Česko nyní nevyšle astronauta na misi firmy Axiom. Podle resortu nejsou peníze

Česká republika nevyužije nabídku americké společnosti Axiom na let do vesmíru pro českého astronauta Aleše Svobodu. V současnosti nejsou na krátkodobou misi peníze. Její cena by činila šedesát milionů dolarů (1,35 miliardy korun). Informoval o tom šéf odboru kosmických aktivit a výzkumu na ministerstvu dopravy Václav Kobera. Česko mělo na nabídku odpovědět do konce roku.

Podle Kobery se americká společnost obrátila na evropské státy, které mají podobně jako Česko svého astronauta v rezervním týmu Evropské vesmírné agentury (ESA). „V současné době finanční prostředky na to, aby (Svoboda) letěl (do vesmíru), nemáme,“ řekl Kobera na akci o možných aktivitách na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kterou ve středu pořádalo italské velvyslanectví v Praze. Šéf odboru poukázal na obtížnou ekonomickou situaci v Česku.

Ministerstvo dopravy o nabídce informovalo letos v červnu. Svoboda nyní nechtěl rozhodnutí komentovat. „Je to rozhodnutí na politické úrovni a já se nemůže vyjadřovat k tomu, jaké mají priority na různých ministerstvech či na vládní úrovni,“ uvedl.

Kobera nevyloučil, že by Česká republika mohla podobnou nabídku dostat od Axiomu či jiných společností i v budoucnosti. Podle něj by se financování mělo řešit prostřednictvím spolupráce se soukromým sektorem. Na misi by tak měly přispět firmy, například ze zbrojního nebo leteckého průmyslu či ty, které by chtěly na ISS provést nějaké experimenty, respektive výzkum.

ESA vybrala loni v listopadu českého stíhacího pilota Svobodu do svého záložního týmu astronautů, který má jedenáct členů. V hlavním týmu je pět astronautů. ESA vybírala ze zhruba 22 600 uchazečů, z nichž dvě stě se přihlásilo z České republiky.

V případě přijetí nabídky mohl být Svoboda druhým Čechem ve vesmíru. Prvním byl před 45 lety také vojenský pilot Vladimír Remek, který vytvořil v březnu 1978 spolu se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarovem posádku kosmické lodi Sojuz 28. Československo se tak koncem sedmdesátých let stalo po Sovětském svazu a Spojených státech teprve třetí zemí, jejíž občan se podíval do vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 1 hhodinou

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 1 hhodinou

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
před 2 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 3 hhodinami
Načítání...