Česko stále stojí o vyslání astronauta do vesmíru. Musí to ale pomoci ekonomice, řekl Kupka

Nahrávám video

Česko má podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) stále zájem o vyslání svého astronauta do vesmíru, musí to ale znamenat přínos pro českou ekonomiku. Šéf resortu to uvedl po jednání v americké NASA a návštěvě texaské společnosti Axiom Space, která o víkendu vynesla do kosmu prvního tureckého astronauta. Firma dále usiluje o českou účast, přestože její nabídku Praha loni odmítla.

Společnost Axiom Space během ledna už potřetí vyslala kosmonauty za vědeckými experimenty. Její viceprezident Christian Maender uvedl, že by rád viděl astronauta z České republiky, jak v rámci mise letí s posádkou na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Ministr dopravy Kupka v Texasu pronesl, že by si osobně přál, aby se mise uskutečnila do deseti let, do projektu je ale potřeba zapojit české firmy a univerzity. „Ne jenom jako ukázka toho, že by byl další český astronaut ve vesmíru, ale aby to přineslo další efekt české ekonomice,“ podotkl.

Podle Kupky se každá koruna investovaná do vesmírných aktivit vrátí státní kase osmkrát, Česko si ale zatím nemůže dovolit zaplatit za let do kosmu zhruba jeden a půl miliardy korun.

Projekt má podporu exšéfa kosmonautů NASA

Ačkoliv Praha na konci minulého roku odmítla nabídku firmy Axiom, v Houstonu má plán vyslání českého astronauta na Mezinárodní vesmírnou stanici stále podporu, a to i u někdejšího šéfa astronautů NASA Andrewa Feustela. „Vidím příležitost pro Česko, aby spolupracovalo s USA. Samozřejmě víme, že Aleš Svoboda byl vybrán jako rezervní astronaut pro Evropskou vesmírnou agenturu. Je to fantastická příležitost,“ pronesl.

Feustel na své vesmírné mise vzal figurku Krtka, Nerudovy Písně kosmické i českou vlajku, a to díky své manželce s českými kořeny. „Můžeme se na tom podílet. Nadchnout všechny vyhlídkami, že by nový český astronaut letěl do vesmíru. Pro všechny ty komerční aspekty nebo vědecké benefity. Celé je to prostě vzrušující,“ uvedla manželka bývalého astronauta NASA Indíra Feustelová.

Její manžel svou více než dvacetiletou kariéru v NASA ukončil během loňského léta. V českém výzkumu i technologiích vidí potenciál. „Jsou zde nyní velké příležitosti pro Česko – víc a víc se angažovat ve všech velkých aktivitách, které vidíme nejen v lidském objevování vesmíru, ale také u satelitů a dálkového průzkumu,“ řekl Feustel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 11 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 14 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 16 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 17 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 18 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 19 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.