Lidé s vakcínou Pfizer/BioNTech mají desetkrát víc protilátek než ti se Sinovacem, ukázal čínský výzkum

Hongkongská studie ukázala, že lidé, kteří dostali vakcínu proti covidu od společností Pfizer/BioNTech, měli desetkrát více protilátek než ti, kteří dostali čínskou vakcínu Sinovac.

Výzkum Hongkongské univerzity (HKU) založený na studii 1442 zdravotnických pracovníků vydal ve čtvrtek odborný časopis Lancet Microbe. Vědci uvedli, že protilátky nejsou jediným měřítkem úspěšnosti vakcíny v boji proti určité nemoci, ale je to silný náznak její účinnosti. „Rozdíly v koncentracích neutralizačních protilátek zjištěné v naší studii by se mohly promítnout do podstatných rozdílů v účinnosti vakcíny,“ konstatovali.

Lidé, kteří dostali vakcínu Sinovac, měli „podobné nebo nižší“ hladiny protilátek, než jaké byly pozorovány u pacientů, kteří onemocnění chytili a úspěšně se mu ubránili.

Studie doplňuje rostoucí počet důkazů o tom, že vakcíny využívající průkopnickou technologii mRNA – například BioNTech a Moderna – poskytují lepší ochranu proti koronaviru a jeho variantám než vakcíny vyvinuté tradičnějšími metodami, například s použitím inaktivovaných částí viru.

Tradiční vakcíny jsou ale zase levnější na výrobu a méně komplikované na přepravu a skladování, což z nich činí důležitý nástroj pro boj s pandemií v méně bohatých zemích světa.

V Hongkongu jsou v současné době k dispozici jak očkovací látky německé výroby BioNTech, tak Sinovac.

Lepší horší vakcína než žádná

Epidemiolog Ben Cowling, jeden z autorů studie, uvedl, že lidé by se měli nechat očkovat vakcínou Sinovac i v případě, že nemají jinou možnost, protože určitá ochrana je vždy lepší než žádná. „Je jednoznačně lepší jít a nechat se očkovat inaktivovanou vakcínou než čekat a nenechat se očkovat,“ dodal. „I občejná inaktivovaná vakcína zachránila mnoho a mnoho životů.“

Vědci uvedli, že jejich údaje naznačují, že ke zvýšení ochrany osob, které dostaly vakcínu Sinovac, by mohly být zapotřebí „alternativní strategie“, jako je například dřívější posilovací dávka očkování. Kdy a za jakých okolností by se měla podávat, bude podle Cowlinga součástí pokračování výzkumu.

„Prioritou by měla být posilovací dávka pro osoby, které dostaly Sinovac; nová injekce pro osoby, které původně dostaly vakcínu BioNTech, by nemusela být tak naléhavá,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 42 mminutami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 2 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 5 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 7 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 9 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 10 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
včera v 14:03

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.