Místo po žebříku vraty. Brno vybudovalo vstup do unikátního vodojemu pod Žlutým kopcem

Nový vchod do jednoho z vodojemů pod Žlutým kopcem nechalo postavit město Brno. Dosud byl do bývalého vodojemu vstup opatřený pouze poklopem a dolů se muselo po strmém žebříku. Namísto poklopu jsou tam nyní dvoukřídlá vrata. Jde o první krok města k budoucímu využití podzemních prostor, o které se v minulosti mimo jiné zajímaly filmové štáby.

Podzemní zásobníky vody se letos staly technickou památkou. Vybudování vstupu do klenutých prostor stálo 2,3 milionu korun. Momentálně se vedou jednání o převodu vodojemů pod Turistické a informační centrum města Brna a o možnostech jejich zpřístupnění pro veřejnost.

„Jedná se o zcela precizní stavební práci, cihly pro vodojem byly speciálně vyráběny tady v Brně a nejsou nijak upraveny, pouze dostatečně vypáleny. Celý vodojem je izolovaný půlmetrovou vrstvou bílého jílu, protože jiná izolace tehdy nebyla k dispozici,“ řekl odborník na brněnské podzemí Aleš Svoboda.

O prostory projevily zájem zahraniční filmové štáby, kvůli špatnému přístupu ale nakonec zvolily pro natáčení jiné místo. Atraktivní lokalita v minulosti lákala developery, Žlutý kopec totiž patří mezi nejlukrativnější adresy v Brně. Na místě vodojemu také magistrát zvažoval postavit podzemní garáže pro blízký Masarykův onkologický ústav. Později své plány ale změnil i díky zájmu filmových štábů.

Od wellness po lodičky

„Nabízí se mnoho možností, jak je využít. Podmínkou jakéhokoliv využití ale bylo vybudování plnohodnotného vstupu, i když ten bude i nadále sloužit jako vstup provozní,“ uvedl náměstek primátorky Oliver Pospíšil (ČSSD).

„Možnosti jsou obrovské. Od celoročního kluziště, protože ve vodojemech je stabilní teplota, přes wellness centrum až po vybudování přístavu s možností jízdy na loďkách,“ přiblížil Svoboda, který je iniciátorem zpřístupnění unikátních prostor pro veřejnost.

Pokud by se v budoucnu měl vodojem otevřít veřejnosti, postavil by se do něj další vstup ze strany od Tvrdého ulice, současný nový vstup by pak sloužil jako únikový východ.

Komplex tvoří tři podzemní nádrže, které jsou mimo provoz od roku 1997. Vybudovaný vstup vede do nejstarší a nejmenší z nich, cihlové nádrže z roku 1870 s rozlohou přibližně 45 krát 45 metrů a s výškou šest a půl metru. Druhý cihelný vodojem je větší, měří asi 40 krát 70 metrů a je vysoký sedm metrů, třetí vodojem tvoří dvě menší betonové nádrže vybudované na začátku 20. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
včera v 07:00

Drony pomáhají policii i strážníkům. Odhalují dopravní přestupky i černé skládky

Drony se stávají běžnou součástí kontrolních akcí dopravní policie. Ze vzduchu se hlídky zaměřují hlavně na rizikové úseky. Zařízení neměří rychlost, slouží jen jako záznamník některých přestupků – třeba jízdy na červenou nebo předjíždění kamionů. Drony začali využívat i strážníci, například v Ústí nad Labem nebo Kladně. Pomáhají mimo jiné při pátrání v nepřehledném a špatně přístupném terénu nebo při odhalování černých skládek.
včera v 06:01

Obce a městské části lákají učitele nabídkou bytů

Místo ve škole a k tomu obecní byt. Obce se snaží získat kvalifikované učitele, nabízejí jim proto obecní byty. Praha 13 už služební bydlení pro pedagogy plně obsadila a chystá další. Středočeské Černošice plánují dům s deseti byty pro zaměstnance základní školy. Radnice tak reagují na problémy škol se sháněním kvalifikovaných učitelů. ČT to potvrdily oslovené obce a základní školy. Zejména v okolí velkých měst vysoké ceny nájmů a dojíždění učitele od práce mimo centrum města často odrazují. Zvýhodněné bydlení se tak stává jedním z nástrojů, jak nové pedagogy přilákat a stávající udržet.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Chytré technologie pomáhají seniorům být déle samostatní, lidskou péči ale zcela nenahradí

Moderní technologie mohou zlepšit kvalitu života seniorů, prodloužit jejich soběstačnost a snížit potřebu péče v domovech. Asistivní technologie se speciálními čidly hlídajícími seniora čtyřiadvacet hodin denně teď v praxi zkouší řada krajů i obcí. Někde je chtějí zavádět i do obecních bytů určených pro seniory. Odborníci upozorňují i na rizika, například falešný pocit bezpečí či otázky soukromí. Zdůrazňují, že rozhodovat má vždy lidský pečovatel.
14. 5. 2026

Brněnští vědci našli v buňce bod zlomu. Může v něm začít rakovina

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.
14. 5. 2026

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
13. 5. 2026
Načítání...