Pěstování ječmene i testování chytrého trika. Astronaut Svoboda už ví, co by dělal na ISS

Nahrávám video
Experimenty na ISS
Zdroj: ČT24

Pokud český astronaut Aleš Svoboda opravdu poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), tak by se měl zúčastnit třinácti vědeckých a technologických experimentů tuzemských týmů, které podpoří Evropská kosmická agentura (ESA).

O jaké experimenty se bude jednat, oznámili tento týden zástupci tuzemského ministerstva dopravy a ESA na festivalu Czech Space Week. Let českého astronauta se má uskutečnit zřejmě na konci roku 2027, zatím ale není jisté, jestli tento program podpoří i nová česká vláda.

Univerzity, výzkumné ústavy i soukromé firmy přihlásily sedmdesát návrhů, z nichž pětadvacet postoupilo do užšího kola. Po hodnocení ESA a tuzemského výboru bylo vybráno třináct experimentů. Podle zástupce České republiky v programové radě ESA Ondřeje Rohlíka jde o pestrou sadu zaměřenou na vědy o životě, fyziku, fyziologii člověka i technologické a vzdělávací projekty.

Astronaut Svoboda by měl při své zhruba čtrnáctidenní misi dělat experimenty různé náročnosti, od manipulace se zařízeními v laboratorním modulu přes měření svých fyziologických funkcí po dokumentaci práce ve stavu beztíže. V některých případech půjde o to, aby Svoboda kontroloval chod zařízení, jindy bude pracovat se senzory na svém těle.

Národní mise je podle Rohlíka jedinečnou příležitostí pro české vědce, protože do jiných letů by bylo těžké experimenty prosadit kvůli velké konkurenci. Na zařazení by tak mohli čekat až deset let. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) zdůraznil, že projekt může významně přispět k rozvoji tuzemské vědy i ekonomiky. Považuje ho za signál pro mladé lidi, že má smysl věnovat se ambiciózním projektům.

„Ve výzvě jsme měli, že experimenty by měly být připravené do konce roku 2027. Od vyhlášení výzvy se ale změnila situace a je možné, že let budeme realizovat na konci roku 2027 a experimenty budeme potřebovat v polovině roku 2027. Ten termín zatím neznáme, protože závisí na výběru poskytovatele letu,“ řekl Rohlík. Dodal, že by mělo být v silách týmů experimenty připravit i do dřívějšího termínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 16 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...