Aleš Svoboda

Jeden Američan a dva Rusové. To byla první posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), prvního dlouhodobě obývaného místa mimo planetu Zemi. Sergej Krikajlov, Jurij Gidzenko a William Shepherd ji osídlili přesně před čtvrtstoletím – 2. listopadu roku 2000.

Pokud český astronaut Aleš Svoboda opravdu poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), tak by se měl zúčastnit třinácti vědeckých a technologických experimentů tuzemských týmů, které podpoří Evropská kosmická agentura (ESA).

Soukromá mise společnosti Axiom Space po řadě odkladů odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku tvoří Šubhánšu Šukla z Indie, Tibor Kapu z Maďarska, Slawosz Uznański-Wiśniewski z Polska a bývalá astronautka NASA Peggy Whitsonová. Na ISS už bylo téměř tři sta lidí, ale ještě nikdy nikdo z Indie, Maďarska nebo Polska. Astronauti k ISS letí raketou Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX.

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.

Vláda hodlá vyslat na oběžnou dráhu druhého Čecha v historii, záložního astronauta týmu Evropské kosmické agentury (ESA) Aleše Svobodu, a to nejpozději v roce 2029. Letos by měl začít s výcvikem. Jaká bude návratnost této investice? Na to v Událostech, komentářích odpovídali kromě Svobody také jeho předchůdce Vladimír Remek, ministr dopravy Martin Kupka a opoziční poslanec Zdeněk Kettner.

Záměr nazvaný Česká cesta do vesmíru představili v Praze vládní lídři spolu s akademiky a zástupci průmyslu. Vyslání astronauta v horizontu pěti let by na sebe mělo navázat další aktivity i soukromých firem, vědeckých institucí, aby se mise stala tématem, o kterém se bude diskutovat. Vzbudit by mělo i zájem o studium technických oborů.

Vláda oznámila zájem o to, aby do pěti let mělo Česko astronauta, který se reálně vydá do kosmu. Měl by tam provádět náročný a důležitý výzkum, ale také motivovat mladé lidi k většímu zájmu o vědu. Má takový projekt smysl? O svůj názor se podělilo několik expertů na vesmír a výzkum.

Česko má podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) stále zájem o vyslání svého astronauta do vesmíru, musí to ale znamenat přínos pro českou ekonomiku. Šéf resortu to uvedl po jednání v americké NASA a návštěvě texaské společnosti Axiom Space, která o víkendu vynesla do kosmu prvního tureckého astronauta. Firma dále usiluje o českou účast, přestože její nabídku Praha loni odmítla.

Česká republika nevyužije nabídku americké společnosti Axiom na let do vesmíru pro českého astronauta Aleše Svobodu. V současnosti nejsou na krátkodobou misi peníze. Její cena by činila šedesát milionů dolarů (1,35 miliardy korun). Informoval o tom šéf odboru kosmických aktivit a výzkumu na ministerstvu dopravy Václav Kobera. Česko mělo na nabídku odpovědět do konce roku.

Vojenský pilot a člen záložního týmu pro lety do vesmíru Evropské kosmické agentury (ESA) Aleš Svoboda hovořil v Interview ČT24 o svém úspěchu ve výběrovém řízení pro náhradní tým pro lety do vesmíru ESA, kterého se účastnilo více než 22 tisíc lidí. Popsal i testování letounů F-35.

Kolonizace vesmíru je tématem desátého ročníku festivalu sci-fi filmů a kultury Future Gate, která začíná 26. září v Praze a od 3. října pokračuje v Brně. Ozvěny pak dolehnou i do dalších českých měst a také na Slovensko. Hlavním hostem je kanadský herec Michael Ironside, jenž mimo jiné uvede klasiku žánru Vesmírnou pěchotu. Festival uspořádal také přehlídku se dvěma Čechy, kteří by měli zamířit do vesmíru – bojovým pilotem Alešem Svobodou a umělcem Yemim A.D.

Vojenský pilot české armády by mohl zamířit do vesmíru dříve, než se původně předpokládalo. Nabídka účasti Aleše Svobody na misi Axiom na Mezinárodní vesmírné stanici je ovšem podmíněna tím, že Česko na let přispěje zhruba miliardou korun. Svoboda v Událostech, komentářích řekl, že se pravděpodobnost jeho letu do vesmíru s nabídkou Axiomu zvýšila.

Po více než 45 letech by mohl Čech znovu letět do vesmíru. Česká republika dostala v rámci soukromých misí Axiom nabídku poslat astronauta na oběžnou dráhu Země a na Mezinárodní vesmírnou stanici. Letět by mohl už příští rok – pokud by se podařilo pro tuto misi sehnat finance. Politici se již zabývají tím, jestli by se to vyplatilo a jak to případně financovat.

Český vojenský letec Aleš Svoboda se stal členem záložního týmu pro lety do vesmíru Evropské kosmické agentury (ESA). V rozhovoru pro ČT, který vedl Daniel Stach, říká, že je v rychle se rozvíjejícím odvětví důležité získat know-how a budovat si své místo. V náročném výběrovém řízení uspěl mezi více než 22 tisíci konkurenty. Musel prokázat týmového ducha, ale i psychickou odolnost a fyzickou zdatnost.

Výběr pilota Aleše Svobody do týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) je pro Česko velký úspěch, uvedl ředitel odboru kosmických technologií a družicových systémů ministerstva dopravy Václav Kobera. I přesto, že je Svoboda „jen“ v týmu náhradníků, mohl by se podle něj brzy uplatnit v pomoci při vědeckých experimentech dalších členských států agentury.

Evropa zná svoje nové astronauty. Evropská kosmická agentura (ESA) po více než deseti letech vybrala ve středu nový tým, který doplní ten současný, tvořený šesti muži a jednou ženou. A kromě nich také záložní tým – právě jeho členem se poprvé stal zástupce České republiky.

Hořická radnice prodloužila pronájem samoobsluhy v centru o dvacet let. Opozice neúspěšně žádala, aby město výběr provozovatele zopakovalo. Provozovatel obchodu, společnost Švamberk Invest, totiž před třemi lety přestal platit nájem. Smlouvu pak získal díky příslibu, že dluh v budoucnu uhradí.

Průzkum podzemí pod Moravským náměstím v Brně odhalil dva metry pod povrchem zachovalé a jen částečně zasypané sklepení někdejšího Německého domu. Prostřednictvím sondy dělníci objevili tři místnosti, kde dříve zřejmě bývala kuchyně. Německý dům byl vybombardován a srovnán se zemí na konci války. Dosud nebylo jasné, zda se z Německého domu něco dochovalo.

Nový vchod do jednoho z vodojemů pod Žlutým kopcem nechalo postavit město Brno. Dosud byl do bývalého vodojemu vstup opatřený pouze poklopem a dolů se muselo po strmém žebříku. Namísto poklopu jsou tam nyní dvoukřídlá vrata. Jde o první krok města k budoucímu využití podzemních prostor, o které se v minulosti mimo jiné zajímaly filmové štáby.

Devítitisícové Hořice na Jičínsku prodají průmyslovou zónu o rozloze 3,4 hektaru strojírenské firmě ORT Nový Bydžov. Firma by měla městu zaplatit 110 korun za metr čtverečný, tedy 3,7 milionu korun. Slibuje, že v zóně najde práci až dvě stě lidí. Obchod se nelíbí opozici, podle které má pozemek minimálně trojnásobnou cenu.