Česká republika nevyužije nabídku americké společnosti Axiom na let do vesmíru pro českého astronauta Aleše Svobodu. V současnosti nejsou na krátkodobou misi peníze. Její cena by činila šedesát milionů dolarů (1,35 miliardy korun). Informoval o tom šéf odboru kosmických aktivit a výzkumu na ministerstvu dopravy Václav Kobera. Česko mělo na nabídku odpovědět do konce roku.
Česko nyní nevyšle astronauta na misi firmy Axiom. Podle resortu nejsou peníze
Podle Kobery se americká společnost obrátila na evropské státy, které mají podobně jako Česko svého astronauta v rezervním týmu Evropské vesmírné agentury (ESA). „V současné době finanční prostředky na to, aby (Svoboda) letěl (do vesmíru), nemáme,“ řekl Kobera na akci o možných aktivitách na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kterou ve středu pořádalo italské velvyslanectví v Praze. Šéf odboru poukázal na obtížnou ekonomickou situaci v Česku.
Ministerstvo dopravy o nabídce informovalo letos v červnu. Svoboda nyní nechtěl rozhodnutí komentovat. „Je to rozhodnutí na politické úrovni a já se nemůže vyjadřovat k tomu, jaké mají priority na různých ministerstvech či na vládní úrovni,“ uvedl.
Kobera nevyloučil, že by Česká republika mohla podobnou nabídku dostat od Axiomu či jiných společností i v budoucnosti. Podle něj by se financování mělo řešit prostřednictvím spolupráce se soukromým sektorem. Na misi by tak měly přispět firmy, například ze zbrojního nebo leteckého průmyslu či ty, které by chtěly na ISS provést nějaké experimenty, respektive výzkum.
ESA vybrala loni v listopadu českého stíhacího pilota Svobodu do svého záložního týmu astronautů, který má jedenáct členů. V hlavním týmu je pět astronautů. ESA vybírala ze zhruba 22 600 uchazečů, z nichž dvě stě se přihlásilo z České republiky.
V případě přijetí nabídky mohl být Svoboda druhým Čechem ve vesmíru. Prvním byl před 45 lety také vojenský pilot Vladimír Remek, který vytvořil v březnu 1978 spolu se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarovem posádku kosmické lodi Sojuz 28. Československo se tak koncem sedmdesátých let stalo po Sovětském svazu a Spojených státech teprve třetí zemí, jejíž občan se podíval do vesmíru.
