenty. Oznámila to kosmická agentura POLSA. Let má konkrétně absolvovat inženýr Slawosz Uznański.

Pobyt polského astronauta na ISS vyplývá z dohody, kterou podepsalo polské ministerstvo pro rozvoj a technologie s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Jednání trvalo několik měsíců. Poláka na ISS dopraví soukromá společnost Axiom Space, uvedla POLSA.

Všechny věci potřebné pro start bude zařizovat ESA ve spolupráci s Axiomem – včetně přístupu astronauta k výcvikovým zařízením a instruktorům, certifikace vybavení a bezpečnosti, řízení na oběžné dráze a podpory po ukončení mise.

Obsah mise bude vědecký

Polský astronaut vybraný pro tuto misi se zaměří hlavně na technologické experimenty. Firmy i výzkumná a vědecká střediska mohou navrhovat POLSA své experimenty, které by na orbitě mohly proběhnout. Vybrané projekty posoudí ESA ve spolupráci s polským ministerstvem a POLSA. Ty vítězné by měly být realizované na ISS nejspíše v roce 2024 nebo 2025.

Agentura neuvedla jméno potenciální polského astronauta, oznámil ho ale šéf zmíněného ministerstva Waldemar Buda. Bude jím inženýr Slawosz Uznański, který se stal nedávno členem záložního týmu astronautů ESA – stejně jako Čech Aleš Svoboda

Mise bude Polsko stát nejméně 1,2 miliardy korun – ale v této částce není uvedená cena za pokusy, které na ISS mohou proběhnout a mohou také celkovou sumu ještě značně prodražit. Stejně vysokou částku by musela zaplatit také Česká republika, kdyby chtěla, aby na ISS letěl Svoboda. Tuto nabídku dostala, v současné době ji zatím zvažuje.

7 minut
Události: Další český astronaut
Zdroj: ČT24

Polská kosmická agentura uvedla, že tato spolupráce je důkazem dobrých vztahů mezi všemi stranami a také projevem důvěry v kompetence polských institucí odpovědných za kosmickou politiku. Podepsané dohody zaručují, že polští vědci a inženýři získají přístup k vesmírné laboratoři, která nabízí podmínky, jichž nelze dosáhnout na Zemi.

„Jsem přesvědčen, že vybrané experimenty budou mít v dlouhodobém horizontu vysoký potenciál návratnosti, neboť umožní vývoj technologií využitelných nejen v kosmickém sektoru. Moderní ekonomika se již bez vesmíru neobejde,“ uvedl šéf POLSA Grzegorz Wrochna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 21 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...