Jeden Američan a dva Rusové. To byla první posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), prvního dlouhodobě obývaného místa mimo planetu Zemi. Sergej Krikajlov, Jurij Gidzenko a William Shepherd ji osídlili přesně před čtvrtstoletím – 2. listopadu roku 2000.
Trojice mužů symbolizovala nejen ochotu předtím desítky let znepřátelených supervelmocí spolupracovat, ale také technický pokrok, jehož je lidstvo – když spojí síly – schopné dosáhnout. A přes zostřené napětí mezi USA a Ruskem od začátku ruské války na Ukrajině na ISS spolupráce i nadále pokračuje.
Mezinárodní vesmírná stanice je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice. Před ní fungovala v letech 1986 až 2001 první trvale obydlená stanice ve vesmíru – ruská stanice Mir. Sovětský svaz vyslal svou první vesmírnou stanici Saljut-1 v dubnu 1971, Američané reagovali Skylabem o dva roky později.
Saljut-1 zanikl v říjnu 1971, Skylab shořel v zemské atmosféře v červenci 1979. Svou vlastní stanici Tchien-kung (Nebeský palác) má ve vesmíru také Čína. Tchien-kung je podobně velká jako Mir. Nedosahuje ale velikosti ISS, a hlavně není zatím obývaná trvale.
Potomek studené války
S plánem na vybudování další vesmírné stranice přišel už v roce 1984 americký prezident Ronald Reagan. Tento i sovětské další projekty ale vzaly zasvé kvůli obrovským nákladům, které tehdy experti předpověděli. Teprve pád Sovětského svazu a změna geopolitických podmínek nahrály tomu, že velmoci dokázaly spojit nejen síly, ale i finance a dříve jen teoretická myšlenka se začala uskutečňovat.
Mezivládní dohodu o vybudování a provozování Mezinárodní kosmické stanice podepsali 29. ledna 1998 ve Washingtonu zástupci patnácti zemí a agentur pro kosmické lety. Vlastní stavba stanice začala koncem roku 1998, když raketa Proton vynesla na oběžnou dráhu první modul, ruskou Zarju. Jako druhý se na palubě raketoplánu Endeavour do vesmíru dostal americký modul Unity.
Do prestižního projektu se zapojily hlavně vesmírné agentury USA (NASA), Ruska (Roskomos), Evropská vesmírná agentura (ESA), japonská agentura JAXA a Kanadská kosmická agentura (CSA). Z ESA se na projektu podílí jedenáct členských zemí. Hodnota ISS se odhaduje na sto miliard dolarů (2,3 bilionu korun), což z ní dělá vůbec nejdražší vědecký projekt v dějinách lidstva. Pro srovnání: tato částka přibližně odpovídá výdajům rozpočtu Česka na celý rok 2025.
Základní čísla
Stanice obíhá Zemi ve výšce 370 až 460 kilometrů, planetu obletí za 24 hodin celkem šestnáctkrát. Váží 400 tisíc kilogramů, dlouhá je přes padesát metrů a rozpětí solárních panelů má 109 metrů. Pro srovnání: nejvyšší dům v Česku, brněnská AZ Tower, měří 116 metrů. Základní obytný objem stanice je 388 metrů krychlových. Má šestnáct základních modulů a celkově se skládá ze 43 částí.
Od začátku listopadu 2000 na stanici pobývá stálá posádka, která je tří až třináctičlenná a střídá se po půl roce. V současné době je na stanici sedm astronautů – tři z USA, tři z Ruska a jeden Japonec. Celkem ji už navštívilo na 280 osob, včetně šestnácti vesmírných turistů, ze 26 zemí. Někteří z astronautů či kosmonautů tam byli vícekrát. Nejvíce z návštěvníků ISS byli Američané (170), druzí v pořadí jsou Rusové (74), třetí Japonci (11).
Rekord v nejdelším nepřetržitém pobytu na ISS drží od loňska dva ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub s 374 dny. Předešlý rekord byl téměř 371 dní a drželi ho od září 2023 ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a americký astronaut Francisco Rubio.
Kononěnko přitom už nyní drží několik vesmírných rekordů, včetně celkově nejdelší doby strávené v kosmu – 1111 dní. Rekordmankou mezi ženami v nepřetržitém pobytu na ISS je americká astronautka Christina Kochová, která na oběžné dráze strávila 328 dnů.
Rekordman v celkovém počtu dní strávených na stanici, Rus Fjodor Jurčichin, strávil na ISS během pěti misí 673 dní, na druhém místě je Američanka Peggy Whitsonová (665 dní).
Na stanici zatím nebyl žádný Čech. Ještě než ISS zanikne, mohl by se tam podívat astronaut Aleš Svoboda, jehož mise je už schválená, a dokonce vznikl i seznam experimentů, jež by tam měl provést.
Konec ISS se blíží
Životnost stanice byla původně naplánovaná do roku 2016, postupně ji ale několikrát prodloužili. NASA nyní plánuje ukončit ISS okolo roku 2030. Rusko kvůli sankcím, které na něj Západ včetně Spojených států uvalil kvůli ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, oznámilo, že se po roce 2024 z ISS stáhne. Na konci září 2022 ale šéf Roskosmosu Jurij Borisov uvedl, že se jeho země bude na mezinárodním projektu podílet s největší pravděpodobností do roku 2028. Tyto informace od té doby Moskva neupřesnila.
Podle rozpočtových odhadů NASA dojde ke shození ISS z oběžné dráhy do oceánu v lednu 2031. Poté, co stanice opustí orbitu, začne klesat, a nakonec spadne do Tichého oceánu v „bodě Nemo“, což je lokalita, které se někdy přezdívá Vesmírný hřbitov.
Tato oblast je totiž místem, které je nejvzdálenější od jakékoliv pevniny – od té nejbližší ji dělí 2700 kilometrů. Proto se stala i místem posledního odpočinku vyřazených vesmírných stanic, starých družic a dalšího lidmi vyrobeného vesmírného odpadu.
Pád do „bodu Nemo“ nebude pro experty nic nového. Od roku 1971 se tam potopilo téměř tři sta různých kusů vesmírného odpadu, mezi nimi více než stovka ruských zásobovacích raket a také pětice vesmírných stanic – včetně ruského Miru.
