Očkování proti koronaviru na Slovensku vázne. Země je hluboko pod unijním průměrem, alespoň první dávkou je naočkováno zhruba čtyřicet procent populace, v EU je to průměrně 56 procent. Denně Slováci naočkují okolo jedenáct tisíc lidí, Česká republika, která je zhruba dvojnásobně velká, má s 83 tisíci naočkovaných denně sedminásobné hodnoty. Příčin malého zájmu o očkování je na Slovensku více. Stojí za ním vzdálenost mezi očkovacími místy, fiasko s vakcínou Sputnik V, rozdělenost politické scény nebo dezinformace.
Slovensko výrazně zaostává v očkování, může za to nedostupnost i dezinformace
Že na tom Slovensko v dlouhodobém boji s koronavirem není úplně dobře, potvrdil tento týden i člen vlády. Ministr zahraničí Ivan Korčok zmínil stoupající počet případů nákazy variantou delta a nutnost protipandemických opatření.
„Nemůžeme ignorovat realitu,“ doplnil. Slovensko už dříve kvůli šíření nakažlivějšího kmene koronaviru zpřísnilo podmínky vstupu do země, do karantény nyní nemusí jen plně očkovaní lidé.
Epidemii v zemi dlouhodobě sleduje novinářka Veronika Folentová, která se v Denníku N zaměřuje právě na zdravotnictví. „Máme nízké nárůsty a varianta delta se u nás ještě příliš nerozšířila. Zatím úřady odhalili 107 případů a delta tak není dominantní,“ zmírňuje obavy Folentová. Jako největší problém, který by mohl způsobit další úmrtí, ale vidí nízkou proočkovanost mezi seniory.
„Nad 80 let je proočkovanost 48 procent, mezi 70 a 80 lety je to 66 procent, další desetiletí vychází na 57 procent a lidé mezi padesáti a šedesáti dokonce jen 45 procent,“ cituje Folentová oficiální slovenské statistiky. Jde o lidi s dokončeným očkováním a je jich výrazně méně než v Česku.
Malé zapojení praktiků
„U nejstarších je zřejmě problém s dostupností očkování, dlouhodobě se očkuje jen v centrech a nemocnicích. Pro mnoho seniorů nad 80 je to fyzicky náročné, když je tam nemá kdo odvézt,“ hodnotí situaci novinářka. Mobilní očkovací týmy se podle ní rozbíhají zatím pomalu a praktičtí lékaři začali očkovat teprve prvního července a je jich zapojených málo.
„Senioři mívají také pocit, že když nikam nechodí, tak se očkovat nemusí. Tento argument často opakují i lékaři, se kterými jsem mluvila,“ upozorňuje Folentová.
Přitom bilance očkování nejen seniorů je poměrně chabá a slovenští politici si to dobře uvědomují. Zatímco v Česku se pro vakcinaci lidi snaží vláda motivovat třeba otevíráním center bez potřeby registrace, na Slovensku museli vytáhnout ještě silnější kalibr.
Loterie a příspěvek za přesvědčení
Od prvního srpna spustí ministerstvo financí speciální loterii pro očkované. Zapojit se můžou všichni bez ohledu na to, kdy a čím byli očkováni. Týdně se bude hrát o nanejvýš dva miliony eur, což dělá asi 51 milionů korun.
„Motivovat lidi, kteří váhají, je správná cesta. Je to velmi dobrá investice i z pohledu veřejných financí,“ řekl o schváleném návrhu expremiér a současný ministr financí Igor Matovič, podle kterého jsou peněžní pobídky jen zlomkem nákladů na financování léčby vážně nemocných pacientů s covidem-19 v nemocnicích. Dodal, že výhry ve zmíněné loterii budou zdaňovány podobně jako výhry v komerčních soutěžích.
Kromě očkovací loterie parlament umožnil, aby stát vyplácel příspěvky lidem, kteří přesvědčí o vakcinaci jiné obyvatele. Výše příspěvku je stanovena na 30 až 90 eur, což odpovídá 765 až 2295 korunám za očkovanou osobu v závislosti na jejím věku.
Vláda ale bude moci finanční odměnu zvýšit. Jedna osoba bude moci získat takzvaný zprostředkovatelský bonus za maximálně padesát očkovaných osob. Právě nynější ministr financí Igor Matovič, který chce občany motivovat příspěvky ze státní kasy, má přitom na slovenských dohadech kolem očkování podíl.
Akce Sputnik
Původně si Slovensko mělo objednat dva miliony vakcíny Sputnik a byl to právě Matovič, který krok hájil jako další pomoc zemi v boji proti viru. Nákup v Evropské unii neschválené vakcíny prosadil v březnu ještě jako premiér.
Zájem o ni byl ale mezi Slováky oproti jeho odhadům nízký. Dříve přitom tvrdil, že pouze ruskou vakcínou se chce nechat očkovat až půl milionu Slováků. Celá akce tak skončila tím, že Rusko odkoupilo k začátku července od Slovenska většinu ze dvou set tisíc dodaných dávek Sputnik V. Těm totiž hrozila expirace.
Slovensko prodalo Rusku zpět 160 tisíc dávek za stejnou cenu, za kterou je v březnu nakoupilo, tedy 9,95 dolaru (215 korun) za dávku, uvedla mluvčí ministerstva Zuzana Eliášová.
„Zůstaly nám ty, které jsou určeny občanům přihlášeným na očkování,“ dodala mluvčí. Podle ní dosud první dávku ruské vakcíny obdrželo zhruba deset a půl tisíce lidí a dalších osm tisíc lidí na dávku čeká, uvádělo ministerstvo na začátku července. Očkovat Sputnikem začalo Slovensko přitom až 7. června. Přihlašování pak přestalo být možné na konci června kvůli blížící se expiraci.
Příklady táhnou
Matovič, který kvůli spornému nákupu ruské vakcíny musel odstoupit z premiérského křesla, s očkováním poměrně dlouho váhal. Ještě na konci května říkal, že Sputnikem se očkovat nenechá, protože by mu to komplikovalo jeho pracovní cesty po Evropě.
„Vzhledem k tomu, že každý druhý týden cestuji v rámci Evropy a ne všechny země uznávají vakcínu neregistrovanou Evropskou lékovou agenturou, tak se bohužel budu muset rozhodnout pro jinou, ale rád bych se nechal naočkovat Sputnikem,“ uváděl tehdy. Nakonec se k očkování Sputnikem na konci června ale zaregistrovat stihl.
Právě celkově špatná komunikace o vakcínách může být dalším důvodem malého zájmu Slováků. Uvádí to ve své analýze i Národní banka Slovenska. Pokud by byla komunikace lepší, mohlo být na konci června první dávkou naočkováno až 49 procent lidí oproti 37, jak se stalo.
Příkladem přitom šla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která je nejdůvěryhodnějším politikem v zemi. Ta má vakcínu už za sebou.
Neshody politiků
V kontextu slovenského politického života je ale Matovičovo váhání ještě mírné. Zatímco v Česku se i většina opozice shoduje, že očkování proti covidu je v zásadě jedinou cestou z krize, a snaží se jít příkladem, na Slovensku tomu tak není. „Neočkoval se ani jeden předseda slovenských opozičních stran,“ přibližuje novinářka Folentová.
Pozitivní účinky očkování zpochybňuje například dlouholetý premiér a šéf opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) Robert Fico. „Nejsem zastáncem očkování a nechci očkování jako člověk,“ prohlásil.
A pochybuje Peter Pellegrini, který Fica ve funkci nahradil během politické krize po vraždě novináře Jana Kuciaka v roce 2018. Podle posledního průzkumu agentury AKO by právě Pellegrini vyhrál v tuto chvíli parlamentní volby.
Předseda krajně pravicové strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko Marian Kotleba zase nepřímo zpochybňoval kvalitu vakcín v souvislosti s tím, že vláda chce podpořit očkování i prostřednictvím loterie.
Dezinformace o očkování
Jako velmi silný důvod pro pochybnosti o vakcíně uvádí Veronika Folentová dezinformace. „Dezinformační scéna přichází velmi rychle s novými hoaxy. Nadneseně: skoro každá známá osobnost, která zemřela od začátku očkování, podle nich zemřela právě kvůli očkování proti covidu. Posledním příkladem je Milan Lasica, to přitom popřel patolog, rodina i ministerstvo zdravotnictví,“ říká Folentová.
Skupinky odpůrců očkování dokonce uspořádaly minulý týden protesty u domovů lékařů a vědců, kteří dlouhodobě propagují podávání vakcín jako hlavní ochranu před koronavirovou epidemií.
Právě těm ale podle průzkumů lidé věří nejvíce. „Na tom byl postaven i výběr prvních očkovaných na Slovensku, šlo o epidemiology, infektology, ale i ministra zdravotnictví či hlavního hygienika. Problém je, že zhruba třicet procent zdravotníků se odmítá očkovat,“ shrnuje Folentová.
Postoj církve
Významné slovo ve slovenské společnosti má už historicky také katolická církev. Ta očkovaní podpořila prostřednictvím Konference biskupů už v prosinci a nutnost vakcinace dále opakovala.
Ve svém stanovisku biskupové také uvedli, že církev respektuje svobodné rozhodnutí každého člověka, očkování ale vnímají slovy mluvčího Martina Kramára jako prospěšné pro zastavení pandemie.
Dalším silným impulsem pro očkování by navíc mohlo být setkání s papežem během jeho zářijové návštěvy Slovenska. Veřejných setkání se totiž budou smět účastnit jedině plně očkovaní. Hlava katolické církve je už sama očkovaná proti covidu-19 a vyzvala k tomu i věřící. Odpor proti vakcínám papež označil za „sebevražedné popírání“.
„Naším společným cílem je vytvořit podmínky pro to, aby si svatý otec ze Slovenska odnesl pěkné vzpomínky, abychom společně vytvořili podmínky pro jeho doprovod, ale i pro věřící, kteří budou chtít prožít hluboký duchovní zážitek, a zároveň abychom umožnili co největšímu počtu lidí zúčastnit se veřejných bohoslužeb,“ komentoval rozhodnutí ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský.
„Bylo nám sděleno, že z bezpečnostního hlediska a z hlediska technických možností je toto jediný reálný způsob, jak počet účastníků radikálně neomezovat,“ prohlásil bratislavský arcibiskup Stanislav Zvolenský, který stojí v čele slovenských katolických biskupů. S tímto postupem vyjádřila souhlas také prezidentka Zuzana Čaputová a premiér Eduard Heger.
„Střetlo se to s mnoha negativními reakcemi, jestli to nějakou část lidí přesvědčilo k očkování, zatím nevíme, protože mohli jít například bez registrace. Efekt uvidíme až v následujících týdnech,“ doplňuje kontext novinářka slovenského Denníku N Folentová.
František tento měsíc oznámil poutníkům na Svatopetrském náměstí, že ve dnech 12. až 15. září navštíví Slovensko poté, co odslouží mši v Budapešti. Na Slovensku má navštívit Bratislavu, Prešov, Košice a významné poutní místo Šaštín.