Česko stále stojí o vyslání astronauta do vesmíru. Musí to ale pomoci ekonomice, řekl Kupka

Nahrávám video

Česko má podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) stále zájem o vyslání svého astronauta do vesmíru, musí to ale znamenat přínos pro českou ekonomiku. Šéf resortu to uvedl po jednání v americké NASA a návštěvě texaské společnosti Axiom Space, která o víkendu vynesla do kosmu prvního tureckého astronauta. Firma dále usiluje o českou účast, přestože její nabídku Praha loni odmítla.

Společnost Axiom Space během ledna už potřetí vyslala kosmonauty za vědeckými experimenty. Její viceprezident Christian Maender uvedl, že by rád viděl astronauta z České republiky, jak v rámci mise letí s posádkou na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Ministr dopravy Kupka v Texasu pronesl, že by si osobně přál, aby se mise uskutečnila do deseti let, do projektu je ale potřeba zapojit české firmy a univerzity. „Ne jenom jako ukázka toho, že by byl další český astronaut ve vesmíru, ale aby to přineslo další efekt české ekonomice,“ podotkl.

Podle Kupky se každá koruna investovaná do vesmírných aktivit vrátí státní kase osmkrát, Česko si ale zatím nemůže dovolit zaplatit za let do kosmu zhruba jeden a půl miliardy korun.

Projekt má podporu exšéfa kosmonautů NASA

Ačkoliv Praha na konci minulého roku odmítla nabídku firmy Axiom, v Houstonu má plán vyslání českého astronauta na Mezinárodní vesmírnou stanici stále podporu, a to i u někdejšího šéfa astronautů NASA Andrewa Feustela. „Vidím příležitost pro Česko, aby spolupracovalo s USA. Samozřejmě víme, že Aleš Svoboda byl vybrán jako rezervní astronaut pro Evropskou vesmírnou agenturu. Je to fantastická příležitost,“ pronesl.

Feustel na své vesmírné mise vzal figurku Krtka, Nerudovy Písně kosmické i českou vlajku, a to díky své manželce s českými kořeny. „Můžeme se na tom podílet. Nadchnout všechny vyhlídkami, že by nový český astronaut letěl do vesmíru. Pro všechny ty komerční aspekty nebo vědecké benefity. Celé je to prostě vzrušující,“ uvedla manželka bývalého astronauta NASA Indíra Feustelová.

Její manžel svou více než dvacetiletou kariéru v NASA ukončil během loňského léta. V českém výzkumu i technologiích vidí potenciál. „Jsou zde nyní velké příležitosti pro Česko – víc a víc se angažovat ve všech velkých aktivitách, které vidíme nejen v lidském objevování vesmíru, ale také u satelitů a dálkového průzkumu,“ řekl Feustel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 3 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 22 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...