Podzemní vodojemy na Žlutém kopci v Brně může zničit parkovací dům. Magistrát ho tam chce postavit kvůli nedostatku parkovacích míst v okolí Masarykova onkologického ústavu. A to i přesto, že ministerstvo kultury teď rozhoduje, jestli vodojemy zapíše na seznam kulturních památek. S výstavbou parkovacího domu v těchto místech navíc nepočítá ani územní plán města.
Zachovat tajemné podzemní stavby s cihlovými a betonovými klenbami, nebo postavit hloubený parkovací dům? Magistrát se přiklání k druhé variantě, která by na Žlutém kopci vyřešila problém pacientů a jejich příbuzných, kde nechat auto. „Problém parkování pro onkologický ústav řešíme prakticky od doby, co jsem tam zaměstnán, to je od roku 79,“ uvedl ředitel Masarykova onkologického ústavu Jan Žaloudík.
Jenže místo vybrané pro parkovací dům může už během příštích měsíců prohlásit ministerstvo kultury památkou. A to by podle náměstka pro investice stavbu zkomplikovalo. Existuje proto i varianta druhá – parkoviště nadzemní nad vodojemy.
Ani tato varianta ale zřejmě není reálná. „Původně jsme řešili výstavbu povrchového parkoviště na dnešních vodojemech, kde jsme zjistili stavebně-technickým průzkumem, že staticky nevyhovuje, to znamená, že by ta konstrukce neunesla parkoviště,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora Richard Mrázek (ANO).
Podzemní vodojemy se nachází na nenápadném travnatém pozemku na ulici Tvrdého. Už od roku 1997 jsou odpojeny od vodovodní sítě a pomalu chátrají. Už dříve se mluvilo o jejich demolici. O jejich zachování ale v posledních měsících bojuje například místní občanské sdružení nebo znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda.
S parkovištěm územní plán nepočítá
Dalším problémem stavby je, že s novým parkovištěm nepočítá ani územní plán města. „Znamenalo by to zřejmě změnu územního plánu, což je poměrně zdlouhavé a minimální doba na pořízení by byla minimálně dva roky,“ okomentoval proces vedoucí Odboru územního plánování a rozvoje na brněnském magistrátu Dušan Novotník.
Odbor dopravy tak nyní musí zpracovat další analýzu, jak by vypadala varianta číslo jedna neboli parkoviště v podzemí. Tedy například, jestli by se stavba vyrovnala s požadavky, které by kladlo případné zapamátnění vodojemů a zda by se vyplatila změna územního plánu.
