Pěstování ječmene i testování chytrého trika. Astronaut Svoboda už ví, co by dělal na ISS

3 minuty
Experimenty na ISS
Zdroj: ČT24

Pokud český astronaut Aleš Svoboda opravdu poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), tak by se měl zúčastnit třinácti vědeckých a technologických experimentů tuzemských týmů, které podpoří Evropská kosmická agentura (ESA).

O jaké experimenty se bude jednat, oznámili tento týden zástupci tuzemského ministerstva dopravy a ESA na festivalu Czech Space Week. Let českého astronauta se má uskutečnit zřejmě na konci roku 2027, zatím ale není jisté, jestli tento program podpoří i nová česká vláda.

Univerzity, výzkumné ústavy i soukromé firmy přihlásily sedmdesát návrhů, z nichž pětadvacet postoupilo do užšího kola. Po hodnocení ESA a tuzemského výboru bylo vybráno třináct experimentů. Podle zástupce České republiky v programové radě ESA Ondřeje Rohlíka jde o pestrou sadu zaměřenou na vědy o životě, fyziku, fyziologii člověka i technologické a vzdělávací projekty.

Astronaut Svoboda by měl při své zhruba čtrnáctidenní misi dělat experimenty různé náročnosti, od manipulace se zařízeními v laboratorním modulu přes měření svých fyziologických funkcí po dokumentaci práce ve stavu beztíže. V některých případech půjde o to, aby Svoboda kontroloval chod zařízení, jindy bude pracovat se senzory na svém těle.

Národní mise je podle Rohlíka jedinečnou příležitostí pro české vědce, protože do jiných letů by bylo těžké experimenty prosadit kvůli velké konkurenci. Na zařazení by tak mohli čekat až deset let. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zdůraznil, že projekt může významně přispět k rozvoji tuzemské vědy i ekonomiky. Považuje ho za signál pro mladé lidi, že má smysl věnovat se ambiciózním projektům.

„Ve výzvě jsme měli, že experimenty by měly být připravené do konce roku 2027. Od vyhlášení výzvy se ale změnila situace a je možné, že let budeme realizovat na konci roku 2027 a experimenty budeme potřebovat v polovině roku 2027. Ten termín zatím neznáme, protože závisí na výběru poskytovatele letu,“ řekl Rohlík. Dodal, že by mělo být v silách týmů experimenty připravit i do dřívějšího termínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka je v Česku. Odpovědi na deset základních otázek

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.
před 46 mminutami

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 5 hhodinami

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
před 6 hhodinami

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 10 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 23 hhodinami

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
včera v 16:13

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
včera v 13:15

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
včera v 12:10
Načítání...