Pěstování ječmene i testování chytrého trika. Astronaut Svoboda už ví, co by dělal na ISS

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Pokud český astronaut Aleš Svoboda opravdu poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), tak by se měl zúčastnit třinácti vědeckých a technologických experimentů tuzemských týmů, které podpoří Evropská kosmická agentura (ESA).

O jaké experimenty se bude jednat, oznámili tento týden zástupci tuzemského ministerstva dopravy a ESA na festivalu Czech Space Week. Let českého astronauta se má uskutečnit zřejmě na konci roku 2027, zatím ale není jisté, jestli tento program podpoří i nová česká vláda.

Univerzity, výzkumné ústavy i soukromé firmy přihlásily sedmdesát návrhů, z nichž pětadvacet postoupilo do užšího kola. Po hodnocení ESA a tuzemského výboru bylo vybráno třináct experimentů. Podle zástupce České republiky v programové radě ESA Ondřeje Rohlíka jde o pestrou sadu zaměřenou na vědy o životě, fyziku, fyziologii člověka i technologické a vzdělávací projekty.

Astronaut Svoboda by měl při své zhruba čtrnáctidenní misi dělat experimenty různé náročnosti, od manipulace se zařízeními v laboratorním modulu přes měření svých fyziologických funkcí po dokumentaci práce ve stavu beztíže. V některých případech půjde o to, aby Svoboda kontroloval chod zařízení, jindy bude pracovat se senzory na svém těle.

Národní mise je podle Rohlíka jedinečnou příležitostí pro české vědce, protože do jiných letů by bylo těžké experimenty prosadit kvůli velké konkurenci. Na zařazení by tak mohli čekat až deset let. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zdůraznil, že projekt může významně přispět k rozvoji tuzemské vědy i ekonomiky. Považuje ho za signál pro mladé lidi, že má smysl věnovat se ambiciózním projektům.

„Ve výzvě jsme měli, že experimenty by měly být připravené do konce roku 2027. Od vyhlášení výzvy se ale změnila situace a je možné, že let budeme realizovat na konci roku 2027 a experimenty budeme potřebovat v polovině roku 2027. Ten termín zatím neznáme, protože závisí na výběru poskytovatele letu,“ řekl Rohlík. Dodal, že by mělo být v silách týmů experimenty připravit i do dřívějšího termínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 10 mminutami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 20 mminutami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 19 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 20 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 23 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026
Načítání...