Česko stále stojí o vyslání astronauta do vesmíru. Musí to ale pomoci ekonomice, řekl Kupka

Nahrávám video
Události: Axiom chce poslat do vesmíru českého kosmonauta
Zdroj: ČT24

Česko má podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) stále zájem o vyslání svého astronauta do vesmíru, musí to ale znamenat přínos pro českou ekonomiku. Šéf resortu to uvedl po jednání v americké NASA a návštěvě texaské společnosti Axiom Space, která o víkendu vynesla do kosmu prvního tureckého astronauta. Firma dále usiluje o českou účast, přestože její nabídku Praha loni odmítla.

Společnost Axiom Space během ledna už potřetí vyslala kosmonauty za vědeckými experimenty. Její viceprezident Christian Maender uvedl, že by rád viděl astronauta z České republiky, jak v rámci mise letí s posádkou na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Ministr dopravy Kupka v Texasu pronesl, že by si osobně přál, aby se mise uskutečnila do deseti let, do projektu je ale potřeba zapojit české firmy a univerzity. „Ne jenom jako ukázka toho, že by byl další český astronaut ve vesmíru, ale aby to přineslo další efekt české ekonomice,“ podotkl.

Podle Kupky se každá koruna investovaná do vesmírných aktivit vrátí státní kase osmkrát, Česko si ale zatím nemůže dovolit zaplatit za let do kosmu zhruba jeden a půl miliardy korun.

Projekt má podporu exšéfa kosmonautů NASA

Ačkoliv Praha na konci minulého roku odmítla nabídku firmy Axiom, v Houstonu má plán vyslání českého astronauta na Mezinárodní vesmírnou stanici stále podporu, a to i u někdejšího šéfa astronautů NASA Andrewa Feustela. „Vidím příležitost pro Česko, aby spolupracovalo s USA. Samozřejmě víme, že Aleš Svoboda byl vybrán jako rezervní astronaut pro Evropskou vesmírnou agenturu. Je to fantastická příležitost,“ pronesl.

Feustel na své vesmírné mise vzal figurku Krtka, Nerudovy Písně kosmické i českou vlajku, a to díky své manželce s českými kořeny. „Můžeme se na tom podílet. Nadchnout všechny vyhlídkami, že by nový český astronaut letěl do vesmíru. Pro všechny ty komerční aspekty nebo vědecké benefity. Celé je to prostě vzrušující,“ uvedla manželka bývalého astronauta NASA Indíra Feustelová.

Její manžel svou více než dvacetiletou kariéru v NASA ukončil během loňského léta. V českém výzkumu i technologiích vidí potenciál. „Jsou zde nyní velké příležitosti pro Česko – víc a víc se angažovat ve všech velkých aktivitách, které vidíme nejen v lidském objevování vesmíru, ale také u satelitů a dálkového průzkumu,“ řekl Feustel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 16 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...